V povídce americké spisovatelky Curtis Sittenfeld je profesorka genderových a ženských studií donucena kvůli ztracenému dokladu totožnosti na vlastním těle zažít antropologický exkurs, který poněkud zpochybní její liberální náhled na svět.

Dva rybáři potkají u řeky kdesi ve Francii Tunisana s uloveným úhořem. Během pečení a pojídání této vzácné, za syrova toxické ryby jim cizinec vypráví o svých životních peripetiích. Jedná se o osud balancující na tenké hranici mezi dobrem a zlem, který lze těžko soudit.

V povídce Ondřeje Škrabala shrnuje své životní úspěchy herec, který se proslavil záškubem ruky, s nímž ve slavném revizionistickém westernu sahal po své zbrani. „I kdyby byl tento pohyb tím jediným, co ze mě zbude, pak ze zbytku filmu nezbývá prakticky nic kromě kulis.“

Krátkým úryvkem z rozpracovaného románu Daniely Hodrové se volně vztahujeme k tematickému bloku věnovanému Boženě Němcové. I když jsou Barunka s babičkou zmíněny jen jednou, hlavním tématem jsou vzpomínky na milované lidi a věci, které pozřel čas.

Dva prozaické fragmenty Josefa Straky zachycují atmosféru fiktivního města, jehož předobrazem je autorův rodný Jablonec nad Nisou. Sport a národovectví se navzájem proplétají a určují ráz celé společnosti v zemi, která se začala proměňovat s příchodem Jaromíra Jágra na Hrad.

Povídkou Petra Šmída prostupuje sběratelská vášeň pro neznámé a notně bizarní knihy. Nesehnatelná kniha Sairos, jediné dílo Arpe Sola, se tak stává symbolem moci cizích příběhů a literatury.

V Létě v Kundihradu se sice děje mnohé, ale o příběh zde příliš nejde. V bezstarostně rozvětveném proudu fantaskního dění občas probleskne fragment gotického románu, jindy báseň, rozmarný detail či archaická selanka – a dočkáme se dokonce i analýzy básnického stylu jednoho reálného básníka …

Nedokončený román Andreje Platonova Šťastná Moskva vznikl ve třicátých letech 20. století, ale publikován byl až v letech devadesátých. Příběh okouzlující dívky jménem Moskva Čestnovová je prodchnut šedivou každodenností budování Sovětského svazu, melancholií a smířeností s osudem.

Ve své druhé novele z roku 1958 líčí pozdější postmodernista a spisovatel metafikce poměrně přímočarým způsobem život Jacoba Hornera, který „pracoval jen tehdy, když potřeboval hotovost“ a „bral každou práci, která se naskytla“. Na začátku knihy nastupuje v rámci pracovní …

Prozaický text Pavla Ctibora se velmi těsně vztahuje k tématu tohoto čísla, ale činí tak poněkud oklikou – přes vliv a konsekvence dotykových displejů, jejichž prostřednictvím komunikujeme se světem. Jedná se o technopesimistickou meditaci nad technologiemi, energiemi, kůží a přenosem …