Džundži Itó patří ke klasikům japonského hororového komiksu. Své nejznámější dílo, sérii Tomie o dívce se znaménkem pod levým okem, která nemůže zemřít, sama ale kolem sebe rozsévá smrt, kreslil od konce osmdesátých let. Letos soubor grafických povídek vyšel v českém překladu.

Korespondence mezi spisovatelem Michelem Houellebecqem a filosofem Bernardem­-Henrim Lévym je od počátku inscenovaná pro oko čtenáře. Kniha Veřejní nepřátelé přesto zahrnuje řadu momentů, v nichž se rozhovor oběma autorům zjevně vymkl kontrole. Právě v těchto částech je nejpozoruhodnější.

Kniha historika Davida Svobody Jablko z oceli sleduje dějiny ukrajinského radikálně nacionalistického hnutí v letech 1920 až 1939. Patrně nejrozsáhlejší práce na dané téma by si zasloužila překlad do dalších jazyků, zároveň ale trpí několika významnými neduhy.

Carolyn Steelová v knize Sitopie ukazuje příčiny současné společenské, ekonomické a ekologické krize na překvapivě konkrétním příkladu: našem vztahu k jídlu. Její široce rozkročená, důkladná a vizionářská analýza ale primárně nekritizuje: jejím cílem je najít cestu z krize.

Povídky ze souboru Zapomnění Davida Fostera Wallace těkají mezi motivy i perspektivami a rozvíjejí více narativních linií. Čtenář je maten a jsou v něm probouzena očekávání, která zůstanou nenaplněna. Ale přestože je vyprávění plné přesmyček, ve výsledku drží pohromadě.

Oceňovaná kniha Pavla Klusáka sleduje příběh Karla Gotta a jeho doby. Text je skvělým průvodcem hudební kariérou československé popové ikony i mnohými okolnostmi, které ji ovlivnily. Doba, v níž zpěvák žil, a mocenské vztahy, jichž byl součástí, by si ale zasloužily odvážnější přístup.

Komiks Tráva rekonstruuje osudy korejské dívky I Okson, která byla v době čínsko­-japonské války unesena, aby sloužila v armádním nevěstinci japonským vojákům. Konflikt, odehrávající se souběžně s druhou světovou válkou, byl stejně brutální jako ten v Evropě.

Původem katalánská globální hvězda v jedné z nových skladeb prohlašuje: „Nezakládám kariéru na hitech. Mám hity, protože jsem položila základy.“ Budování značky jménem Rosalía vstoupilo do další fáze: po flamencovém debutu a minimalistické fúzi s popem přišla akcelerace v podobě …

Kniha Evy Švankmajerové Zvuk dýní v zákulisí přináší soubor anketních otázek zodpovídaných v rámci surrealistické skupiny, prózy, dramatické útvary, filmový scénář, novelu či cosi jako povídky. Žádný z výše uvedených žánrů ale nemá v autorčině pojetí konvenční podobu.

Kniha socioložky Kateřiny Nedbálkové Tichá dřina je svým zájmem o současné průmyslové dělnictvo téměř průkopnickou prací. Výzkum každodennosti pracovnic a pracovníků zaměstnaných ve východomoravské továrně firmy Baťa se pohybuje na pomezí sociologie a antropologie a zároveň je čtenářsky přístupný.