S bezmocným vztekem jsem sledovala záběry z Moskvy, kde milicionáři rozehnali demonstraci několika lidí proti státní diskriminaci homosexuálů. Obušky a přistavený autobus, kam se téměř všichni demonstranti krásně vešli, aby byli přesunuti k výslechům pěkně vcelku a předklepaní. Shromáždění pravoslavných křesťanů, kde zaznělo, že se homosexuálové mohou klidně projevovat, ale na Kolymě (v gulagu), policie pak už před narušením ochránila bez potíží. Směrem na západ jsou boje proti těm „jiným“ (dnešní výraz, který od nacionalistických politiků ODS a KDU-ČSL tupě přejímá mnoho novinářů, zní: „nepřizpůsobivým“) jemnější. V Rize před třemi roky Gay Pride Parade povolili, ale v parku u ZOO, dva kilometry za městem, mezi vysokými ploty (letos už to neprošlo – díky soudu). Loni v Brně chtěli bodří policisté pomoci některým účastníkům veřejného pochodu tak, že je z náměstí odvedou někam, kde je klid. A v Táboře (kde se tato kulturní akce koná letos v červenci) radní pro jistotu organizátorům nepovolí pronájem zaplevelené louky, kde se jiné festivaly konají běžně. Třeba to ti queer lidé díky drobným nepříjemnostem pochopí a už se konečně přizpůsobí.