Konec dlouhého období, v němž na Slovensku vládla strana Smer, se potkal s vyhlášením nouzového stavu kvůli epidemii nemoci covid­-19. Novopečený premiér Igor Matovič ve vládě pokračuje v marketingové politice, na níž byla založena jeho předvolební kampaň.

Kritika některých proudů feminismu artikulovaná ženou, jež se sama považuje za feministku, často zasluhuje zvýšenou pozornost. To ovšem neplatí o knize esejistky Camille Paglii, která pouze recykluje otřepaná tvrzení o feministické nenávisti k mužům, ošklivých feministkách a kdovíproč to považuje …

Ultrakonzervativní scéna v Česku i na Slovensku věří v globální spiknutí „genderistů a homosexualistů“. Zatímco u nás se tyto aktivity teprve rozvíjejí, u našich sousedů už je můžeme považovat za součást mainstreamu. Spíše než o symptom probíhajícího kulturního konfliktu, který …

Americká esejistka Rebecca Solnit učinila z putování krajinou své celoživotní téma, kterému věnovala několik knih. Různorodost míst, jež navštívila, se projevuje v širokém tematickém záběru i v křížení stylů. Autorka vybízí k návratu k osamělé pomalé chůzi, jejíž bezcílnost stojí v opozici …

Spisovatel Iain Sinclair už padesát let putuje Londýnem a sepisuje paměti jeho krajiny. Vytváří novodobou městskou mytologii a uchovává, co by jinak zůstalo zapomenuto nebo nepovšimnuto. Jeho paralelní historiografie ovšem má i svou politickou dimenzi, spočívající v pojetí chůze jako aktu přisvojení …

Literatura o krajině není definována jen svým předmětem. Jedná se o vyhraněný žánr, který vykračuje za hranice geografických či přírodovědných studií, přičemž plenér často plní roli projekčního plátna či kulis lidského přemítání. Otázkou zůstává, zda a nakolik je možné vykročit z lidské perspektivy.

Pandemie je komplexní problém, který má morální, zdravotní, ekonomické a politické konsekvence. Lze při vědomí různosti i ambivalence jednotlivých perspektiv najít racionální principy, podle nichž se můžeme morálně rozhodovat? A co vůbec morální rozhodování v koronavirové době znamená? Filosofie …

Reportáž z hostelu, jenž se stal azylem 52 bezdomovců, je popisem nevídaného pokusu, který stále běží a zasluhuje pozornost. V domě, zprvu spravovaném Armádou spásy, totiž stále zůstávají klienti, jimž je pobyt hrazen z příspěvků na bydlení, ale kteří už jsou jinak odkázáni především sami na sebe.

Žižkovský hotel Amadeus se v posledních dvou měsících proměnil v domov pro ženy bez domova. Nečekaná pomoc jim umožnila vyměnit nehostinnost ulice za útulné a zařízené pokoje, a zásadním způsobem tak zvýšit kvalitu jejich života, v což už často ani nedoufaly.

Hledat pravdu v dějinách, které se nás citelně dotýkají, bývá ošemetné. I po třiceti letech života v demokratické společnosti se zdá, že pokud jde o historii druhé světové války, paměť národů střední a východní Evropy stále podléhá ideologizaci. Jen se obrátila perspektiva.