editorial

#07/2021

sto let Švejka

Sezóna kácení - ultimátum

...

Pár minut pozornosti

Když programátoři mluví o divadle

...

Anela Vlk: Sex online #1

...

Literární podoby lesa

Klostermann, Váchal i Poslední Mohykán

...
#07/2020

les

Autonomie není ideologie

S Mihályem Szajbélyem o transformaci Segedínské univerzity

...

Třtina větrem se klátící

Čemu nás učí Josef Švejk

...

Rok první

...

B. Kucinski: K.

...

Praha 1 zažila v březnu další dějství komunální veselohry volně inspirované Stroupežnického Našimi furianty. Vedení městské části v čele se starostou Petrem Hejmou se rozhodlo provést „revitalizaci“ takzvaného Anenského trojúhelníku nedaleko Karlových lázní. Drobná zelená plocha, jichž je v centru města pomálu, měla být za pětadvacet milionů korun rekonstruována, přičemž rekonstrukce (eufemismus pro vybetonování) měla začít skácením stoletého javoru stříbrného. Proti tomu se postavila část občanů i opozičních zastupitelů, kteří na podporu javoru sepsali petici, uspořádali demonstraci a došlo dokonce na založení „Javorové hlídky“, aby strom nedošel „náhodné“ újmy. Dřevinu však nakonec zachránil, alespoň prozatím, nečekaný aktér – holub hřivnáč. Opeřenec totiž na stromě zahnízdil a Česká inspekce životního prostředí zakázala kácet, dokud i s mláďaty neodletí.

V severosibiřském Norilsku, považovaném za nejznečištěnější město na světě, vyrostla začátkem letošního roku farma na těžbu bitcoinů. Její provozovatel, ruská firma BitCluster, zdůrazňuje výhodu zdejší levné elektřiny – globální provoz kryptoměn dnes spotřebuje víc energie než středně velká evropská země. Zrovna v Norilsku sice při loňské havárii v tepelné elektrárně uniklo dvacet tisíc tun ropy do řeky a tundry, ale co naplat, poptávka tu je. Trh s kryptoměnami roste a přesouvá se na něj i část obchodu s uměním: třeba nejnovější klip skupiny Pussy Riot, která svými intervencemi kdysi dokázala tnout do živého – to ale členky ještě nosily na hlavách pestrobarevné kukly a západní liberální média v nich teprve rozeznávala své miláčky. Teď Naděžda Tolokonnikova v rozhovorech pro mondénní magazíny vysvětluje, že nová píseň (v níž sledujeme její hologram v podobě děvčátka s copy a v krátké sukýnce, které utíká panenskou krajinou, ale doběhne do temné pustiny plné ruin) pojednává o problému deprese, opakuje, že Putin opravdu musí skončit, a zdůrazňuje, že je anarchistka, a právě proto se rozhodla klip zpeněžit jako NFT – „nezaměnitelný token“, jakýsi digitální originál uměleckého díla obchodovaný v kryptoměnách. Případný výtěžek prý půjde na podporu obětí domácího násilí. Hezké, kdo ale napraví škody způsobené těžbou uhlí, kovů a kryptoměn v Norilsku? Ještě před pár lety Tolokonnikova na tohle téma napsala esej, teď už jí to je zřejmě fuk. A přitom jde o její rodné město.

V množství špatných zpráv se přece jen objevila jedna dobrá: utrácení zvířat v zoologických zahradách je zažehnáno. Zásadní propad příjmů, který by v krajních případech mohl vést až k vybíjení vybraných kusů, vykryje subvence na krmivo, a nebudeme tedy „jedněmi zvířaty krmit ta druhá“, jak loni zvažovala ředitelka jisté německé zoo. Českou vládu na tento černý scénář – o necelý rok později – upozornil ředitel královédvorského safari. Výzva zapůsobila, z rozpočtové rezervy bylo uvolněno osmdesát milionů, veřejnost si oddechla. Utracení slona, gorily či lva, z nichž někteří se léčí s covidem, není příjemná věc. Je sice fakt, že se určité druhy přemnožují (například kopytníci)… Osobně bych ale nechtěl mít na svědomí ani taková stvoření, jako jsou ­gaviál nebo outloň, o kterých jste nejspíš v životě neslyšeli, nicméně pár nadšenců je podporuje formou dobrovolných příspěvků. Podobné dárcovství možná znáte z kulturního provozu – i když sbírky na lidi bohužel tolik netáhnou (ačkoli ani je pochopitelně nikdo nechce mít na svědomí). A tím se dostáváme zpátky ke špatným zprávám. Zásadní propad příjmů tuzemské živé kultury povede k likvidaci některých dlouhodobě ohrožených druhů. Jestli se najdou prostředky na jejich záchranu, je otázka, mimo jiné i proto, že vláda se teprve dozvídá o tom, že vůbec existují. Je sice fakt, že také v uměleckých oborech občas dochází k přemnožení (například herci)… Přesto doufám, že nedojde na krajní řešení a nebudeme krmit jedněmi umělci ty druhé.

editorial

...