Na letošním festivalu Filmasia budeme mít možnost vidět mimo jiné i filmovou antologii Septet. Sedm významných hongkongských filmařů se v ní vztahuje ke svému rodnému městu. Jejich příspěvky nejsou explicitně politické, ale o povaze asijské metropole říkají překvapivě hodně.

V sekci Česká radost na letošním MFDF Ji.hlava zvítězil snímek KaprKód, který se prezentuje jako „dokumentární opera“. Film věnovaný českému skladateli Janu Kaprovi se ovšem spíš než na protagonistu zaměřuje na kódy, skrze něž umění vytváří biografie.

Hraný true crime seriál Monstrum: Příběh Jeffreyho Dahmera se stal jedním z nejpopulárnějších letošních originálních projektů Netflixu. Showrunner Ryan Murphy se v něm vrátil ke stylu své nejznámější série American Crime Story.

Knihy Kurta Vonneguta určitě nejsou snadným podkladem pro filmové adaptace. Přesto hrstka snímků podle jeho textů vznikla. Najdeme mezi nimi netradiční válečný film, čistokrevnou bláznivou komedii i přehlídku neurotického chaosu.

Česká detektivní minisérie Pozadí událostí v režii Jana Hřebejka se mimo jiné zabývá vztahy mezi pedagogy a studenty na vysokých školách. Způsob, jakým k tomuto v poslední době poměrně medializovanému tématu přistupuje, je ale značně problematický.

Humorné, leckdy vyloženě absurdní výstupy Felixe Holzmanna svým způsobem zapadaly do normalizační televizní zábavy a její obsahové vyprázdněnosti. Holzmannovy autorské skeče, jejichž komika spočívala zejména v neschopnosti se domluvit, se však dají vykládat v mnohem širším kontextu.

Tvorba Felixe Holzmanna, českého baviče s německými kořeny, je těžko pochopitelná bez znalosti fenoménu estrády. Dnes je tento žánr zábavního průmyslu zpravidla vnímán negativně, ve skutečnosti ovšem jde o jeden z klíčových formátů televizního média.

Zlatou palmu za režii si letos z festivalu v Cannes odnesl korejský režisér Park ­Chan­-wook za snímek Podezřelá. Precizní mysteriózní krimi ukazuje, že autor Old Boye od svého průlomového filmu urazil dlouhou cestu.

Vzdělanec s dokonalou pamětí, zásadní figura českého hermetismu i spolupracovník zpravodajců napříč totalitními režimy. Arvéd je moderní portrét méně známé, ale fascinující postavy československých dějin. Jeho devízou není historická přesnost, nýbrž výrazná stylizace.

Mezi filmy režisérek nastupující generace se často objevují snímky patřící k takzvaným body hororům. Příběhy hrdinek, které zkoumají a objevují svou tělesnou integritu, anebo o ni bojují, umožňují autorkám postihnout řadu podstatných témat a zároveň šokovat – například kanibalismem.