Spojené státy na heroinu

Opiátová epidemie řádí mezi americkou střední třídou

V posledním roce snad neuplynul měsíc, aby se v amerických médiích neřešil stále akutnější problém lidí závislých na opiátech, kteří přitom nespadají do skupiny tradičních narkomanů z ulice. Jak se z běžných pacientů stávají závislí na heroinu?

O tom, že se Spojené státy potýkají s velkým drogovým, konkrétně heroinovým problémem, se v amerických i světových ­médiích píše už několik let. V zemi, kde prodej a konzumaci alkoholu i tabáku regulují velmi striktní nařízení a marihuana se ocitla v podivné legálně nelegální pozici (v některých státech je povolena pro léčebné, a dokonce i rekreační účely, ovšem zároveň je zakázána na federální úrovni), se zásadním problémem stalo užívání heroinu.

 

Od léků k heroinu

Podle zprávy Organizace spojených národů je užívání heroinu ve Spojených státech největší za posledních dvacet let. Enormní nárůst je způsoben i nedávnou změnou legislativy, která omezuje přístup k opiátům vydávaným na lékařský předpis. Lidé tedy volí dostupnější heroin. Jde o děsivě jednoduchý příběh. Lékaři často nadměrně předepisují léky proti bolesti. Je to jednodušší a levnější než ostatní metody, jež lidem dokážou ulevit, ať již jde o bolest v důsledku dopravní nehody, pracovního úrazu nebo třeba artrózu. Na školeních se totiž lékaři dozvídají, že mají učinit vše pro to, aby jejich pacienti netrpěli. Pacienti, poučení texty psanými pro laickou veřejnost a reklamami farmaceutických firem, zase mnohdy vyžadují rychlá a jednoduchá řešení ve formě psychofarmak a vyhledávají experty, kteří jim tuto léčbu umožní.

Velký problém ovšem je, že opiáty, které jsou chemicky na stejné bázi jako heroin a fentanyl, jsou vysoce návykové. Podle článku uveřejněného 9. prosince v deníku Washington Post se téměř všichni, kteří je dlouhodobě užívají, k těmto lékům dostali na doporučení lékaře. Autoři článku také zmiňují, že šest z deseti dotazovaných lékařů pacientům neposkytlo informace, jak léky proti bolesti užívat a kdy je vysadit. Jeden z pěti lékařů pak nedostatečně informoval o jejich vedlejších účincích.

Jenže po jisté době i ti nejochotnější lékaři přestanou opiáty předepisovat. Pacienti pak nejprve hledají jiné lékaře či lékařská zařízení, takzvané množírny receptů, v nichž jsou ochotni psát recepty za úplatu. Pokud i tento zdroj vyschne, případně dojdou­li peníze, lidé se uchylují ke koupi levnějšího heroinu na ulici.

 

Z periferií do center

Závislost na opiátech a heroinu se tak dostává z periferií do center a z fenoménu, který se dříve týkal spíše okrajových minorit, se pomalu, ale jistě stává záležitost stále chudší střední třídy. Příkladem je třeba město Minneapolis, které se vyrovnává s rekordním počtem lidí vyhledávajících léčbu závislosti na heroinu, přičemž statisticky největší skupinu tvoří mladí bílí muži mezi dvaceti a třiceti lety. Potíž je v tom, jak o závislosti, která se až dosud týkala marginalizovaných skupin, vlastně mluvit.

Snad největší šok způsobila zpráva o bezprecedentním nárůstu lidí infikovaných virem HIV v městečku Austin se zhruba čtyřmi tisíci obyvateli ve státě Indiana. V únoru 2015 bylo nahlášeno prvních třicet případů lidi nakažených HIV a v polovině března jejich počet stoupl na 55. O rok později se číslo vyšplhalo na 155 nakažených. Příčinami jsou bída a nedostatek vzdělání. Obyvatelka města, která jako mnozí jiní sdílela jehly s jinými závislými, se například – jak uvedla – domnívala, že HIV se týká pouze homosexuálů, takže si zkrátka ani nedokázala představit, že by se nemoc mohla dostat do malého města, v němž žije. Stejně jako další obyvatelé nakažení virem HIV se i ona bojí zapojit do antiretrovirální terapie, protože se obává stigmatizace ze strany spoluobčanů.

Dalším velmi znepokojujícím jevem je počet novorozenců, kteří se ve venkovských oblastech USA narodí nakaženi virem HIV v souvislosti s opiátovou epidemií. Podle článku v New York Times došlo od roku 2003 do roku 2014 k téměř sedminásobnému nárůstu. Nemocnice ve venkovských oblastech jsou přitom většinou méně připravené takto postižené děti léčit. Asi netřeba zdůrazňovat, že na vině je opět nadměrné předepisování léků tišících bolest: téměř 42 procent těhotných žen v Utahu, které měly zdravotní pojištění hrazené federální vládou, a téměř 35 procent těhotných v Indianě dostalo od lékařů předpis na léky proti bolesti zad nebo břicha.

Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států se v médiích v souvislosti s možnou reformou amerického zdravotnictví objevily úvahy, zda se mu podaří krizi utlumit či vyřešit. Přestože není jasné, co nakonec v této věci nový prezident udělá, můžeme konstatovat, že současný viceprezident Mike Pence se jako guvernér státu Indiana nejdříve usilovně a dlouho modlil, než nakonec po propuknutí epidemie HIV povolil výměnu stříkaček.

Autorka je překladatelka.