„Neboj se toho, kdo křičí, ale toho, kdo má sklopenou hlavu,“ praví jedno perské přísloví. Jak lze pojmenovat íránskou realitu oklikou, jak se dá obelstít všudypřítomná cenzura, aniž by si člověk příliš zadal s oficiálním jazykem? Jak se píše „se sklopenou hlavou“, a přitom stále vzpurně?

USA se nepředvídatelně mění, satira se stala každodenní realitou, ale humor se z ní vytratil, a na smetiště popkultury byly navezeny haldy nového digitálního odpadu. Chino Amobi na nové desce předkládá naprosto přesný soundtrack k tomu, co se děje kolem nás.

Nevolnictví byl svět, v němž k vám v kterémkoli okamžiku mohl někdo přistoupit zezadu a začít vás bít, říká antropolog Kacper Pobłocki, který proslul knihou Chamstwo (Burani). Jak takový svět fungoval, proč jsme jej dlouho vytěsňovali a co si z něj neseme v přítomnosti?

K pětaosmdesátinám Boba Dylana vybíráme z našeho archivu text, který přistupuje k hudebníkově tvůrčí dráze experimentálně: zaměřuje se na jeho neustále se proměňující hlas a na pomoc si bere nejen jeho písně, ale i symboly.




Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Život britského spisovatele Arthura Conana Doylea přesně odpovídal době, kterou později George Orwell nazval „největším obdobím anglické vraždy“. Holmesovský cyklus spojil zločin s novou slastí a vytvořil pro ni žánr, jehož osnovou je estetika „odhalení“. Jakou roli při tom hraje hudba?
