komiksové nakladatelství Fantagraphics
#17/2017

Sisyfos komiksu

Americké vydavatelství Fantagraphics Books

...

Internetová reklama je jedním z nejrychleji se rozvíjejících byznysů, ale také dokáže být velmi otravná – a nemusí to být ani zelený mimozemšťan. Naštěstí se jí lze vyhnout pomocí různých více či méně funkčních adblockerů. Současně s nimi se však zdokonalují i webové stránky a tyto blokovací moduly dokážou rozpoznat. Poslední dobou se tak uživatelé často setkávají s prosbou o vypnutí blokace reklam. Podobná upozornění často nabývají přímo etických rozměrů. O laskavost, soucit a ohleduplnost nás žádají dokonce i takové servery jako ­iDNES.cz,respekt.cz, ihned.cz a je příznačné, že nejsilnější emoce dovedou tyto deníky vyvolat, jedná­-li se o jejich ušlé zisky. Člověk se až začervená, když si pomyslí, že by si dovolil vyhýbat se skvostným dílům reklamních kumštýřů. Je nutné z toho vyvodit mravní ponaučení: nechceme­-li být elitáři, pak je třeba zapomenout na čistotu duše! Vychutnejme si proto i tu nejotravnější reklamu plnými doušky. Jen tak se lze vyhnout izolaci v sociálních bublinách, možná i sluníčkářství a dalším chorobám současnosti. Pouze ten největší sobec by upřednostnil svou duševní hygienu před materiálním blahem druhých. Alespoň půlhodinka denně nám všem prospěje.

Xenofobům v řadách fanoušků fotbalové Sparty se splnil tajný sen. Jejich tým trénuje cizinec. Že takových fanoušků není málo, ukázali během pohárového duelu s Crvenou Zvezdou Bělehrad. Pokřikem „italiano bastardo“ několikrát počastovali čerstvého trenéra letenského týmu Andreu Stramaccioniho. Týmu se nedaří a viník je jasný. Přirozený rasismus ale mají v krvi i fotbaloví „experti“. Podle fotbalového internacionála Ladislava Vízka nový kouč nemá šanci – právě proto, že je cizinec – a jeden z nejvyhazovanějších českých trenérů Martin Pulpit si zahrál na strážce fotbalové etikety, když takzvaného Štramáka zkritizoval za neitalské vystupování. Možná kdyby čeští odborníci odlepili své maloměšťácké zraky od národnostního složení na sparťanské lavičce směrem k hledišti, všimli by si, jak si v onom zápase sparťanští fans se srbskými notují v tom, že Kosovo má patřit Srbsku. Velkého Srbska se tak dovolávali tíž ultras, kteří odmítají bannery „Refugees welcome“ na stadionech jako nemístnou politizaci fotbalu. Nacionalistická mentalita opět potvrdila, jak úspěšně normalizovala české fotbalové prostředí do podoby, v níž si krajní pravice užívá provinční, maloměšťáckou verzi „dolce vita“.

Šéf českých odborů Josef Středula nepožene své lidi do stávek, ačkoli to po něm chtějí politici, novináři i akademičtí ekonomové. Scénář slovenského Volkswagenu, kde závodní odbory vydupaly razantní zvýšení platů čtyřdenní stávkou, tak v České republice nehrozí. Díl vytvořené přidané hodnoty, který jde na ohodnocení personálu, je stále citelně nižší než v západní Evropě, ale odbory k celé věci přistupují pragmaticky. Místo stávek by si Středula přál další místa pro odboráře ve správních radách, kde by se pak vyjednávalo s podnikateli o růstu mezd až do poslední kapky krve. Nejvýraznějším bojem českých odborů v poslední době tak nebyly stávky ale (úspěšný) odpor proti příchodu dělníků z Ukrajiny. Ti by opravdu mohli snížit tlak na růst mezd, a to hlavně kvůli neschopnosti odborů dohlédnout na platovou rovnost na pracovištích. Největším protivníkem Českomoravské konfederace odborových svazů jsou tedy dnes závodní odboroví bossové, kterým se nechce platit tučné příspěvky pražské centrále. Říkají, že je zbytečná. Daleko od pravdy asi nebudou.

editorial

Americké nakladatelství Fantagraphics Books, jemuž věnujeme hlavní téma čísla, je jedním z nejvýznamnějších vydavatelů alternativních komiksů a autorských grafických románů, ale i pečlivě připravených reprintů klasických komiksových děl. Z jejich portfolia si ale nevybíráme popul...

...
#16/2017

knižní design

Mladá generace film nespasí

S Petrem Szczepanikem o současné české kinematografii

...
#16/2016

problémy českého filmu

Modernita zabíjí kulturu

S Rogerem Griffinem o fašismu, populismu a mýtu obrody

...

Faire plaisir

Jakou roli dnes hraje nakladatel?

...

Peklo, očistec, ráj

S Albertem Manguelem o knihovnách, Dantovi a Borgesovi

...

Rostoucí zájem o postavení zvířat a boom veganské kultury s sebou nesou i složitější morální otázky, než jen zda je nebo není správné zabíjet zvířata pro potěchu chuťových pohárků. Jedním z témat ostrých polemik je krmení psů a koček. Zatímco psa domácího někteří označují za všežravce, kočka je masožravá bezpochyby. Selský rozum proto logicky velí dávat jí maso. Důslední vegani ale považují za problematické sponzorovat zabíjení zvířat i v tomto případě. A výrobci si to uvědomují. I u nás už jsou proto k dostání čistě rostlinná krmiva jak pro psy, tak pro kočky. Hlavně zastáncům krmení syrovým masem při této představě vstávají vlasy hrůzou a veganům vytýkají, že svá zvířata týrají, když z nich dělají býložravce. Rostlinná krmiva však nejsou určena nějakým imaginárním býložravým psům či kočkám, jsou sestavována veterináři z řady rostlinných, případně syntetických zdrojů podle nutričních potřeb skutečných, masožravých psů a koček. Veganské granule proto nepředstavují o nic větší týrání než ty běžné.

Všichni máme rádi bizarní videa debat z devadesátých let. Kdopak neviděl fenomenální Duel Milana Knížáka a Miroslava Sládka? Zjevně je mají rádi i lidé z Paralelní polis, a tak naplánovali debatu o tom, zdali festival ­Prague Pride „zlepšuje toleranci k homosexuá­lům a transgender jedincům, anebo jde spíše o přehnaný tlak na už celkem tolerantní společnost“. V panelu měl zasednout příznivec pravicové filosofie Luboš Zálom, anarchokapitalista Martin Urza, nacionalista Pavel Matějný. A transgender aktivistka Marie Feryna, která kvůli účasti Matějného nakonec přijít odmítla. Na organizátory se snesla smršť kritiky. Bylo jasné, že Feryna by hrála spíše roli terče posměšků než rovnocenného soupeře a navíc by diskutovala s reprezentantem skupiny, která LGBT lidem přeje fyzickou likvidaci. Její odstoupení z diskuse je pochopitelné a názory typu „zaznít mají všechny hlasy“ neobstojí, protože hrozby násilím jsou nepřijatelné. Na druhou stranu, při jiném zastoupení diskutujících jsme mohli zažít skvělou zábavu – jako když před pár lety ve studentském klubu v Celetné diskutovali Ondřej Slačálek a Roman Joch o feminismu.

V otázce migrační politiky si Praha a Brusel nejdou vždy po krku. V pondělí 24. července česká vláda schválila další dotaci v hodnotě 24 milionů korun libyjské pobřežní hlídce. Do kasy tamních pohraničníků peníze poputují prostřednictvím mise unijních námořních sil Sophia. „Na rozdíl od evropských lodí může libyjská stráž vrátit nelegální migranty zachycené na moři zpět na pevninu,“ dodal ­premiér Bohuslav Sobotka. Dohoda s Libyjci spočívá v prostém triku: evropské síly nemohou nikoho vracet do Libye, protože není bezpečnou zemí – libyjská stráž si ale s uprchlíky může dělat, co chce. Ačkoliv sbor působí jen několik málo měsíců, nevládní organizace registrují už značně dlouhý seznam jeho nelidského zacházení s migranty. V Libyi neexistuje žádná opravdová vláda, takže stráž je fakticky placenou ochrankou evropských zemí, na kterou se nevztahují žádná vymahatelná pravidla. Není to ostatně poprvé, co Západ provádí externalizaci krutosti: obdobně se zachovaly Spojené státy v rámci programu „extraordinary rendition“. Sobotkova vláda se rozhodla vyslyšet volání po větším zapojení do rozvojové spolupráce tím, že přistoupila na krutost a cynismus.

editorial

Před takřka sto lety se slavný americký typograf W. A. Dwiggins se svým bratrancem L. B. Siegfriedem v sérii fiktivních rozhovorů pustili do nakladatelů, kteří ignorují řemeslnou úroveň knih a k jejich vydávání se stavějí, jako by vyráběli mýdlo – chtějí prodat co nejvíce k...

...