proběhlé diskuze ádvojky

diskuze A2

Diskuze A2: Svoboda v umění a ve společnosti

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Matěj Metelec, redaktor A2
Barbora Kašparová, teatroložka a publicistka
Rostislav Koryčánek, kurátor

Moderuje:
Matěj Nytra, člen dramaturgické rady DSB

Na letošním festivalu Divadelní svět Brno přerušili členové organizace Slušní lidé představení Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí. Tato událost byla vyvrcholením předešlých diskuzí a pokusů vymoci si úřední zákaz představení, během nichž i volení zástupci Rady města Brna mluvili o omezení svobody umění nebo o „trestu pro festival“ v podobě ekonomické cenzury. Lze akci tzv. slušných lidí považovat za ojedinělý fenomén nebo je součástí širších procesů „utahování demokracie“ a svobody projevu? Na druhé straně, na počátku dvacátého století avantgardy požadovaly, aby se umění vylilo do společnosti, a podobná intervence zvláštním způsobem stvrzuje závažnost uměleckého vyjádření. Nebo jsou podobné snahy jen projevem simulace skutečných konfliktů? Je současné umění svobodné? Existuje v umění morálka? A dokáže v něm současná společnost vůbec číst?

...

diskuze A2

Diskuze A2: Světová revoluce ’68

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Kristína Andělová, historička
Martin Vrba, filozof

Moderuje:
Matěj Metelec, redaktor A2

Americký sociolog Immanuel Wallerstein o roku 1968 mluví jako o „světové revoluci“, jejíž význam dalece překračuje nejen „rok zázraků“ 1989, ale i Ruské revoluce 1917 nebo druhou světovou válku. Podle něj právě tento rok přinesl skutečně převratné změny, k nimž došlo ve stávajícím kapitalistickém světo-systému. To se může zdát jako trochu zveličený obraz roku 1968. Na druhou stranu je možné právě s étosem 68 spojit krach liberalismu jako životaschopné globální ideologie, definitivní kolaps evropského kolonialismu a rozpad tradiční, třídně definované politiky i nástup nových protestních hnutí – a také populismu. Čímž proměny politického, sociálního ani kulturního terénu ani zdaleka nekončí. Právě s rokem 68 je spojen nástup politiky identit, fenoménu, jemuž jedni s radostným mrazením a druzí s odporem říkají postmoderna a také konec „éry dospělosti“ a nástup normy „věčného mládí.“ Rok 68 také přinesl nejspíš definitivní zánik nadějí vkládaných do sovětského socialismu, jež rozmetaly tanky okupující Československo. V československém kontextu okupace mimo jiné vytvořila dodnes trvající nejistotu ohledně interpretace vlastních dějin, ale také svébytné chápání kultury protestu. Padesát let od roku 1968 je příležitostí položit si řadu otázek: byl stejným přelomem na východě i na západě? Jaká je jeho role v českých dějinách? A došlo vlastně ke světové revoluci?

...

diskuze A2

Diskuze A2: Kontrarevoluce

VSTUP VOLNÝ

Vystupují:
Matěj Metelec, publicista, redaktor A2
Tereza Reichelová, reportérka

Říká se, že utopie jsou pravdou zítřka. Jenomže co se stane pozítří? Problém revoluční proměny společnosti se stává skutečně zajímavým až v momentě, kdy si přestaneme klást pouze otázku, jak revoluci provést, a doplníme ji též o tázání se po tom, jak jí zůstat věrný. Historie revolucí ve Francii nebo v Rusku svědčí o tom, jak složitý takovýto úkol je: zdá se, že každé emancipační vzepětí má svoji napoleonskou nebo stalinskou tečku. Musí každá revoluce skončit její zradou? Je možné vyhnout se kontrarevolučním tendencím, nebo s nimi naopak třeba počítat jako s neodmyslitelnou součástí každé revoluční dynamiky? Mění se vztah revoluce a kontrarevoluce v průběhu dějin? A jak jsme na tom dnes? Soudě dle vzestupu konzervativních sil ve východní Evropě, nacházíme se uprostřed dalšího kontrarevolučního tažení? Nebo jde jenom o pokračovaní revolučních událostí roku ‘89 jinými prostředky?

...

diskuze A2

Diskuze A2: Konec buržoazie

VSTUP VOLNÝ

Hosté:
Ľuba Kobová, filosofka
Martin Dokoupil Škabraha, filosof

Moderuje:
Lukáš Likavčan, filosof

Když Hegel ve Filosofii práva píše o „bürgerlichegesellschaft“ – tedy o občanské společnosti – staví ji do samotného základu moderního státu. Považuje ji za sféru soukromích zájmů a zároveň živnou půdu politického života. Pojem soukromí tak doprovází občanskou, nebo chcete-li měšťanskou společnost již od jejího úsvitu. I proto Marx později identifikuje liberální demokracii jako politický projekt jedné konkrétní třídy – totiž buržoazie – který je tím pádem úzce spjatý s existencí kapitalistické třídní společnosti. Zdá se však, že první dvě dekády 21. století uvrhly tak postavení buržoazie, jako i možnosti naší třídní analýzy dnešní společnosti, do naprostého chaosu. Lavina vítězství pravicových demagogů a demagožek strhla na svou stranu masy hypnotizované vzkříšeným rasismem, nacionalismem a xenofobií, a uvolnila cesta novému druhu „manažerské politiky“, jež se stala poměrně zvrhlou realizací havlovské vize „nepolitické politiky“. Tento nový druh manažerismu se obejde bez podpory buržoazie, i když ta si to možná ani neuvědomuje – prosazování politického zájmu totiž nahradila technokratická správa státních záležitostí: politici a političky makají, zatímco občané a občanky mají už jen spokojeně konzumovat. Je tedy buržoazie definitivně mrtvá a vyprázdněná? A záleželo vůbec někdy na ní? Jaká je vůbec nová třídní stratifikace dnešní západní společnosti? Je v těchto podmínkách možné demokratický projekt oddělit od jeho liberálního obsahu? Co pak nám ale z něho zbyde? Konec konců, nestali se dnes pojmy rodiny, soukromí a svobody jenom lešením novodobé železné klece ideologie? Jestli jo, jak, a hlavně kam z ní utéct, pokud chceme zůstat věrní cílům politické emancipace?

Záznam diskuze

...

diskuze A2

Diskuze A2: Krize a budoucnost alternativního divadla

VSTUP VOLNÝ

Moderují:Lenka Dombrovská a Matěj Nytra

Jaké jsou příští cesty českého alternativního divadla a umění? Jaké okolnosti, limity, hrozby a výzvy je formují? Jaká je pozice současného alternativního umělce v kontextu dominantní mainstreamové tvorby? Z podzemních krizí k budoucím vizím!

Nedělní debata festivalu ...příští vlna/next wave..., HaDivadla a kulturního čtrnáctideníku A2.

www.nextwave.cz

Záznam diskuze

...

diskuze A2

Diskuze A2: Žena v pozdním kapitalismu

Dnešní feministické myšlení stojí na rozcestí: na jedné straně volá po emancipaci žen v práci a pro práci, na straně druhé touží překlenout samotnou logiku komodifikované práce, což by umožnilo rozbít disciplinující moc kapitálu nad lidskými životy. Patriarchální rámování ženy je spjaté s chápáním reproduktivních aktivit péče a výchovy jako samozřejmé domény sociálně konstruovaného konceptu „ženskosti“, kterou není nutno ohodnocovat jako práci. Žena je tak postavena mezi dva mlýnské kameny – na jedné straně je volána do boje za rovnoprávnost na pracovišti, zároveň však na jejích bedrech zůstává nutnost výchovy a péče, čímž se nevzdaluje hrozbě totálního psychického vyhoření. Otázkou proto je, jak z tohoto bludného kruhu vystoupit. Volat po de-feminizaci péče? Hledat cestu v ženských kolektivech? Či se vzdát kategorie genderu a přitakávat nekonečným možnostem sebe-identifikace každého člověka? A jak přesunout pozornost feministického hnutí z boje za emancipaci v práci k boji za emancipaci od práce? Nebo jde spíše o vynalézání nového konceptu práce, jenž by byl nosnou linkou procedur vedoucích k post-kapitalistickým budoucnostem?

Hosté

Petra Hlaváčková, historička umění a redaktorka A2

Nicole Sabella, kulturní teoretička a umělkyně

Johana Nejedlová, aktivistka

Moderátorka

Kristýna Pešáková, lidskoprávní aktivistka NESEHNUTÍ

 

vstup volný

Záznam diskuze

...