ISSN 1803-6635

hledat

přihlášení

Koloniální Belgie K padesátému výročí nezávislosti Konga (30. 6. 1960) promítne Lenka Dolanová některé z filmů, natočených v období belgické koloniální nadvlády... další tipy
zkrA2tka Raper Wyclef Jean (Fugees) uvažuje o své kandidatuře na haitského prezidenta. Zemřel literární historik Vladimír Forst (1921-2010). V Číně natočili fiktivní film o prorocké chobotnici nazvaný Vražda chobotnice Paul. Režiséř James Cameron a Guillermo del Toro se spojili, aby natočili horor H.P. Lovecrafta V horách šílenství. Aronofsky, Coppolová, Gallo, Miike: ti všichni budou soutěžit se svým novým snímkem v Benátkách (1. - 11. září). Vítězem filmového festivalu Fantasia se stal Yuya Ishii se snímkem Kawa no soko kara konnichi wa. Fidel Castro vydává v srpnu první díl svých pamětí. Na podzim přiveze agentura A.M. 180 v jeden den (10. 11.) kapely Xiu Xiu, Zola Jesus, Former Ghosts a You Say Party. Podle Nikodema Poplawskiho mohou černé díry skrývat samostatné vesmíry. I ten náš je možná uvnitř černé díry. Zemřela filosofka a socioložka Irena Dubská (1924-2010). Za výsledky na fotbalovém šampionátu byli hráči Severní Koreje veřejně zkritizováni a trenér poslán na stavbu. Česká televize v září uvede rumunské filmy Bukurešť 12.08, Smrt pana Lazareska a Čtyři měsíce, tři týdny a dva dny. Byl zveřejněn širší seznam knih nominovaných na Bookerovu cenu. Jeden z prvních problémů, které řeší ministr životního prostředí Pavel Drobil je oblečení jeho podřízených. Nový filmový dvouměsíčník nazvaný Kinečko by měl od srpna vycházet na Slovensku. Per Olov Enquist obdržel Rakouskou státní cenu pro evropskou literaturu.
úvod > archiv > 2010 >  č. 5 > editorial

Kdo by řekl, že dvoudenní diskuse AVU dnes a zítra, uspořádaná v rámci veřejného zasedání Akademické obce AVU, bude mít něco společného s tématem čísla; naštěstí jsem nebyla sama překvapená z toho, že aktivity studentské protestní iniciativy, bojující mj. za větší transparentnost konkursů, jsou rektorem přirovnány ke kádrovacím postupům padesátých let. Obvinění z totalitních tendencí se hodilo těm, kdo touhu po pravidelných a otevřených konkursních řízeních vnímali jako ohrožení.

O aktuálnosti tématu čísla 5, kterým je totalita – především období padesátých let a jeho současné hodnocení –, svědčí i to, že se tentokrát rozrostlo skoro do všech rubrik. Například na straně literární najdeme recenzi knihy zkoumající někdejší výuku literatury na Filosofické fakultě; na té divadelní kritiku dramatizace osudu politického vězně L. Jednorožce; na hudební text o českém jazzu této doby. Skvěle načasovali zvolení nového ředitele v Ústavu pro studium totalitních režimů; Jiří Pernes se v rozhovoru zmínil také o nedostatečné reflexi totality. Případ AVU naštěstí ukazuje, že nepohodlnou kritiku nelze odbýt špatnou historickou analogií. V nové rubrice Polotovary budeme představovat nedodělané či jen trochu divné texty. Pivoňka z galerijní dvojstrany byla utržena na počest jednoho významného myslitele v jedné z mála ulic v Česku, kterou porevoluční zhodnocení totalitního období nezbavilo jeho jména.

diskuse

úvaha a dotaz

D. Myták | 09. březen 2010 09:52

Vzpomínám si na dokola omílané heslo ze ZŠ o principu vysněného komunismu, znělo: "Každému podle jeho schopností, každému podle jeho potřeb." Divím se tedy, že mladí revolucionáři z Pro-AVU toto motto své vlastní ideologie nectí.
A nebo je to jinak. Třeba se pouze snaží více nivelizovat "schopnosti", aby bylo snazší dosáhnout "potřeb". Pak by tu ale nešlo o princip kulturní revoluce, nýbrž o pouhý útok na ekonomicky a profesně zajímavé pozice, které jsou principiálně obsazovány - zcela přirozeně - oborovými autoritami (nikoliv autoritami vytvářenými na klíč pomocí účelově zkreslených grafů úspěšnosti, jak předvedla VVP AVU). A o to tu, zdá se, asi jde. Čili zpět k základní otázce: jedná se tu skutečně o vážně míněný pokus reformovat AVU z hlediska výuky a z hlediska studenta, nebo o pokus diktovat škole nové podmínky z pozice revolučního mravokárce, který na jednu stranu jedná zdánlivě hyperkorektně, ale mezi řádky se pod heslem přímé demokracie zuřivě tlačí na potenciálně uvolněné či nově vytvořené/ definované pozice? Není skupina studentů a jejich vystoupení pouze strategickým manévrem pro jiné zájmy, které atakují principiální podstatu akademie? Jde o uměním a jeho výuku, nebo o moc a vliv, který se přeskupuje kdesi na pozadí? Jaký na to má názor autorka editorialu, která drží palce "sedmi statečným"?

přesnost

PT | 03. březen 2010 11:25

Myslím, že to nebyl přímo rektor, kdo na sympoziu přirovnal studentskou iniciativu k čistkám 50. let. Bylo by dobré zachovat v těchto informacích, zvláště pokud jsou spojeny s konkrétní osobou, přesnost. Jinak by se jednalo o tendenční posun sdělení a tedy laciný populistický žurnalismus.

RE: přesnost

Lenka Dolanová | 05. březen 2010 14:19

Pokud to nebyl pan rektor, kdo toto prohlásil, tak se mu velmi omlouvám. Mám to tak zaznamenané ve svých poznámkách, ale mohla jsem se samozřejmě zmýlit. Je dobré, že diskuse byla natáčená a je online, takže je možné zjistit zpětně a přesně, kdo co řekl: http://dl.avu.cz/

RE: přesnost

Bronislava Bakule Malá | 06. březen 2010 11:44

Musím s lítostí konstatovat, že článek 'Hájit Akademii jako deštný prales' mne nemile překvapil svou zaujatostí. Trochu sice chápu, že postavit se na stranu aktérů Pro-AVU a jejich pseudorevoluce je přitažlivější a pro veřejnost neznalou poměrů na AVU daleko fotogeničtější, ale postrádám v článku jakoukoliv snahu uchopit problém komplexně. S úžasem jsem si potom přečetla narážku týkající se 'ateliérů osobností', která zatracuje osobnosti jakoby byly něčím škodlivým. Neumím si představit, že by student jakékoliv vysoké školy chtěl studovat u někoho, kdo osobostí není. V tom tkví ostatně i samotný význam konkurzů. V umění to pak platí dvojnásob. S definicí umění se těžko setkáme v nějakém exatním pojetí, ale o prostředcích, jakými se umění dá vyučovat, už je diskuze možná. Osobnost a autorita jsou zde jednou z prioritních položek. Bez vzoru to v umění nejde, protože zasahuje i do oblastí jakými jsou etika, trvalé hodnoty apod. a nelze jej vyučovat předepsanou formou. Nedivím se pak přirovnání pana rektora ke kádrovým prověrkám z 50 let. Nikoliv ze strachu, že se zruší 'zatuchlá tradice', jak je akademické klima nazváno v článku, ale naopak ze strachu, že škola přijde o svůj unikátní charakter, který nabízí široký tvůrčí prostor. Ve skutečnosti totiž AVU nabízí různé možnosti volby, které mohou existovat vedle sebe a každý student má možnost během studia mezi nimi volit a přecházet libovolně do jiných ateliérů. Pro různé ateliéry jsou důležité různé metody výuky. Ve srovnání s instituty v západní Evropě nebo kupříkladu Americe si drží pražská AVU obrovský potenciál ve výuce tradičních oborů stejně jako otevřenost novým médiím a tedy i vysokou úroveň, bude-li uniformována, což jí nyní hrozí, snadno a rychle ztratí ze svého lesku. Zajímavá je jednostranná netolerance iniciátorů Pro-AVU k jiné metodě, než oni považují za správnou, proto se opět vracím k příměru totality v novém hávu, který je na místě, avšak v opačné souvislosti, než jak jí článek nastínil. Ve skutečnosti se škola léta potýká s mnohem palčivějšími problémy, jakými jsou kupř. transparentní financování, absence studentských kolejí, rozšiřování výuky externími a zahraničními pedagogy, zkvalitnění výuky cizích jazyků, spolupráce na stipendijních a grantových programech apod.. Proto není od věci otázka skutečného účelu a zájmu těch, kdo diskuzi vyvolali.
Vnitřní politiku školy mám ještě v paměti a vidím ji nyní s odstupem, protože jsem ji před pár lety absolvovala a můžu si dovolit i trochu zaujatosti, kterou bych ráda obohatila článek o jiný úhel pohledu, ale domnívám se, že média na zaujatost mají daleko menší nárok a jsou povinna o hlubší nastudování tématu, by nenapáchali více škody než užitku.

RE: přesnost

Anna Plačková | 07. březen 2010 12:54

Dobrý den,
ve Vašem textu mne šokovala svévolná manipulace s informacemi, když provádíte následující „adaptaci“ jednoho odstavce z mého otevřeného dopisu ze dne 5.12.2009:

MŮJ TEXT:
Jako iniciátoři výzvy se podepsalo devět studentů a bývalých studentů AVU. Odvolávají se na výročí 17. listopadu, který všichni zažili v dětském věku, a je i otázkou, nakolik jim je konkrétně znám vývoj AVU po převratu. Většina z nich pochází z konceptuálně orientovaných ateliérů a tradiční pojetí umění je jim cizí. V této souvislosti je také pozoruhodné, že jejich výzvu podpořili za výtvarníky takzvaní „umělci“, tedy žádní malíři, sochaři, grafici či architekti.

VÁŠ TEXT:
Rebelům bylo také vytknuto, že přece nemohou kritizovat situaci na škole, když většina z nich studuje v konceptuálnějších ateliérech (navíc v nižších ročnících), takže odlišné ateliéry nemohou znát (reakce absolventky školy Anny Plačkové: „V této souvislosti je také pozoruhodné, že jejich výzvu podpořili za výtvarníky takzvaní umělci, tedy žádní malíři, sochaři, grafici či architekti.“)

Zřejmě je proti mně namířen i začátek téhož odstavce Vašeho článku, ale to již nebudu komentovat. Tento přístup je z novinářského hlediska nezodpovědný a navíc poškozuje mé jméno!


MgA. et Mgr. Anna Plačková

RE: přesnost

Lenka Dolanová | 08. březen 2010 13:19

Reaguji na oba diskusní příspěvky.

Ad. Bronislava Bakule Malá:

Píšete: "S úžasem jsem si potom přečetla narážku týkající se 'ateliérů osobností', která zatracuje osobnosti jakoby byly něčím škodlivým."
Opravdu jsem netvrdila, že je škodlivé být osobností, ani to, že by vyučující AVU neměly být výraznými osobnostmi. Komentovala jsem pedagogický přístup, vytvářející závislost na učitelích a jejich způsobu výuky a z toho plynoucí uzavřenost takto koncipovaných ateliérů. Je dobře, že diskuse o pedagogických metodách byla jedním z témat setkání na AVU.

Dále uvádíte: "Zajímavá je jednostranná netolerance iniciátorů Pro-AVU k jiné metodě, než oni považují za správnou, proto se opět vracím k příměru totality v novém hávu..." V průběhu diskuse nikdo pokud vím netvrdil, že zná nějakou jedinou správnou metodu. Opakované obviňování z totalitních tendencí je zarážející. Také Váš strach z uniformizace a ze ztráty "unikátního charakteru", které prý AVU nyní hrozí, myslím jen potvrzuje řečené v článku.

Ad. MgA. et Mgr. Anna Plačková:

Obviňujete mě ze "svévolné manipulace s informacemi" při citaci Vašeho textu. Odstavec jsem ocitovala proto, že dokazuje existenci dvou soupeřících skupin na AVU, a to, že ti, kteří se považují za obhájce "klasického" pojetí výuky, vnímají ten "neklasický" (ať již to znamená cokoliv) jako ohrožující a méněcenný. Což dokládá mj. Vaše konstatování, že je pozoruhodné, že výzvu podpořili "takzvaní 'umělci'" - znamená to tedy, že umělci, kteří nejsou jasně zařaditelní coby "malíři, sochaři, grafici či architekti" jsou umělci (či "umělci") jen takzvaní? Ano, právě tento apriori dehonestující přístup k "neklasickým" přístupům kritizuji. (Mimochodem, co je to "tradiční pojetí umění"? Kterou z tradic si máme vybrat?)
Článek ani jeho části nejsou namířeny proti Vám, pokud jej vnímáte jako útok na Vás s cílem poškodit Vaše jméno, opravdu mi není jasné proč. Citaci z Vašeho textu jsem zvolila jako výstižný příklad reakcí na Otevřený dopis AVU.

RE: přesnost

Anna Plačková | 08. březen 2010 13:57

Slovo "umělci" je převzato z podpisové listiny, mezi sochaře či malíře se nezařadili podepsaní, ne tedy, že bych je tam nezařadila já. Očekávala bych spíše z Vaší strany omluvu, než další zaujatý výstup.
AP

RE: přesnost

Bronislava Bakule Malá | 08. březen 2010 22:03

Vaše interpretace a reakce na můj text ve mě, bohužel, podporuje dojem toho, co je v článku skutečně řečené - totiž jednostranný názor na šíři problému. Já jsem podepsaná pod reakcí 'Na hrubý pytel jemná záplata', tedy na opačné straně aktérů iniciativy Pro-AVU, ale já ostatně nejsem reprezetant tisku. Při vašich projevovaných sympatiích k rebelantům, bych ocenila i snahu o stejný průzkum pohledu druhé strany (tím teď nemyslím zrovna můj). V tu chvíli by snad byly lépe interpretovány některé informace, stejně jako by byl jasný příměr k 'totalitě' , který vyplývá již z ústředního námětu vaší redakce a je tedy i reakcí na něj. Ostatně k tomu se ještě vrátím v souvislosti s hrozbou uniformity. Domnívám se, že opozici Pro-AVU nemotivuje strach o zrušení nějaké tradice, ale o destrukci hodnot, což je veliký rozdíl a čímž mám na mysli onen 'unikátní charakter' školy. Jistý 'zarážející rozdíl', o kterém v článku píšete, mezi 'tradičním a současným' uměním totiž na škole skutečně existuje, byť se jakkoliv prolíná a je dokonce velmi zjevný. Ostatně sama píšete o rozdělení školy na dva tábory, kdy každý zastupuje jiný názor na fungování školy a stejně tak výuky. Osobně si myslím, že tyto tábory mohou existovat vedle sebe podle vlastních potřeb- viz věta mého textu 'Pro různé ateliéry jsou důležité různé metody výuky'. V tom ostatně spočívá obsah mého příspěvku. Máte pravdu, že v diskuzi nepadl žádný konkrétní recept na správnou metodu výuky, ale z důsledků revolucionářské iniciativy a transformace školy logicky uniformita prostředí AVU vyplývá, protože ohrožuje školu plošně, nikoliv jako způsob rozšiřování výuky tam, kde je třeba a na základě idejí jednotlivého zaměření ateliérů . Tím snad dostatečně ilustruji větu o 'jednostranné netoleranci Pro-AVU k metodě jiné.' Tady se nejdená o metodu jako takovou, ale o metodu v principu. Pokud se ještě vrátím k diskuzi o autoritách, jeví se mi odstavec ve vaší reakci jako bludný kruh. Autorita vytváří uzavřené prostředí, ze kterého však lze kdykoliv vystoupit, pokud je daný druh autority a zaměření výuky nevyhovující. Ostatně předpokladem skutečné autority je rozpoznat a budovat vlastní výtvarný projev v každém jednotlivém studentovi. Vytváření závislosti na autoritě si pak vytváří každý jednotlivec individuálně. Nechci tu ale rozvíjet další diskuzi o metodách výuky a významu autorit, doufám, že k tomu, co jsem se snažila výše objasnit, není třeba ještě obsáhlejších vysvětlení.

RE: přesnost

Bronislava Bakule Malá | 09. březen 2010 12:48

Ještě chi podotknout, že si nikterak nekladu za cíl přesvědčit Vás ke změně osobního názoru, co Vám vytýkám, se týká vytváření mediálního obrazu, který poškozuje jméno školy, neboť nese silné známky neobjektivních informací. Pokud Vám totiž vadí, že se objevily tendence zlehčovat snahu 'rebelů', měl by článek držet stejnou ohleduplnost vůči opačné straně barigády. Místo toho jsou v textu pasáže, které se o stejné zlehčování pokouší směrem k těm, se kterými Vy osobně nesympatizujete, což mi nepřipadá solidní.
Přestože se téměř nikdo v této diskuzi nevyjádřil, zpozorovala jsem, že nejsem zdaleka jediná, kdo
si tohoto nedostatku všiml a tím narážím na tu část společnosti, která kauzu aktivně sleduje. Můžete mi věřit, že kdybych si myslela, že na veřejné diskuzi byla veřejnost dostatečně zastoupena a její průběh dostatečně interpretován, věnovala bych se daleko příjemnějším činnostem, než jsou nedůtklivé debaty. Můj příspěvěk je snahou přiblížit i jiný názor, nikoliv přesvědčit přímo Vás, k takovým výsledkům se veškeré diskuze doberou jen výjimečně.
Ale to už pereme opět stejné prádlo a vracet se k jednotlivostem má stejný význam jako si přečíst přímo manifestační texty obou iniciativ, které jsou dostupné na internetu nebo shlédnout diskuzi samotnou.