V románu Muž bez vlastností rozlišuje Robert Musil dvě perspektivy, jimiž lze nazírat svět: perspektivu člověka reality a člověka možnosti. Pražské jaro bylo dlouho považováno za „slepou uličku“ českých dějin, nepovedený předobraz skutečné revoluce z roku 1989. Jaké byly jeho historické ...

Britský teoretik folk hororu (rozhovor s ním najdete na straně 21) se věnuje zejména kulturním kontextům krajiny. V eseji o britském poloostrově Wirral ukazuje, jak se ráz určitého území prolíná s dějinnou pamětí, legendami a uměním, které se k němu vztahují.

Může pracovní teorie hodnoty platit ve společnosti, která díky rapidnímu rozvoji vědy a techniky směřuje k vymýcení práce za mzdu? Kam sáhla současnost pro metaforu „parazita“ či „příjemce“? Politický ekonom Moishe Postone se pro odpovědi obrací k základním Marxovým textům.

Jak spisovatelé literárního Východu charakterizují místo na okraji? Historickou roli Haliče jako nárazníkového pásma pomalu a jistě přebírá válkou zkoušený Donbas, symbolická geografie však funguje na stále stejných principech – jsou zde kultura a barbarství, Arkádie a peklo či střed i konec s...

Označení „kritická teorie“ mělo kdysi akcentovat odmítnutí daného produkčního způsobu oproti afirmaci, jíž se vyznačuje teorie tradiční. Dnes se však může jedna podoba kritické teorie vůči pozdnímu kapitalismu stavět, zatímco jiná status quo fakticky udržuje. Dějiny se již neinterpretují...

Nachází se literární horor v posmrtném stavu? Proč se mezi nakladateli, literárními kritiky i v akademické obci stalo toto „slovo na h“ něčím, co není radno použít? A měli bychom se o osud hororu obávat, když stále vychází tolik románů, které hrůzu vyvolají mnohem spolehlivěji?

Krajinu často vnímáme jako něco, co je od každodenního života oddělené. I v literatuře má historie tendenci tvářit se jako na geografii nezávislá. Texty vzniklé na Balkánském poloostrově nás na blízký vztah kultury a kraje, v němž vzniká, znovu upomínají.

Ze života ve městě se stalo luxusní a nedostatkové zboží. O bydlení se čím dál častěji uvažuje spíše jako o investici do nemovitosti či potenciálním nástroji výdělku než jako o domově či lidském právu. Jaké jsou důsledky globalizace a vzrůstající nedostupnosti bydlení pro méně majetné?

Čím dál aktuálnější hrozba ekologické katastrofy nás staví do situace, kdy je potřeba otevírat byť třeba jen dočasné a proměnlivé trhliny ve stávajícím společenském uspořádání. Jakou roli v úvahách o alternativní budoucnosti hraje umění a kultura obecně?

Práce s digitálními dokumenty se v humanitních vědách stala normou, přirozeným prostředím výzkumu i výuky. Bezdrátové sítě odkázaly offline učebny na smetiště dějin. Pokud už je digitálnost natolik všední, dokáže ještě humanitním vědám nabídnout nové výzkumné metody či přístupy?