„Tělo moje = inscenační forma blízká rozhlasu.“M. Mokoš, Radio Žurnál ČRo1
Inscenační tým:
překlad, dramaturgie: m.p.
režie: Dana Račková (SK)
hrají: Karolina Zajdel (PL), Kryštof Čeřovský, Jaroslava Richterová, Edita Valášková, Adam Mensdorff-Pouilly
zvuk: Adam Bláha, Paulina K. Dobosz, Dana Račková
grafika, foto: Přemysl Kypta, Marek Dzurak
poděkování: Małgorzata Chodyna
Po úspěšné premiéře v rámci festivalu Žižkovská Noc a speciální repríze v rámci cyklu Identita, zaměřeného na reflexy současného polského divadla, se inscenované scénické čtení stalo první repertoárovou inscenací Divadla na půdě pražského Cross Clubu, který přijal Performalitu jako svůj rezidenční soubor.
Inscenované scénické čtení současné divadelní hry polského autora Marka PruchniewskéhoTělo moje je prvním překladem této hry do češtiny a zároveň jejím prvním uvedením v Čechách.
Tělo moje je příběhem současného uspěchaného člověka. Co všechno se takovému člověku musí stát, aby začal plnohodnotně žít? Musí snad nejdřív umřít?
„Mám být jako mrtvá, abych žila? Abych přežila?“
Viktorie, úspěšná žurnalistka středního věku,jednoho dne zkolabuje a ochrne. Kdysi opomíjené rodinné vztahy začínají na podnět její nehody skutečně žít a vyvíjet se tak nějaktím správným směrem. Z Viktorie se díky její nehybnosti a mlčení stává chápající matka mladé teenagerky, nikam neutíkající manželka milujícího muže a trpělivá dcera staré a nemocné matky.
Dcera: „Maminko, spíš? Nikdy nevím, kdy spíš a kdy ne.Ale to je jedno. Hlavně, že tu jsi.“
Drama Marka Pruchniewského si v sobě nese melancholii a pocity tiché bezradnosti stejně tak jakolehkost, nadsázku a humor. Drama o neschopnosti lidí najít si k sobě cestu, přesto, že je to ono jediné, po čem touží, přesto že někdy stačí jen „nic nedělat“. Drama o člověku 21. století, který se žene za vizí, jež není důležitá. Drama o krutých i něžných nuancích osudu spřádaných z tenkých a často neviděných nitek jednotlivých rozhodnutí.
Hru pro české publikum poprvé objevil spolek PERFORMALITA, který je tvořen mezinárodní skupinou divadelních profesionálů. Performalita jako abnormalita v performativním umění odráží snahu tvůrců obohacovat již zavedené formy alternativního a performativního divadelního umění a spojovat je inovativním způsobem.
Překladu hry Tělo moje se ujal pražský básník a dramaturg Petr Dlouhý vystupující pod pseudonymem m.p. Současnému polskému divadlu se věnuje již několik let a podle polské antropoložky M. Chodyny je Dlouhý jedním z nejdůležitějších pilířů česko-polských divadelních vztahů. Ke hře dodává: „Tělo moje je jeden z nejdůležitějších polských dramatických textů roku 2015. Vyhrál prestižní soutěž pro Teatr Telewizji a nacházel se mezi nejlepšími hrami ve finále Gdyńske dramaturgické ceny, což je nejprestižnější polská dramatická soutěž.“
Scénický tvar vzniká doslova pod taktovkou slovenské režisérky Dany Račkové, která princip vnímání okolitého světa s nemožností do něj zasáhnout pojala způsobem jakési jevištní zvukové kompozice. „Žádná z postav nemá tušení, jak a jestli vůbec ochrnutá Viktorie na to, co o ní říkají, reaguje. Vzniká spousta dramatických zápletek a exponovaných slovních smyček. To mě baví.“ Račková je známá svými netradičními zvukovými postupy a detailní zvukovou prací s textem na poli divadelních performancí.
V hlavní roli se představí polská herečka Karolina Zajdel:„Líbí se mi myšlenka přenesení polského herectvía projevu do českého (divadelního) jazyka, stejně jak je tomu u překladu polské hry a jejich témat do češtiny. Polsko-česká vazba na divadelním poli se tím prohlubuje přímo před očima diváků. Vlastně nabízím polské divadlo českému divákovi se vším všudy,“uvádí polská herečka, která přijela do Prahy teprve před rokem.
Reprízy v Divadle na půdě, Cross Club: 31.5., 21.9.a 18.10.2017 vždy od 20:00