Román Spiklenci je dílo, které z hlediska svého námětu a doby vzniku nemá v české literatuře obdoby. Jedná se o napínavý, psychologicky podbarvený thriller, odehrávající se v Praze roku 1949. Osudy postav jsou tragicky rozvráceny spiknutím politické moci, která člověka proměnila v součást systému založeného na kontrole a manipulaci.

O existenci kulturní politiky se většinou dozvídáme, když se škrtá v rozpočtech. O to vzácnější je dočíst se, že někde stát podporu kultury naopak rozšiřuje. Taková zpráva nedávno přišla překvapivě z Uzbekistánu, ze země, kterou v evropských debatách obvykle nedáváme za vzor.

Manosféra je fenomén, o kterém v posledních letech slýcháme čím dál častěji. Mimo jiné proto, že se skrze fenomény jako looksmaxxing dotýká čím dál mladších chlapců. Se socioložkou Lindou Coufal jsme mluvili nejen o looksmaxxingu, ale také o radikalizaci manosféry a jejím vztahu ke krajní pravici.

Může být dělnictvo servisního sektoru předvojem nových třídních bojů, jak tvrdí politická teoretička Jodi Dean? V každém případě se tito pracující stali námětem pro postavy v románech spisovatelky Marion Messiny. Poslední z nich je inspirován povstáním Žlutých vest ve Francii.




Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Život britského spisovatele Arthura Conana Doylea přesně odpovídal době, kterou později George Orwell nazval „největším obdobím anglické vraždy“. Holmesovský cyklus spojil zločin s novou slastí a vytvořil pro ni žánr, jehož osnovou je estetika „odhalení“. Jakou roli při tom hraje hudba?
