Aliance proti alienaci

Pokus o feministickou kritiku Ceny Jindřicha Chalupeckého

Jak by mohla vypadat feministická kritika umělecké praxe? Reflexe letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého a především brněnské výstavy jejích finalistů naznačuje, že možná není třeba vytvářet nové modely psaní o výtvarném umění, ale stačí se inspirovat feministickými aspekty samotné tvůrčí praxe.

Vzhledem k tomu, že se na tuzemské umělecké scéně už zhruba rok diskutuje s daleko větší intenzitou než dříve o možnostech aplikování feministických pravidel v praxi, je namístě pokusit se ukázat, jak by feministický přístup mohl vypadat v kritickém psaní. To je totiž tradičně spjato s hierarchizováním, kategorizací a především hodnocením – podobně jako princip soutěže. Vzhledem k tomu, že je tato recenze společné výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého psána s odstupem, po vyhlášení výsledků této soutěže (proběhlo 26. listopadu) a dlouho po započetí výstavy, mohu si snad dovolit pokusit se tentokrát psát trochu jinak, než je obvyklé.

 

Dvouhlavé zlaté tele

Dokonce i Společnost Jindřicha Chalupeckého se postupně mění. Tým organizátorek pod kuratelou ředitelky Kariny Kottové se pokouší přibližovat profesionální úrovni prezentace i reprezentace jak bývalých laureátů (formou sdílení …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky