O životě anglické spisovatelky Ann Radcliffe kolovaly legendy už za jejího života – například že ji přílišná představivost dovedla k šílenství. Její neobyčejné imaginaci každopádně vděčíme za virtuózní gotické romány plné hrdinek v nesnázích, klaustrofobních sklepení i vznešené krajinomalby.

Splní literární mystifikace svou funkci, teprve je­-li odhalena? A co má společného román vydávaný za dílo mladé české Vietnamky s Rukopisem královédvorským? Prozrazené podvrhy dokážou obnažit nejen dobové literární konvence, ale i společenská očekávání, která na literaturu a kulturu klademe.

Kdysi platilo, že „Češi potřebovali Slováky kvůli Němcům a Slováci Čechy kvůli Maďarům“. Československý národ ale nikdy neexistoval a vztahy obou částí společného státu byly poznamenané vzájemným nepochopením i přezíravostí Čechů. Rozdělení federace pak zůstává smutnou vizitkou …

Dnes už klasická marxistická interpretace románu Dracula, s níž přišel italský literární teoretik Franco Moretti, odhaluje nečekané souvislosti. Co má transylvánský hrabě společného s akumulací kapitálu? Proč se viktoriánský kapitalismus stydí sám za sebe? A proč musí Quincey Morris padnout?

Tento rok uplynulo 110 let od narození prozaičky, básnířky a esejistky Elsy Morante. Ačkoli za svůj život napsala jen čtyři romány, patří k nejvlivnějším italským spisovatelkám. K jejímu literárnímu odkazu se hlásí Elena Ferrante i další současné autorky. Ne všechny jsou však schopny dostát …

Nově vznikající experimentální čtvrť v nizozemském městě Almere má být z poloviny věnovaná městskému zemědělství. V čem se Oosterwold podobá českým zahrádkářským koloniím? A musíme se po příkladech dobré praxe v samozásobitelství poohlížet na Západě? Někdy by možná stačilo vyjít z toho, co už máme.

Kurt Vonnegut vpadl do vysoké literatury se svým plebejským stylem, koketováním s „pokleslými žánry“, černým humorem a neustálým kolísáním mezi idealismem a skepsí. V návaznosti na tradici amerických socialistů dospěl ke svébytné podobě humanismu – lidi měl rád, ale příliš …

V čem spočívá filosofický význam scének Felixe Holzmanna? Ukazují nám svévoli jazyka a zároveň to, že jej nelze jednoduše napravit nebo z něj dokonce vystoupit. Smysl potřebuje léčbu nesmyslem – a to zvlášť v dobách, které předstírají smysl tam, kde není.

Jak se zkušenost s virem SARS­-CoV­-2 projevila v románech, denících, literárních reportážích a seriálech? Text barcelonského spisovatele ukazuje, že odpovědí na první skutečně planetární epidemii nejsou díla psaná z globální perspektivy – převládá naopak intimita, introspekce, …

Jsme na sociálních sítích vystaveni obdobě Velkého bratra, nebo na sebe stále efektivněji dohlížíme sami? Je nová aplikace BeReal „sociální sítí bez přetvářky“, anebo uživatele naopak nutí přetvařovat se neustále? A jakým způsobem se zrychlená recepce obsahu na TikToku propisuje …