„Být nemocná znamená oponovat“. V textech Karoliny Chasákové, jež byly původně součástí autorského videa, je stroze a důvěrně popisován jazyk, kterým mluvíme o nemoci jako o osobním selhání, a stavíme se tak do pozice poražených. Sama umělkyně nepovažuje zdraví za normu.

Michal Šamko popisuje těžkosti školních let v dobách komunismu, kdy bylo snadné dostat ředitelskou důtku za dlouhé vlasy a za odmítnutí cvičení na spartakiádě hrozilo i mnohem víc. Tím spíš, když byl člověk Rom.

Školní výuka věnovaná mléčným výrobkům slouží Stanislavě Mikové (viz rozhovor na straně 20) k vhledu do dětského nitra, k nastínění potíží romské školačky při hledání slov v jazyce, který pro ni není rodný, i k malému exkursu do romské gastronomie. Nakonec všechno dobře dopadne. Je to příběh …

Senegalský prozaik Mohamed Mbougar Sarr získal za svůj román Nejzasutější vzpomínka na lidi Goncourtovu cenu. Otevřeně se přiznává k inspiraci Robertem Bolañem, s nímž ho spojuje mimo jiné posedlost literaturou a nedostupnými enigmatickými knihami či záliba v dobrodružných zápletkách a literárních …

Francouzský spisovatel a malíř Charles Duits v úryvcích z knihy Démonické vědomí bilancuje své zkušenosti s psychedeliky, především s peyotlem, jemuž se věnuje i v Zemi osvícení (viz recenzi na str. 5). „Všichni tvrdí, že tyto substance jsou nebezpečné. To jistě jsou. Ale když mluvíme …

V povídce Pavla Šlégra vystupuje z banality všednosti všeobjímající Zlo, které se projevuje podivným smradem lina mezi regály, levnou česnekovou sekanou i špatnými kádrovými posudky. A toto Zlo přetrvává bez ohledu na dobu a režim.

Úryvek z románu Oblomovská říše od kubánského spisovatele Carlose Aguilery dává nahlédnout do světa „chátry z Východu“, která má ráda zbraně, hony, lité olovo a vydělávání zvířecích kožek. Vyprávění „nejhoršího z Oblomovů“ zachycuje nemoc, již mu způsobilo prokletí lovené …

Povídka Dagmar Urbánkové zachycuje fragmenty vzpomínek na dětství na Hané. Ač tu probíhá zabijačka, hlavním hrdinou není řezník, ale nářečí – „hustá hanácká řeč“ „čisčí než sváteční obros“, která „plave po skalinách, po vlnkách slin, každé druhé slovo se …

Z pozůstalosti tajemstvím obestřeného autora Petra Jalovce publikujeme krátkou epizodu ze života dvou osobností, které se zapsaly do historie antické filosofie: Faidra a Sókrata, přičemž druhý jmenovaný v tomto příběhu dojde velkého osvícení. To mu ale bohužel nemá dlouho vydržet.

K tomu, aby si člověk představil, že Andrej Babiš vyhrál prezidentské volby, není třeba příliš bujná fantazie. Něco jiného by ovšem bylo, pokud by se to slovensko­-českému oligarchovi podařilo díky příslibu znovusjednotit Československo. Jak by taková situace mohla vypadat?