České vysoké školy byly v drtivé většině nuceny začít vyučovat distančně. Co se na jaře jevilo jako provizorium, nyní patrně bude hlavní vzdělávací formou. Jaká je tradice distanční výuky a je možné mluvit o příležitosti pro demokratizaci vzdělávání?

Proč ženy s předpoklady stát se úspěšnými vědkyněmi často předčasně končí svou kariéru? A proč si kapitalismus tak dobře rozumí s akademickým prostředím? Nejen o tom jsme hovořili se socioložkou Kateřinou Cidlinskou, která se věnuje výzkumu genderových nerovností ve vědě a na univerzitách.

Přijetí západní dekolonizační perspektivy nám poskytuje nástroje, které nám pomáhají pochopit, jak funguje moc. Zároveň ale toto hledisko může některé mocenské mechanismy naopak zakrývat. Na co by se v rámci českého dekolonizačního hnutí nemělo zapomínat?

Spojování kolonizační imaginace s českým prostředím se mnohým jeví nepatřičně, ale má své opodstatnění. K tomu, aby se dekolonizační snahy nestaly jen další instrumentálně používanou metodou, potřebujeme dekolonizaci vlastního myšlení. Nejde přitom pouze o vykořenění etnocentrismu, ale i o …

Slavný britský historik Ian Kershaw se pokusil vytvořit syntézu dějin Evropy minulého století. Druhý svazek jeho díla, sledující události od roku 1950 až do roku 2017, se od předchozí knihy v mnohém odlišuje a na čtenáře může působit až didakticky suše. Přesto má kvality, jež dnes v historiografii …

Žánr politického eseje se po roce 1989 úzce pojil především se jmény Karel Kosík, Václav Bělohradský, Jan Keller a Jan Stern. Všichni zmínění publikovali samostatné texty i esejistické knihy, které formovaly další generaci především levicově smýšlejících publicistů. V čem bylo jejich psaní …

Jedním z hlavních mediálních témat letošního léta se stala kauza děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Pullmanna, jenž byl obviněn z relativizace represivního charakteru reálněsocialistického režimu. Debata připomíná hon na čarodějnice a zastírá banální fakt, že každá doba má …

Autorský kolektiv sborníku Budoucnost by se zřejmě nebránil označení nová levice. Názorově i tematicky jde přitom o značně roztříštěnou knihu. Texty mezi sebou příliš nekomunikují, přesto ale vypovídají o představách a hlavně obavách jedné části takzvané generace mileniálů.

Soubor studií historika Martina Nodla Na vlnách dějin se věnuje především českému dějepisectví a všímá si toho, jak se politika paměti utvářela v době státního socialismu. I když jsou autorovy interpretace místy problematické, rozhodně stojí za pozornost.

Tristní stav českého školství popisuje kniha Boba Kartouse s příznačným názvem No future. Autor nešetří kritikou a v lecčems vystihuje špatnou situaci na poli českého vzdělávání. Zároveň nepředpokládá, že by v brzké době mohlo dojít ke zlepšení.