Šílené léto 2015

Společnost na pokraji nervového zhroucení

...

Život ve společnosti názorů

...

Hokejové souboje s Ruskem, potažmo Sovětským svazem, vždy jitřily nálady českých fanoušků. Legendární hokejovou odvetu za srpnovou invazi z osmašedesátého navíc někteří hokejisté v čele s Jaroslavem Holíkem opepřili i kurážným přelepením pěticípé hvězdy na dresu. I slavná Jágrova 68 na dresu je upomínkou na vpád ruských vojsk. A proti Rusku jsme dokonce získali ve finále v Naganu vysněnou zlatou medaili. Nad účastí Ruska na nejbližší olympiádě v korejském Pchjongčchangu se ale stahují mračna. Mezinárodní olympijský výbor nechce tradičního sběratele medailí na vrcholný turnaj vůbec pustit. Rozsáhlá dopingová aféra, při které Federální bezpečnostní služba zcela průkazně pomáhala s dopingem výměnou vzorků po nocích, využíváním skrytých místností vedle laboratoří a v neposlední řadě i krytím státem řízeného lékařského programu, láme ruským sportovcům vaz. Hokejové Rusko proto pohrozilo embargem na hokejisty z Kontinentální hokejové ligy. Protože v této soutěži hraje i nemálo Čechů, Český svaz ledního hokeje přispěchal s otevřenou podporou, která bagatelizuje ruský doping jako prohřešek několika neukázněných jednotlivců. V době vlády sponzorů není čas na dodržování etických principů, za které Holíkovi a dalším reálně hrozilo i vězení.

Přípravy Metropolitního plánu začaly už v roce 2012, ale až nyní známe jeho první verzi. Od začátku jej provází celá řada nejasností a sporů. Přitom si zaslouží, aby o něm autoři mluvili co nejotevřeněji, protože přichází se zcela novou metodikou územního plánování. Území Prahy už nebude rozděleno na obytné pozemky, zeleň a podobně, ale na zastavitelné a nezastavitelné plochy. Co se na zastavitelných pozemcích postaví, by autoři plánu nejraději vůbec neřešili. Je chvályhodné, že je návrh zveřejněn s předstihem. Nový regulační princip je složitý a bude potřeba dostatek času, aby se s ním Pražané seznámili a na jaře 2018 mohli uplatnit své připomínky. Plán nejspíš uvolní ruce developerům. Zástavba bude založena na volné soutěži a na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, což je nepřípustné. Město musí dbát na veřejné zájmy a zájmy obyvatel. Obavy už vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj – metodika podle něho neodpovídá požadavkům stavebního zákona. Hrozí, že plán brzy po schválení zruší soud a spousta veřejných prostředků přijde vniveč. Zastupitelé si musí uvědomit, že ponesou za svá rozhodnutí odpovědnost. To ostatně vyplývá i ze zpracovaných posudků.

Ve státní správě občas platí, že jeden úřad dělá přesný opak toho, co úřad druhý. V Praze se tak centrální městské části snaží vyrovnat s neblahými následky masového turismu, zatímco při magistrátu působí organizace Prague City Tourism, která turismus naopak podporuje. Právě z této líhně nápadů vzešel projekt na propagaci vánoční Prahy a jejích trhů. V propagačních materiálech se slibují „řemeslné výrobky a vánoční dobroty“, realitou je však nepitelné svařené víno, pseudofolklórní cetky, rádoby sváteční pop a špatně placení prodávající. Pro Prahu však jde asi o výnosný byznys, vzhledem k tomu, že dřevěných budek každým rokem přibývá. Nezbývá než doufat, že propastný rozdíl mezi slibovanou kvalitou a opravdovou nabídkou napálí dostatek turistů, aby z toho vznikl mezinárodní skandál. Pod jeho tíhou by byl magistrát nucen vánoční trhy zrušit, čímž by se všem, kteří pracují či se pohybují v centru, jenom ulevilo.

editorial

Spisovatelka Leïla Slimani je původem z Maroka, ale žije ve Francii a píše francouzsky. Za svůj druhý román Něžná píseň obdržela Goncourtovu cenu. Je jednou z řady výrazných autorek původem z Blízkého východu nebo severní Afriky, které z různých důvodů opustily svoji vlast a...

...
#24/2017

young adult

Moc krásy

...

Stínoví knihovníci

Sen o informačním universu

...
#24/2016

knihovny a čtenáři

Velká katalánská krize

Další test levicové politiky

...

Usilovat o změnu k lepšímu

S Corym Doctorowem o technologiích a autorských právech

...

Mládí na věky věků

Young adult jako crossover

...

Pokud jste tak jako já doufali, že v bývalém vyhlášeném Knihkupectví Fišer u pražské Filozofické fakulty po jeho znovuotevření najdete malý obchod s knihami doplněný o příjemnou kavárnu, doufali jste marně. Slovo Bookshop v názvu podniku Bistro Kaprova zůstalo snad jen pro majitele bytů nad ním, kteří prý trvali na tom, že knihkupectví by mělo zůstat, snad jen v trochu modernější podobě. Pár knížek najdete ve výloze, pár by jich mělo být v horním patře, které vzniklo zlikvidováním zázemí původního knihkupectví, kam si Josef Abrhám ve filmu Vrchní, prchni vodil své milenky. Podle webových stránek si tu koupíte luxusní kuchařku nebo obrázkovou knihu o Praze. Tedy sortiment knih nazývaných „coffee table books“ a určených primárně k dekoraci prostoru. Místo listování knihami si v Bistru Kaprova můžete dát karamelizovaného tuňáka za necelou pětistovku nebo bramborovou pěnu s černými lanýži, která se vejde do tří stovek. Bistro Kaprova je tedy dalším z luxusních podniků pro majetné gurmány. Přejme jim to. Já na tohle ale nemám žaludek…

Na tuhle jízdu pražskou tramvají programátor jedné nadnárodní firmy jen tak nezapomene. Nigerijec, který kromě češtiny mluví dalšími šesti jazyky a má doktorát z jedné z pražských univerzit, se stal obětí rasistického útoku dvacítky fanoušků fotbalové Olomouce. Kromě nadávek do špinavé černé huby, která se má vrátit do Afriky nebo jít rovnou do plynu, mu agresoři vymačkali na hlavu citron a po stržení ze sedačky ho zkopali. Spolu­cestující i řidička tramvaje se přitom tvářili, že se nic neděje. Ještě během utkání proti Bohemians zadržela policie přímo v hledišti sedm identifikovaných útočníků. Olomoucký klub se od události okamžitě distancoval, zas takové překvapení to ale pro klub z Hané být nemohlo. Už na jaře se totiž hráč černé pleti Bidje Manzia v olomouckém dresu stal terčem nadávek „vlastních“ fanoušků. Pokřik „Negr ven!“ z úst lidí, kteří co zápas vyvěšují konfederační vlajku, nechal vedení poměrně chladným. Ne ale hráče. Ti svým fanouškům totiž neopomenou za jejich podporu po každém utkání dokonce poděkovat potleskem. Jejich zairský spoluhráč přitom musí mít podobně příjemný pocit jako nigerijský programátor při sobotní jízdě tramvají.

Český kardinál Dominik Duka se rád zaštiťuje tradicí. Ačkoli je jeho víra plná zázraků, rád by nechal věci plynout přirozenými cestami, a tak často v ústech koštuje pojmy jako národ, vlast a rodina. Snad aby se nedalo říct, že kam vítr, tam klerika (tedy že jím vzývané hodnoty jsou poněkud roztěkané, vágní a neurčité), zaslal gratulační dopis Tomiu Okamurovi, v současnosti nejúspěšnějšímu nacionalistovi, xenofobovi a demagogovi na české politické scéně. Příchylnost řady zástupců katolické církve k autoritářům hájícím se „hlasem lidu“, jakými byli generál Franco, Adolf Hitler či Benito Mussolini, zřejmě není jen záležitostí minulého století. Inu, tradice. Škoda, že se český kardinál raději neobrátil přímo k základům své víry. I tam lze totiž nalézt inspirativní pojmy – třeba láska, pokora či úcta.

editorial

Pojem young adult vymezuje skupinu zejména literárních a filmových děl, která by měla být určena dospívajícím čtenářům. Jenže jak se dozvíme hned z několika tematických textů, literatura pro náctileté má mnohem širší čtenářskou základnu a žánrový mix určený primárně adolescentům (př...

...