Po zemětřesení, které roku 1963 zničilo celou Skopji, se vzedmula vlna mezinárodní podpory, díky které v nově postaveném městě vznikla také sbírka moderního umění. Zpětný pohled na tuto událost na výstavě Žádný pocit netrvá věčně v Národní galerii otevírá mnoho kritických otázek.

Petice kritizující fungování pražské AVU, Národní galerie a Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou zaštítila necelá stovka kulturních osobností, vyvolala značnou pozornost médií i kulturní obce. A také řadu polemik. Petice má urážlivý tón, ale k vyostřené atmosféře přispívá i způsob, jakým …

V Západočeské galerii v Plzni si letos v létě připomínají sté výročí smrti Franze Kafky neobyčejnou výstavou. Historička umění Marie Rakušanová na ní ve spolupráci s mezinárodním týmem akademiků a akademiček představuje bohatý svět umění a vizuální kultury Kafkovy doby.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu nevyhovujících pracovních podmínek? Výstava GOOD JOB! v Galerii Hraničář představuje spektrum děl, která se věnují problematice ohodnocení práce v uměleckém provozu. Příkladem jde samotná galerie, jež se pokouší najít nové způsoby fungování.

V pražském Národním muzeu pomalu končí rozsáhlá výstava Otevřená cesta / Phundrado Drom, která představuje umělecká díla ze sbírek Muzea romské kultury. Proč tvorbu romských umělců a umělkyň, která se jednoznačně řadí mezi výtvarné umění, vystavují muzea, a ne galerie?

Zvýšení dostupnosti generativní umělé inteligence vyvolává v posledních letech mnoho debat – mimo jiné proto, že její aplikace zpochybňuje stávající definice umělecké tvorby a podněcuje k jejich přehodnocení. I když je ale AI v umění využívána čím dál častěji, její skutečný potenciál …

Obsáhlá výstava v Galerii hlavního města Prahy přináší netradiční pohled na moderní umění z let 1918 až 1945. Na základě sjednocujícího motivu realistických tendencí představuje některé přehlížené rozměry tehdejšího uměleckého prostředí a možná trochu neplánovaně zdůrazňuje jeho rozmanitost.

V pražské Galerii Rudolfinum byla na konci února otevřena výstava Zhanna Kadyrova – UNEXPECTED. S ukrajinskou umělkyní, která v současnosti žije a tvoří v Kyjevě, jsme mluvili o symbolice kamenného chleba, ničení soch Lenina a také o smyslu umělecké práce v době, kdy v její zemi zuří válka.

Výstava HARD/SOFT ve vídeňském uměleckoprůmyslovém muzeu MAK představuje umění textilu a keramiky v úzkém sepětí s dějinami feminismu. S pomocí historických příkladů ukazuje potenciál řemeslných technik, jejichž obliba v současném umění nabírá na síle.

Vizuální umělec Jan Šerých na sólové výstavě v galerii Hunt Kastner představuje svá díla z posledních let. Navazuje v nich na svoji dosavadní tvorbu a pokračuje ve zkoumání jazyka, limitů a estetiky nových technologií, tentokrát však se silnou stopou umělé inteligence.