Pro Františka Xavera Šaldu to byl „ideový sensitiv“, pro Milana Uhdeho „největší básnický štváč“. Svým radikalismem a nesmlouvavou kritikou češství jako by si S. K. Neumann předpověděl své dnešní místo na okraji kánonu. Jak můžeme jeho pokus o spojení socialismu se svobodou …

Na budapešťském Mezinárodním knižním veletrhu v roce 2023 měl nizozemský spisovatel Arnon Grunberg (viz rozhovor na straně 20) promluvit o nizozemské literatuře. Místo toho zpochybnil samotnou její existenci a pustil se do obecnějších otázek – od globalizace a odumírání národního státu …

Antikvariát lze vnímat jako jedno z posledních útočišť starého světa, ale i do obchodování s použitými knihami vtrhly nejmodernější trendy a znalce literatury vytlačují odborníci na marketingové strategie. Přese všechny změny však antikvariáty stále fungují jako místa pro mnohdy překvapivá …

Brazilský funk má jen málo společného se stejnojmenným žánrem známým na severní polokouli. Jednou z jeho radikálních podob je „funk okázalosti“, který zdůrazňuje materiální úspěch a ještě nedávno vládl brazilským chudinským čtvrtím. Příběh tohoto subžánru můžeme číst jako další …

Tuzemské drama stále častěji opouští tradiční formu, což podle některých dramatiků i literárních vědců vede k oslabení jeho umělecké hodnoty. Jde o oprávněnou obavu, nebo jen o nostalgický pohled na proměňující se divadelní tvorbu?

Literárně­-společenské kauzy posledních let ukazují, že se vztahem literatury a sociálna stále neumíme zacházet – buď upřednostňujeme jedno, nebo druhé. Jak tento rozštěp překonat? Vedle současných teorií překračujících hranice vědních disciplín nám mohou pomoct i neortodoxní formy …

Konflikty na Středním východě v posledních dekádách probíhaly v rámci „muslimské studené války“, v níž soupeřily o hegemonii státy závislé na Západu s „osou odporu“ vedenou Íránem. Rozložení sil se ale změnilo s pádem Asadova režimu a decimací Hizballáhu. Další vývoj …

Před rokem považoval ukrajinský spisovatel Andrij Ljubka za jeden z nejstrašnějších důsledků války to, že si na ni zvykneme a začneme ji vnímat jako normální stav (viz A2 č. 6/2024). Ve čtvrtém roce válečného stavu se ale jako ještě děsivější může jevit ponižující vyhlídka na mír.

Jsou Lynchovy mysteriózní filmy příkladem extrémní vypravěčské rafinovanosti, nebo naopak nemohoucnosti? Ani jedno pojetí nám toho příliš neřekne. Zajímavější je zaměřit se místo příběhů na „ne­-místa“, v nichž se odehrávají, a zamyslet se nad tím, v čem mohou být osvobozující.

Kdo je Vernon Subutex, titulní postava románové trilogie Virginie Despentes? To nakonec nejspíš není tak důležité, on sám toho ostatně zas tak moc nedělá. Kniha je totiž strhující především díky tomu, co se postupně začne dít v nesourodé partě lidí kolem něj.