Ukázka z románu rakouského spisovatele se odehrává na ubikaci britského internačního tábora v roce 1940. V mysli hlavního hrdiny v polospánku vyvstávají vzpomínky na rodiče, první sexuální zkušenosti nebo hysterické reakce vyvolané blížící se válkou. Snění přerušují úryvky rozhovoru stráží, …

Ve dvou úryvcích z rozsáhlého románu Nekonečný žert jednoho z nejvýznamnějších amerických spisovatelů Davida Fostera Wallace se setkáváme s postavami, které jsou vyvedeny z míry. První z nich je muž, který se živí odstraňováním hnisu z dýchacího ústrojí arabského prince a ocitne se sám v bytě …

Dračí doupě inspirovalo i několik domácích povídek. Fantasy vyprávění Cesta do Valúzie, z nějž přinášíme úryvek, je unikátní a bizarní text, který působí jako velmi podrobný zápis z hraní Dračího doupěte.

Dvě povídky polského spisovatele a hudebníka představují specifický formát krátkých textů napěchovaných lidskými osudy. Přes svůj realismus mají výrazné poetické kvality.

Povídkou kolumbijského spisovatele Tomáse Gonzálese, která popisuje neúspěšnou cestu na letiště i unavenou atmosféru přímořského města, probleskují nezřetelné vzpomínky na životní chyby titulního hrdiny i jeho nesplnitelné sny.

Text umělce a divadelníka Aleše Čermáka se snaží analyzovat realitu, která pozbyla povahu reálného. V jeho experimentálním textu proto nacházíme fragmenty odhalující poznávání, proměnu, svědčení, simulaci a katastrofu – a to vše na pozadí rituálního a mytického dění.

Přesné a úderné aforismy Róberta Gála se s filosofickým přesahem nezabývají ničím menším než nekonečnem, smrtí, pravdou nebo svobodou. A rámované jsou záhrobními relikviemi pravého mudrce: tmou a tichem.

Disciplína, nákupy, bydlení, soužití s bezejmenným tělem, které zapomnělo mluvit. Ať už se v povídce slovenského básníka a spisovatele Michala Talla jedná o extrémně odcizenou formu sebereflexe, nebo o popis zautomatizovaného vztahu dvou lidí, text působí krajně znepokojivě.

Úryvek z dosud nedokončeného románu anglické bohemistky – kapitola nazvaná Kulajda – se odehrává v normalizační Praze, která působí jako šedé vězení každodennosti, z něhož se postavy snaží uniknout – ať už na zdánlivě nezávislé kulturní akce nebo za hranice.

Doněcký spisovatel Nikita Grigorov ve své povídce zachycuje impresivně a s využitím básnických obrazů život na východní Ukrajině. Popisuje atmosféru války, bídu i lidské tragédie, které na sebe válečná destrukce nabaluje.