České romány uplynulých deseti let se obracejí do minulosti s výrazněji větší frekvencí, než by se na současnou literaturu slušelo. I když se díla v míře i poselství svého historismu liší, jedno mají společné. Skýtají „ušlechtilý odpočinek zdravě smýšlejícímu, zaměstna...

Druhá prozaická kniha Anny Bolavé Ke dnu rozvíjí fikční svět, který autorka vystavěla ve svém oceňovaném debutu Do tmy. Vynalézavě pracuje s přírodními motivy, venkovský svět obývají mytické postavy a nově zde nacházíme i sociálněkritické prvky.

Vždycky jsi chtěl psát vlastní literaturu, jak to, že nakonec píšeš o literatuře? Hm, taky jedna ze záhad. Ale snadno vysvětlitelná. Jako za všechno, i za tohle může minulý režim. Za slavných dob totality zkrátka nebylo kam psát recenze či polemiky. Kdo by se ještě zabýval psaním o li...

V historickém románu Knihy Jakubovy, jemuž se věnuje i rozhovor na s. 20, nabízí polská autorka cestu přes sedmero hranic, pět jazyků a tři velká náboženství. Příběhy o stoupencích židovské mystické sekty frankistů nás provádějí Evropou v době rodícího se osvícenského řádu. Střet vášní a&n...

Tvorba německy píšících autorů pocházejících z bývalé Jugoslávie je v Německu populárnější než v balkánských zemích. Jen některým se však daří vymanit se z kategorie migrantské literatury a apriorního očekávání čtenářů, že půjde o nostalgické vzpomínání na zemi, která u...

„Dnes je už známo, že tyto dvě české svině, Bílek a Lada, neostýchali se žádati o podporu ve výši 30 a 20 tisíc z fondu, který řídí Ústřední Matice Školská udělující jiným malířům po pěti stech korunách nejvýše. Ale slavní a zazobaní vyvolenci národa Lada a Bílek,...

Román Beara bosenského publicisty, básníka a prozaika Ivici Đikiće se věnuje válečnému zločinu, který byl mezinárodním soudem označen za genocidu. Text se pohybuje na pomezí prózy, publicistiky, dokumentu založeného na pečlivém studiu pramenů a eseje o povaze zla. Ukázku přinášíme na ...

Srbsko se po krvavém rozpadu Jugoslávie ocitlo ve vleklé politické a ekonomické krizi. Přestože ale společenská relevance literatury poklesla, udržela si srbská prozaická tvorba pozoruhodnou vitalitu. Vedle starší generace postmodernistů tak dnes působí i kvalitní mladší autoři.

Japonská sci­-fi manga Ghost in the Shell od Masamuna Širóa se stala doslova popkulturní ikonou. Autor v ní přišel s radikálním myšlenkovým konstruktem, podle něhož jsou předměty nadány duchem a na lidech příliš nezáleží. Nyní, sedmadvacet let od prvního vydání, tento klíčový kybe...

Je ošidné pokoušet se analyzovat, proč v posledních letech získává zase jednou na popularitě znepokojivé literární dílo Howarda Phillipse Lovecrafta – rád takové pokusy přenechám někomu povolanějšímu, kdo bude schopen rozpoznat, jedná­-li se o jakousi dočasnou amplitudu &bdq...