Že by pole s dozrávajícím obilím sežehl mráz, je pro nás těžko představitelné. Globální změna klimatu to ovšem může změnit. Poslední evropský hladomor, který byl zapříčiněn výbuchem sopky Tambora, nám otvírá nový pohled na kontext známého románu Mary Shelleyové, ale také ukazuje, co nás dost …

Dům je jedním ze základních narativních prostorů. V mnoha portugalských románech a povídkách od renesance po modernismus je však naplněn nezvyklým tichem, odrážejícím provinčnost a malost země, neschopnost komunikace mezi generacemi či úpadek a rozklad celé společnosti.

Letos v květnu uplynulo devadesát let od narození významného českého televizního scenáristy Jaroslava Dietla, jehož dílo výrazně utvářelo povahu tuzemské normalizační kultury. Co nám dnes dobové seriály, vedoucí diváka k pasivní participaci, říkají o české společnosti před rokem 1989?

Strukturu inscenací divadla D’epog lze popsat s odkazem na koncepci, kterou ve svém společném teoretickém díle rozvíjeli Gilles Deleuze a Félix Guattari, jako rhizomatickou. Performance postrádající jakýkoli trvalý tvar, začátek, střed i konec zkoušejí imaginativnost a vnímavost diváka.

V díle Vladimira Nabokova představuje sentimentální novela – žánr důležitý při formování ruské prózy – především objekt parodie a její sentimentalita je nazírána jako kýč. Podobně dvojsečný je ovšem i vztah autora k psaní a jazyku vůbec. Co v této souvislosti slavný spisovatel označoval …

Nová italská epika je pojem navržený literárním kolektivem Wu Ming k označení beletristické tvorby objevující se po roce 2000, pro niž je charakteristický pohyb na hranici mezi fakty a fikcí. Jaké konkrétní podoby na sebe bere jedna z posledních vývojových linií angažované literatury v Itálii?

Kolem postavy ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery vznikly dvě legendy. Tu první stvořila především sovětská propaganda. Druhá vznikla v prostředí ukrajinské nacionalistické emigrace. Obě jsou silně nadsazené, nicméně stále živé.

Román 2666 je tříšť obrazů, vypovídající mimo jiné o povaze tvorby jako reflexi a popisu skutečnosti. Roberto Bolaño svým formálně inovativním bestsellerem chtěl především zprostředkovat plnost prožitku světa. Co na tomto textu nepřestává čtenáře fascinovat?

Myšlenka obyvatelné planety izolované od okolí souvisí s pojetím života jako takového. Historička vědy Sabine Höhler zkoumá kořeny modelování živých systémů a ekologického myšlení. Rozebírá přitom různorodost technovědeckých motivů, důsledky experimentování s uzavřenými ekosférami i to, jak …

Současný svět ztratil spojitost, skládáme si ho z jednotlivých faset jako očima vážky. Žijeme v okleštěné formě „permanentní revoluce“. Těžko lze najít uměleckou techniku, která by takovou realitu odrážela lépe než literární montáž. Kde jsou kořeny tohoto typu zobrazení a vnímání světa?