Japonský režisér Hirokazu Koreeda natočil další rodinné drama, nazvané Po bouři. Snímek, uvedený loni v Cannes v sekci Un certain regard, využívá jeho typický nenucený styl dialogů, ale proměňuje strukturu celého vyprávění.

Jeden z nejzajímavějších režijních debutů posledních několika let má na svědomí scenárista filmů Sicario a Za každou cenu Taylor Sheridan. Wind River se spíš než na vyšetřování vraždy indiánské dívky soustředí na vykreslení melancholické, truchlivé nálady.

Hlavní soutěž festivalu v Cannes letos vyhrál Ruben Östlund se snímkem Čtverec. Majitel galerie v něm čelí náporu nevyzpytatelných chaotických náhod. Östlund znovu zkoumá konvence, jimiž se řídí naše společnost, ale nedaří se mu vytvořit vyrovnaný a koncentrovaný filmový tvar.

Mezi nejdiskutovanější seriály letošního léta patřila desetidílná adaptace dystopického románu známé kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh služebnice. Působivá aktualizace knihy je mrazivou vizí možné budoucnosti i tísnivým hororovým zážitkem.

Jednou z událostí letošní televizní sezóny je osmnáctidílná nová řada proslulého televizního seriálu Městečko Twin Peaks. Namísto nostalgického reunionu připravil David Lynch komplexní, nesmírně bizarní audiovizuální podívanou.

Mimořádný mezinárodní ohlas měl mezi současnými polskými filmy hororový muzikál Agnieszky Smoczyńské Vábení sirén. Film vypráví příběh o dvou mořských pannách, které se staly hvězdami polských diskoték osmdesátých let.

Polské filmy se znovu dostávají do centra pozornosti filmových publicistů i festivalových dramaturgů. Ambiciózní debuty ukazují tvůrčí potenciál mladé generace filmařů a vysoká návštěvnost zase vitalitu domácí populární kinematografie.

Nakladatelství NAMU vydalo první českou odbornou monografii věnovanou médiu počítačových her. Publikace Umění počítačových her se zabývá otázkou, zda lze hry vnímat jako umělecký druh, a zároveň slouží jako úvod do oboru game studies.

Práce Petra Szczepanika Továrna Barrandov se věnuje dějinám české kinematografie mezi lety 1945 a 1970 z pohledu sociologie umění. Spíše než o jednotlivá díla se zajímá o každodenní chod filmařských komunit a profesní život jejich příslušníků.

Dokumentarista Vít Klusák popisuje svůj dokument Svět podle Daliborka jako „portrét něžného neonacisty“. Přestože kritici zpochybňují jeho metodu, jde o působivou sondu do stavu české společnosti, připomínající klasické filmy šedesátých let.