Tvorba italského umělce Fabia Santacroceho, kterou představuje Galerie Futura, je součástí tendence prolamovat mlčení o životě chudých dělnických vrstev. Ačkoliv se vyhýbá klišé o překovávání vzdálenosti mezi vysokým a nízkým uměním, nakonec sklouzává k estetizaci kulturní chudoby.

Aktuální tvorba malířky Martiny Smutné, představená v pražské Galerii NoD, zapadá do historiografického obratu, který je jedním ze současných trendů ve výtvarném umění. Dá se ale použít jako vhodný rámec pro reflexi umělecké tvorby tematizující ženskou emancipaci?

Padesát tisíc zrcadel, seřazených v kruhové formaci, trpělivě upíná své pohledy na boiler solární věže izraelské elektrárny Ašalim v Negevské poušti. O čistotu jejich zraku se zatím starají Palestinci, ale jednoho dne je nahradí dron. Tato monstrózní stavba byla konečnou destinací poutě ateliéru int...

Na přelomu ledna a února proběhl v Berlíně jedenatřicátý ročník festivalu umění a digitální kultury Transmediale. V podtitulu měl víceznačné spojení „Face value“ a jeho program byl spojen s kritickou reflexí současného společenského dění ve vztahu k novým technologiím. Paralelně, v drama...

První únorovou středu byla už pojedenácté vyhlášena Cena kritiky za mladou malbu. Stejně jako v předchozích ročnících se ukazuje, že malba zůstává životaschopnou oblastí součástí výtvarného umění a dokáže vstřebávat nové podněty. Finalisté ceny aktuálně vystavují v pražské Galerii kritiků.

Brněnský Dům umění loni zahájil rezidenční program pro umělce a kurátory. Jeho cílem je podpořit mezinárodní spolupráci, jedna z jeho částí je ale zaměřena i na podporu absolventů brněnské Fakulty výtvarných umění. První tuzemská rezidentka Marie Štindlová nyní vystavuje v Galerii G99.

Vysídlení egyptských Núbijců z údolí Nilu je příkladem toho, jak úzce spolu může souviset podoba veřejného prostoru a proměna společnosti včetně genderové problematiky. Autorka, která sama pochází z núbijské vesnice, se v následujícím článku zabývá změnami sociálního postavení přesídlených muslimský...

Během několika let se Spolek Skutek, sdružující umělce, kritiky či kurátory, stal příslibem změny materiálních poměrů na české umělecké scéně, ale také terčem kritiky ze strany těch, jejichž očekávání nenaplnil. Jakým výzvám čelí dnes?

Jedním ze specifik umělecké scény v Rumunsku je existence unie umělců, jejíž kořeny sahají až do dvacátých let minulého století. Přežila jak období druhé světové války, tak éru státního socialismu. Podaří se jí ale přežít i rumunský kapitalismus?

Největší kulturní odborovou organizací je Odborový svaz pracovníků kultury a ochrany přírody. Jeho předsedkyně Anny Machové jsme se zeptali především na zkušenosti odborářů z posledních let a servis, který odbory v kultuře poskytují svým členům.