Richard Janeček, autor výstavy I Think in an Ideal World, It Would Have Ended Very Differently, částečně vytvořené pomocí umělé inteligence, údajně „dává prostor ‚strojům‘, aniž by se je pokoušel hodnotit“. Výstava však opomíjí, že technologie jsou tvořeny lidmi, čerpají …

Mezi nejvýznamnější evropská kulturní jubilea uplynulého roku patřilo bezpochyby sté výročí založení Bauhausu. Ikonickou školu, působící postupně ve Výmaru, Desavě a Berlíně, jež dnes platí za mytický symbol moderního životního stylu, kvalitního designu i reformy uměleckoprůmyslového školství, …

Maria Loboda ve své intermediální tvorbě propojuje zdánlivě nesourodé inspirační zdroje a k publiku promlouvá poetickým jazykem bez vysvětlivek. Hovořili jsme o jejím vztahu k výtvarné tradici, propojování vizuálních a textových prvků nebo o tom, jak se do jejích výstav promítá atmosféra měst, …

Loňský ročník Přehlídky filmové animace a současného umění, který proběhl na počátku prosince, si za své hlavní téma zvolil portrét. Festival představil pozoruhodné experimentální filmy, jeho součástí byla i poněkud upozaděná hlavní soutěž, téma ovšem bylo nejzajímavěji pojaté v bloku věnovaném …

Téma financování umění z neeticky nabytých zdrojů loni otřásalo místní uměleckou scénou. Přitom na začátku tisíciletí volali čeští umělci po silnějším trhu s uměním, ale o negativech, která to s sebou může nést, se nemluvilo. Tyto problémy jsou ovšem celospolečenské a netýkají se pouze uměleckého …

Na podzim každoročně vrcholí sezóna milovníků knih, ilustrace a komiksu. Její hlavní část začala na konci září pražskou přehlídkou ilustrace Lustr a skončila prvního prosince zinfestem PhaseBook. V mezičase se konaly festivaly malých nakladatelů – táborský Tabook a olomoucký Litr –, …

Výstava When the time Swirls, when it turns into a black hole je zaměřená na nepříjemné, cizí pocity uvnitř vlastního těla. Kurátorka Maija Rudovska chtěla „zpřítomnit zkušenost dospívání“, vystavená díla se ovšem obejdou i bez doprovodného textu – sama o sobě dokážou vzbudit …

U příležitosti listopadové konference From Flood to Flight v Paříži jsme si povídali s Natašou Petrešin­-Bachelez, kurátorkou devátého ročníku Contour bienále v belgickém Mechelenu. To se zabývalo zejména otázkou dekolonizace sociálních vztahů a belgickou koloniální minulostí.

Umělkyně Heather ­Dewey­-Hagborg se ve svých dílech mimo jiné zaměřuje na vytváření portrétů generovaných z informací obsažených v lidské DNA. Její tvorba má silný politický rozměr: svou metodu použila i k vytvoření podobizen vězněné whistleblowerky Chelsea Manning.

Bioart zkoumá za pomoci nových technologií hranice života. Mimo jiné využívá editaci genomů pomocí technologie CRISPR, jejíž aplikace vyvolává řadu etických otázek. Umělkyně jako Anna Dumitriu nebo Marta de Menezes tímto způsobem poukazují na symbiotické vztahy mezi lidmi a ne­-lidskými aktéry.