Osoba krizového reportéra se stala součástí mýtu, v němž nezbývá mnoho prostoru pro neviditelné lokální fixery. Bez nich je přitom informování z válečných oblastí těžko představitelné. Za jakých podmínek pracují a kým jsou bezejmenní prostředníci, kteří mnohdy podstupují největší riziko?

Jednou z forem takzvaných neviditelných nebo hybridních válek je i ta, kterou jsme si zvykli nazývat válkou kybernetickou. Prostor sítí se stal bitevním polem, v němž jsme vojáky na šachovnici vlastně všichni. Manipulace byla sice součástí válečných konfliktů odjakživa, ale nyní se její možnosti …

Náš polský reportér popisuje život na ubytovně umístěné v obřím paneláku na pražském Jižním Městě. Z agenturní ubytovny míří jeho kroky do obřího skladu firmy Apple a oděvních značek Vans, The North Face a Timberland. Kolik kilometrů denně naběhá zaměstnanec po skladu, když se blíží Vánoce?

O přerod jedné společensko­-ekonomické éry v jinou se historici i filosofové vždy zajímali, a pro ty marxistické to platí dvojnásobně. Do mezinárodní debaty o přechodu z feudalismu ke kapitalismu zasáhl i Robert Kalivoda, který se nebál opustit půdu marxistické ortodoxie a zpochybnit železné …

Na konci padesátých let přišel Robert Kalivoda s interpretací husitství vycházející z nového čtení Friedricha Engelse. I když současné historické bádání toto pojetí nerozvíjí, Kalivodovy práce se dočkaly překladů i určitého mezinárodního ohlasu, zvláště pak v obou částech rozděleného Německa.

Marxistický humanismus v Československu obracel svůj zájem od železných zákonů dějin k člověku. Významnou měrou k tomu přispělo i dílo Roberta Kalivody. Mezi ním a jeho ideovými souputníky, jakým byl třeba filosof Karel Kosík, ovšem najdeme i podstatné rozdíly.

Vztah Roberta Kalivody k meziválečné umělecké avantgardě má kořeny v jeho mládí, ale trval po celý jeho život. Zdaleka přitom nešlo o vztah neproblematický – dokonce lze mluvit o „tragické dialektice filosofova osudu“. Přesto Kalivoda své surrealistické kořeny nikdy zcela …

Jak je možné, že i třicet let po změně režimu část společnosti stále spoléhá na klevety a upřednostňuje je před oficiálními zprávami? Proč se politici a strany stávají zdrojem a šiřitelem dezinformací, které si osvojili jako politický jazyk?

Petr Pithart při promýšlení českých politických dějin a českého údělu svým politickým realismem dlouhodobě kriticky nahlodává zažité národní mýty, což se projevuje i tím, že má řadu myšlenkových nepřátel. Ani on se však nevyhnul idealizaci posledních třiceti roků české demokracie.

Letos na podzim uplynulo 75 let od Slovenského národního povstání. Antifašistický étos je dnes na Slovensku odmítán pouze zlomkem krajně pravicových národovců, ale povstalecká tradice je nezřídka politicky zneužívána. Masové oslavy také příliš nesvědčí historické reflexi.