Analyzovat možnosti svobodného jednání u filosofa, který se proslavil mimo jiné tím, že odhalil diskursivní omezení, jichž si naše myšlení není vědomo, není snadný úkol. Jan Petříček se ve své knize snaží zodpovědět otázku, zda v díle francouzského myslitele zbývá prostor pro obecný pojem svobody a jakým způsobem se tato svoboda projevuje.
Můžeme u skeptika a nominalisty, jakým byl Michel Foucault, předpokládat obecné pojmy? Zdálo by se, že přinejmenším jednu univerzálii používá poměrně často – je to pojem svobody. Ale není tomu tak, že ho i v tomto případě zajímají mnohem více konkrétní případy svobodného jednání než obecný pojem? Sám Foucault k tomu řekl: „Věřím ve svobodu jedinců. Lidé reagují ve stejné situaci velmi rozdílně.“
Když nakladatelství Karolinum vydalo útlou knihu Jana Petříčka s názvem Foucaultova filozofie svobody, probudilo to ve mně nemalou zvědavost. Dozvíme se z ní něco nového o Michelu Foucaultovi – filosofovi, jehož odkazu se v současnosti věnují tři akademická periodika a o němž jsou každoročně publikovány desítky knih a stovky článků, jejichž tématem je obvykle už jen nějaký velmi specifický aspekt jeho díla?
Mimo systémy?
Petříček si ve své stostránkové knize, která je mírně dopracovanou diplomovou prací, stanovil nelehký úkol. Nejprve …
