V posledních letech u nás proběhlo několik výstav, které obracely pozornost k tuzemskému kánonu výtvarného umění a snažily se jej do jisté míry upravit či doplnit. Podařilo se jim odvyprávět příběh dějin umění novým způsobem, anebo se jedná o pouhé vyplňování mezer?

Třináctý ročník Berlínského bienále se skrze zastoupená díla zaměřuje na reflexi života v zemích na periferii. Hledá přitom způsob, jak se poetickým jazykem vyjádřit k současným geopolitickým konfliktům. I když se mu věčné téma nesrovnalosti mezi uměním a žitou realitou nedaří nově uchopit, …

V pražském Veletržním paláci je do konce srpna k vidění výstava Mlčící jaro: umění a příroda 1930–1970. Kurátorka Eva Skopalová v ní zkoumá mimo jiné návaznost meziválečného surrealismu a poválečné organické abstrakce, upozaďuje však technologické podmínky, které formovaly jejich výraz.

Skupinová výstava Palác volného času, kterou připravila Galerie hlavního města Prahy, se pokouší kriticky nahlédnout, jak trávíme svůj volný čas. S kategorií volného času ale operuje s přílišnou samozřejmostí a bez snahy o hlubší porozumění problémům spojeným s prací v době pozdního kapitalismu.

Ve dvou českých nakladatelstvích čerstvě vyšly nové překlady textů amerického teoretika fotografie Allana Sekuly. Jeho eseje, které se obracejí k analýze mocenských aspektů vytváření a užívání fotografických obrazů, jsou dnes stejně aktuální jako před čtyřiceti lety, kdy vznikaly.

Vídeňská výstava Radical Software se pokusila etablovat málo známé a opomíjené tvůrkyně počítačového umění, současně však navázala na narativy postavené na jiném typu nerovností. Prostor bohužel dostaly především umělkyně tvořící na Západě.

Rozlehlou halou bývalého berlínského nádraží se rozléhá zpěv moravských folklorních písní i verše z úst rappera Yzomandiase. Svou výstavu Embrace pojala Klára Hosnedlová jako monumentální kompozici různorodých prvků, materiálů a kulturních odkazů, jež se přes svou zdánlivou nahodilost spojují …

Jména jako Karel Boháček, Otta Mizera nebo Jarmila Zábranská­-Sychrová dnes zřejmě nikomu nic neříkají. Proč tomu tak je a jak se pozná „mistrovské dílo“, se ptá výstava Opomenutí mistři, kterou Galerie moderního umění v Hradci Králové navazuje na snahy o otevírání uměleckého …

Volný seriál o organizování pracujících v kultuře, kterému se věnujeme v každém druhém čísle, pokračuje pohledem na Slovensko. Zatímco většina článků se zabývá destruktivními aktivitami tamního ministerstva kultury, následující text sleduje strategie Kulturních odborů v boji za zlepšení pracovních …

V prostorách bývalé humpolecké textilní továrny prezentuje své práce Pavla Sceranková. Výstava Moli, kteří prožírají ruce do světel, složená z objektů, soch a videosoch, zkoumá neviditelné síly formující svět, jejž společně tvoříme.