Disciplína, nákupy, bydlení, soužití s bezejmenným tělem, které zapomnělo mluvit. Ať už se v povídce slovenského básníka a spisovatele Michala Talla jedná o extrémně odcizenou formu sebereflexe, nebo o popis zautomatizovaného vztahu dvou lidí, text působí krajně znepokojivě.

Úryvek z dosud nedokončeného románu anglické bohemistky – kapitola nazvaná Kulajda – se odehrává v normalizační Praze, která působí jako šedé vězení každodennosti, z něhož se postavy snaží uniknout – ať už na zdánlivě nezávislé kulturní akce nebo za hranice.

Doněcký spisovatel Nikita Grigorov ve své povídce zachycuje impresivně a s využitím básnických obrazů život na východní Ukrajině. Popisuje atmosféru války, bídu i lidské tragédie, které na sebe válečná destrukce nabaluje.

Jeffrey Ford ve své povídce odkazuje na slavný antiutopický román H. G. Wellse Ostrov doktora Moreaua. Hroší muž vypráví o tom, že všechno bylo ve skutečnosti naopak a doktor Moreau svými šílenými pokusy přeměňoval lidi ve zvířata. Vznikl tak ostrov lidského šílenství, jakého by žádné zvíře nikdy ne...

Hrdina nové povídky Alexeje Sevruka, tělocvikář Miloš, který se připravuje na maraton, běží v pozdním odpoledni podhorskou krajinou. Je babí léto, pole jsou už zoraná a všude okolo začíná být cítit blížící se rozklad. Ukazuje se, že i běh idylickým českým venkovem se může ošklivě zvrtnout.

V deníku básníka a výtvarníka Aleše Kauera čteme o prchavých momentech zachycených v běhu všedních dní, o prázdnotě spojené s tvorbou i o revoluci, která nepřijde.

Próza rakouského spisovatele Clemense J. Setze vznikla dle autorových slov na troskách knižního rozhovoru, který s ním měla vést editorka Angelika Klammer. Setz prý na její otázky nedokázal odpovídat jinak než jalově a nudně. Proto místo něj mluví „­Clemens­-Setz­-Bot“ &ndash...

Úryvek z chystané novely slovenského publicisty a spisovatele Tomáše Hučka je pojmenovaný podle hudební formy odvozené od latinskoamerického tance. Hrdiny příběhu jsou skladatelé Johann Sebastian a Ludwig von, kteří se živí skládáním hudby k pornofilmům.

Ukrajinský spisovatel Serhij Žadan ve svém románu Depeche Mode, který je přirovnáván k Joyceovu Odysseovi nebo Jerofejevově knize Moskva­-Petušky, nastiňuje atmosféru Charkova začátku devadesátých let. Součástí alkoholické jízdy je i teatrální srocení Ježíšovy Církve (sjednocené).

Ve čtrnácté kapitole knihy Obscénní pták noci vytváří don Jerónimo ve své usedlosti umělý, dokonale izolovaný svět pro svého syna, který se narodil jako zrůda. Obludárium složené z trpaslíků, albínů, hrbáčů a dalších nevídaných lidských tvorů má Boyovi zajistit život bez ústrků a pocitů vlastní nedo...