Mraky nad památkovou péčí

Případ ochranného pásma v Olomouci

Ochrana památek selhává. Za fatálními chybami, které ilustruje případ stavby mrakodrapu v ochranném pásmu památkové rezervace Olomouc, se přitom skrývá systematické podrývání kompetencí a pravomocí odborné složky památkové péče. I proto Úřad veřejného ochránce práv v této věci poprvé podal v oblasti ochrany památek žalobu ve veřejném zájmu.

Psal se rok 2010, když se v nové knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek II objevila postava podnikatele Richarda Morávka jako jednoho z kompliců zavražděného antihrdiny. V tomtéž roce autor na stránkách MF Dnes kritizoval Klausovu prezidentskou amnestii, díky níž se na svobodu dostala Jarmila Morávková, odsouzená za úvěrové podvody. Matka i syn byli podle Kmenty prokazatelně propojení s mafií, která vytunelovala olomoucký podnik Milo. Článek ani kniha se však zjevně nedostaly do rukou olomouckých zastupitelů, kteří na podzim téhož roku s Morávkovou společností SMC Development uzavřeli smlouvu o budoucí spolupráci při budování tramvajové trati a infrastruktury v nové městské čtvrti Šantovka. Nachází se v bezprostřední blízkosti historického jádra a – nikoliv překvapivě – právě na území zdemolovaného Mila. Smlouva o spolupráci se do budoucna měla stát strašákem střídajících se olomouckých municipalit. Investor se jí totiž začal ohánět v momentě, kdy se část jeho plánů ocitla …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky