Krátké povídky Báry Bažantové vykreslují v atmosféře „marasmu, sociální i ekologický katastrofy“ portréty lidí, kteří se vymykají šosáckým představám o „slušných“ lidech. Popisují každodenní i vypjaté momenty ze životů blízko okraje, které plynou nespoutaně a plně, ale …

Námětem loňského románu spisovatelky Evy Vežnavec Pro co si jdeš, vlku? jsou osudy jedné běloruské rodiny ve 20. století. Hlavní hrdinka rekonstruuje vyprávění své babičky, na jejíž pohřeb přijíždí ze zahraničí. Úryvek se týká porevoluční doby mezi lety 1918 a 1922.

Běloruská překladatelka Volha Kalacká byla 24. března 2021 odsouzena ke dvěma rokům domácího vězení za napadení režimního televizního propagandisty Ryhora Azaronka. Ve vyšetřovací vazbě strávila přes dva měsíce a pořizovala si tam deníkové záznamy.

V nových povídkách Petra Šmída se dočtete o bizarním útěku ze světa, v němž se komunikace udržuje citáty z literárních děl a vzájemným prověřováním znalostí, a o všedních i děsivě rozverných zážitcích jediného obyvatele vesnice Vidim, který nakonec nachází smysl života.

Autobiografický román Ulita syrského spisovatele Mustafy Chalífy (více o něm na straně 6) je jedním z nejvýznamnějších literárních zpracování brutálních praktik režimu syrského prezidenta Háfize al­-Asada. Tísnivé svědectví o věznění mezi lety 1982 a 1994 ukazuje odvrácenou stránku lidství.

Malí bohové Ondřeje Buddeuse jsou lexikonem bytostí, jejichž existence si můžeme udiveně všímat během nečekaně intenzivního pobývání mezi čtyřmi stěnami v lockdownu. Setkáváme se tu s různými vírami, pozapomenutými božstvy a génii, jimž jsou vlastní jemné nuance, drobné vychýlení …

Hrdinou románu B­-52 ukrajinského spisovatele Anatolije Dnistrového je potomek ukrajinských Němců Miroslav Schäfer, úspěšný ekonom zaměstnaný v korporátní firmě. Zároveň má literární ambice a rád by se soustředil výhradně na psaní divadelních her. Kde leží hranice mezi uvážlivým a spokojeným …

Před padesáti lety, 28. ledna 1971, zemřel ve švýcarském exilu polský spisovatel, esejista a etnolog Stanisław Vincenz, „haličský Homér“, který se rozhodl zachytit starobylé huculské tradice, jež převálcovalo až 20. století – změny hranic, válka a cílené, Stalinem organizované …

Po dvou románech odehrávajících se v současné Francii se francouzsko­-marocká spisovatelka Leïla Slimani vrací do své rodné země. Příběh knihy Země těch druhých se rozpíná od konce druhé světové války do vyhlášení nezávislosti Maroka v roce 1956. Zachycuje dramatický střet kultur kolonizovaných …

V titulní povídce ze souboru Obětní vejce a jiné povídky popisuje nigerijský spisovatel nejen transformaci africké vesnice ve špinavé město, k níž došlo „s příchodem bílého muže“, ale i postupnou proměnu myšlení a mizení tradic a zvyků.