„Sametová“ nebo též „ukradená“ revoluce splnila českému národu sen o konstitutivní události, k níž můžeme vztahovat dějiny současnosti. Bylo místnímu prostředí vždy bližší reformování než revoluční zvraty? A především, závisely události listopadu 1989 na vnějších silách, …

V květnu loňského roku odvysílala německá mediální skupina MDR třídílnou dokumentární sérii nazvanou provokativně Wer braucht den Osten?. Otázku, kdo dnes potřebuje Východ a co vlastně dnes znamená sjednocení Německa, se snažil zodpovědět i autorský kolektiv v sevřených esejistických textech …

Bauhaus se stal pro evropskou kulturu jakýmsi kulturním fetišem, přestože smyslem jeho vzniku a důvodem jeho slávy byl přesný opak – vynalézt objevný a netradiční tvar, který by co nejlépe odpovídal potřebám „nového člověka“. Není už načase ukončit oslavy stého výročí Bauhausu …

Umělá inteligence je už nyní – aniž bychom to příliš vnímali – vpletena do struktury každodenního života. Zdaleka se přitom nejedná jen o chytrá „udělátka“, která nám pomáhají s plánováním času nebo péčí o domácnost. Hovoří se například o tom, že roboti nahradí pečovatelky. …

Poezie hledá svého adresáta podobně jako vzkaz v láhvi cestující mořem. Přestože každý dopis pohltí dálka – a psaní je tak z tohoto hlediska zbytečná činnost –, význam napsaného dopisu nespočívá ve slovech, ale v tom, že umožňuje spojení. Kam putují dopisy bez adresáta? A básně …

Současná próza vznikající v karibských zemích je často kritickou analýzou důsledků konzumu a neoliberální podoby tržní ekonomiky. Aby znázornili neutěšenou situaci bývalých kolonií, jež se změnily v kolonie ekonomické, sahají autoři a autorky jako Horacio Castellanos Moya, Diamela Eltit či …

Kolymské povídky, téměř sto padesát nevelkých próz, vnímal jejich autor jako nerozborný celek – v tisku je nyní poslední ze série českých překladů. Osobní vzpomínky na patnáctileté věznění v sovětských lágrech střídá dokumentární přístup k historii a dějové prózy přírodní lyriku. Nechybí …

Jedním z hlavních témat polského spisovatele a esejisty Marka Bieńczyka (rozhovor najdete na straně 6) je idea průzračnosti, kterou popisuje i v následující studii. Inspirován dílem francouzského filosofa a kulturologa Paula Virilia v ní spojuje takzvanou pyknoleptickou zkušenost s fenoménem …

Jakými cestami se vydala rumunská literatura po prosincové revoluci 1989? Próza přestala být „svědomím národa“, otevřela se světovému kontextu i dříve zapovězeným tématům. Kromě vyrovnávání se s minulostí však Rumunsko objevuje i aktuální otázky: stav současného venkova …

Že by pole s dozrávajícím obilím sežehl mráz, je pro nás těžko představitelné. Globální změna klimatu to ovšem může změnit. Poslední evropský hladomor, který byl zapříčiněn výbuchem sopky Tambora, nám otvírá nový pohled na kontext známého románu Mary Shelleyové, ale také ukazuje, co nás dost …