klimatická změna
#15/2017

Od Seattlu po Hamburk

Proměny strategií sociálních hnutí

Nejnovější sociální hnutí devadesátých let 20. století se zrodila do zcela nového světa: rozpad východního bloku zbořil překážky volného pohybu globalizujícího se kapitálu. Hráčem určujícím pravidla najednou přestaly být národní státy nebo monopoly, ale staly se jimi nadnárodní instituce typu S...

...

Letošní kyjevský Pochod za rovnost, vlastně gay pride, dlouho očekávaná událost, které se účastnili i velvyslanci evropských zemí, ­proběhl 18. června pod důkladnou ochranou bezpečnostních složek poklidně. Devátého července ale došlo k jiné události, která ukázala, že členové LGBT komunity to na Ukrajině stále nemají lehké. V kyjevské kavárně Kupidon se toho dne v rámci Sex Education Week konala přednáška na téma transgender. Nedlouho po začátku akce do podniku vtrhlo deset zamaskovaných lidí a přednášejícího i účastníky napadli barvou a slzným sprejem. Policie sice útočníky po činu zadržela, ale na stanici se brzy zjevili jejich advokáti a známí, včetně jednoho městského zastupitele za nacionalistickou stranu Svoboda, a vymohli pro ně propuštění. Vyšetřování incidentu trvá. Kupidon, nacházející se v samém centru města, se svou atmosférou podobá řekněme pražské Literární kavárně v Řetězové – dostaveníčko si tu obvykle dává ukrajinská literární bohéma, nikoli radikální nacionalisté či jejich odpůrci. Pachatelé si ale s tím, že naruší poklid místa, jež je vhodné spíš k započetí románku než k násilné konfrontaci, starosti zřejmě nedělali.

V posledních týdnech se roztrhl pytel s legislativními paskvily, které vracejí úroveň českého zákonodárství někdy i o několik desetiletí zpět. O ústavní změně zákona o držení zbraní už toho bylo napsáno mnoho. Kromě toho se však ještě schválila úprava stavebního a cizineckého zákona, které jsou svým rozsahem možná ještě horší. Ačkoli se současná vládní koalice ve svém programovém prohlášení usnesla, že „zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí“, nově přijatý zákon jde přesně opačným směrem. Na návrh poslance Jaroslava Foldyny z ČSSD prošlo výrazné omezení účasti veřejnosti ve správních řízeních v duchu normalizační myšlenky, že každý, kdo se moc zajímá o své okolí, je podezřelý. Cizinecký zákon je pak podle všeho dokonce proti­ústavní. Marně se nevládní organizace, hospodářská komora i senátoři snažili poslancům vysvětlit, že učinit z cizinců pracujících v Česku občany druhé kategorie nic pozitivního nepřinese. Zvítězila iracionalita a předsudky. Doufejme, že zafungují ústavní pojistky a část přijatých nesmyslů se ještě povede zarazit.

Zatímco televizní stanice HBO připravila na polovinu července premiéru nové řady seriálu Hra o trůny, naše televize, včetně té veřejnoprávní, přes prázdniny své programy jen udržují v chodu. Samozřejmě nechybějí tradiční Chalupáři, k nim Česká televize přidala Malý pitaval z velkého města, Nemocnici na kraji města či novější Vyprávěj. Nova útočí podobně secondhandovými zbraněmi, tedy x­-tými reprízami Comebacku, Hospody a Kriminálky Anděl. Prima je v boji odvážnější a premié­rově nasadila seriály slovenské. Prázdninová televizní nuda bohužel zasáhla i program ČT art, kde se reprízuje seriál Byli jednou dva písaři. Heslo „Opakování – matka moudrosti“ se usídlilo dokonce i na zpravodajské ČT 24, kde se můžete znovu podívat na pořady s Václavem Moravcem. Jedinou baštou nepředvídatelnosti se tak staly kanály sportovní, kde si diváci mohou užívat překvapivé tažení Tomáše Berdycha Wimbledonem, zběsilé tempo Tour de France nebo každoroční snahu českých fotbalových týmů o postup do finančně zajištěných evropských pohárů. Naštěstí se lze spolehnout, že i na letošní léto má většina čtenářů Ádvojky připravenu hromádku knih, na něž přes rok nebyl čas.

Na dně dolu

Klimakemp – úspěšná přímá akce

„Jménem zákona, opusťte tento prostor!“ řve jeden ze zakuklenců v černém. Dívám se na něj přes zamlžený plastový štít, který mě má ochránit před pepřovým sprejem. Ležím v bílém malířském overalu na mazlavém uhelném prachu zaklesnutý do svého „buddyho“ – p...

...

editorial

Už delší dobu je jasné, že bezohledné chování k přírodě jako ke zdroji kapitálu a obohacování na úkor společných statků, které by měly být volně přístupné všem, je sebevražedné. Přesto zatím žádná radikálnější systémová změna ve využívání přírodních zdrojů – ani obecněji v&...

...
#14/2017

fanziny

Fanziny jakožto amatérské a subkulturní tiskoviny stály vždy na úplném okraji světa médií. Zároveň však tento okraj vyznačovaly a formovaly – stávaly se kulturními a komunitními centry na periferii. A právě jejich perifernost a obskurita jim v okruhu minori...

Vstříc ruritaniánské gotice

S Michaelem Tatem o šancích české literatury v Británii

...
#14/2016

španělská občanská válka

Ze dna sázavských bahen

...

Čekání na kapitální kus

S Františkem Skálou o vystavování, cestování a konci světa

...

Africký prasečí mor se dostal do republiky. Ani deset ústavních zákonů o vyzbrojování občanů za účelem obrany státu nevrátí životy dvěma divočákům, kteří za ne zcela vyjasněných okolností uhynuli na Zlínsku. I kdybychom hned zítra uzavřeli hranice, bude pozdě. Zodpovědný občan si musí klást otázky. Co dělá africký mor ve střední Evropě? Nepřehnali jsme to poněkud s těmi svobodami, když máme Schengen i pro prasata? Ve standardní informační mozaice stále chybí několik znepokojivých detailů. Skutečně dosud nebylo možné zjistit, jaké národnosti byli nakažení divočáci, nebo nám to policie opět tají? Odkud sem ta zvířata přišla, kdo (a za čí peníze) je k nám pozval? Mainstreamo­vá média mohou mlžit, jak je jim vlastní, ale my lidé této země nejsme hloupí: dobře víme, která skupina obyvatel se nejvíc štítí vepřového! Těmto jedincům vyšleme jasný signál: váš africký mor tu nestrpíme, zdraví našich českých sviní uhájíme!

Původně neziskový projekt Rekola, půjčující kola „kdykoli se vám zachce“, se oficiálně změnil v korporát, který jde po zisku. Ne všichni tuto změnu přivítali. Chování společnosti po vstupu investora třeba na webu A2larm popsala jedna ze zakladatelek jako ukázku vykořisťování práce dobrovolníků. S novými poměry se vyrovnala tím, že z firmy odešla. Na její komentář pak jednatelka Rekola Bikesharing, s. r. o., reagovala zveřejněním odměny, kterou dotyčná „potížistka“ údajně za svou práci na projektu dostala. U neziskovky by takový postup byl možná ještě pochopitelný, ale v korporátu je naprosto neomluvitelný. Když už je vaším cílem zisk, musíte přijmout i všechna omezení, která z toho plynou. Třeba pravidlo chovat se tak, aby to lidi, kteří jsou na vás závislí a pracují pro vás, nepoškodilo. Pomineme­-li, že je to a priori pokrytectví, může se taky stát, že se pár zákazníků naštve, firmě klesne zisk a některý z podřízených bude muset dostat výpověď. Kvůli komentáři, který sám třeba ani nečetl…

„Zastřel se, kdo můžeš!“ chtělo by se zoufale zvolat při pohledu na poslanecký návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti. Schválila jej ústavní většinou Sněmovna a návrh je teď v režii Senátu, který tak má historickou šanci obhájit svou legitimitu jakožto pojistka proti excesům dolní komory. Pokud se ukáže, že toho senátoři schopni nejsou, pak by si asi měli začít hledat jinou práci. Jistič, který nevyskočí, když zrovna společností projíždí zkrat, je na vyhození. O co tedy jde v oné novele, na které se shodli skoro všichni přítomní poslanci ze všech částí politického spektra s výjimkou pouhých devíti nešťastníků? Především je to reakce na reakci. Zatímco Evropa odpovídá na teroristické útoky zpřísněním podmínek pro držení zbraní, Česká republika chystá podání žaloby proti této směrnici u Evropského soudního dvora a upravení své ústavy tak, aby odpovídala militarizaci společnosti. Tím, že se od nynějška držitelé zbraní mají stát součástí obrany země před teroristickými útoky, dává zelenou všem bláznům, kteří se v situaci, již oni sami budou považovat za hrozbu, rozhodnou stát hrdiny a obětovat se pro vyšší dobro národa. Možná je načase si taky nějakou zbraň opatřit. Na obranu před státem a jeho obránci.

editorial

Fanziny jakožto amatérské a subkulturní tiskoviny stály vždy na úplném okraji světa médií. Zároveň však tento okraj vyznačovaly a formovaly – stávaly se kulturními a komunitními centry na periferii. A právě jejich perifernost a obskurita jim v okruhu minori...

...