Orwellovo beletristické dílo budí u českých čtenářů i nakladatelů trvalý zájem. Ten se ale zaměřuje především na dystopické prózy Farma zvířat a Devatenáct set osmdesát čtyři, jejichž výklady autora nezřídka redukují na bojovníka proti komunistické totalitě. Pozornost bychom však měli věnovat i jeho esejistickým a kritickým textům.
Je vlastně s podivem, jak notoricky známým autorem se u nás George Orwell stal: podobenství Farma zvířat (1945, česky 1946) a dystopický román Devatenáct set osmdesát čtyři (1949, česky 1984 [exil], 1991) máme k dispozici v desítce vydání, přeloženo bylo jeho kompletní prozaické dílo, a dokonce i sebrané kritické práce ve čtyřech svazcích. Takovému nakladatelskému a čtenářskému zájmu se jen tak nějaký zahraniční autor netěší a vzhledem ke spisovatelově politické i tematické vyhraněnosti to nelze pokládat za samozřejmost. Zároveň však můžeme říct, že Orwellovo dílo poutá pozornost hlavně díky zmíněné dvojici proslulých protitotalitních próz. Na tom jistě není nic špatného, nicméně se nelze zbavit dojmu, že je většina autorových knih těmito tituly zastíněna a jejich interpretace pokroucena – což je škoda, protože pod populární nálepkou „bojovníka proti totalitě“ se skrývá intelektuálně poctivý a bystrý pozorovatel předválečného světa. Pokusím se proto nabídnout …
