K nejvýraznějším artovým snímkům letošního roku se dost možná připojí i subtilní emotivní drama Bílý bílý den. Islandský režisér Hlynur Pálmason, jenž debutoval uznávaným filmem Zimní bratři, v něm vypráví plíživý příběh o lásce a žárlivosti.

Herec Jonah Hill natočil film Devadesátky o skejťácích z losangeleského ghetta. Spíše než o standardní drama na téma dospívání jde o nespojitý tok vzpomínek na jednu dobrodružnou dekádu z perspektivy třináctiletého Stevieho.

Ruský webový publicista a dokumentarista Jurij Duď natočil pro svůj YouTube kanál dokument o regionu Kolyma, spjatém se stalinistickými represemi. V době, kdy v současném Rusku roste obliba Josifa Vissarionoviče Stalina, se film stal aktuální a provokativní připomínkou.

Roberto Minervini, italský režisér žijící ve Spojených státech, v dokumentu Co uděláš, až svět vzplane? empaticky zachytil život afroamerické komunity v New Orleans, včetně zdejší jednotky Černých panterů. Snímek se promítal na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.

Hlavní soutěžní sekce čtyřiapadesátého ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary nabídla lehký nadprůměr, ale tak zásadní díla, jakým byl loňský vítězný snímek Radu Judeho, nepřinesla. V pestrém, leč v zásadě konzervativním programu letos vynikl čínský snímek Portrét mozaikou.

Martin Scorsese se podruhé ponořil do archivů Boba Dylana a podruhé je z toho mimořádný dokument. Rolling Thunder Revue, zachycující turné v polovině sedmdesátých let, je mystifikační zpráva o Americe tak šílená, že přerůstá přes hlavu i samotnému Dylanovi.

Do české distribuce se dostává druhý film kanadského režiséra Philippa Lesage Genesis. Drama o dvou mladých sourozencích je subtilní studií dospívání, formovaného nejen prvními láskami, ale také dohledem dospělých.

Čínský režisér Gan Bi na sebe upozornil v roce 2015 debutem Kaili Blues, který se působivě vztahoval k fenoménům paměti a času. Jeho druhý film Poslední večery na Zemi opakuje tytéž postupy s vyšším rozpočtem a prostřednictvím perfekcionistického stylu.

Diváckou cenu na letošním festivalu AFO získal dokument Lidská podstata. Jeho tématem je historie genetického inženýrství. Jako popularizační úvod obstojí, žádný širší kontext ale nenabízí.

Klasická práce Divákem Dallasu Ien Angové byla napsána na počátku osmdesátých let, česky však vyšla poprvé teprve loni. Ačkoli v lecčem zastarala, úvahy o tehdejších motivacích pro sledování slavné americké soap opery otevírají téma diváckých požitků, které je aktuální i dnes.