Ve slovensky psaném cyklu ze sbírky Lebka hoří neonovým snem se Aleš Kauer obrací k trumpovské Americe a obecně k virtualizované realitě, v níž „algoritmy propadají úzkosti“, zatímco armáda v teplákách obsazuje Kapitol. Elon a Donald zde vystupují jako kabaretní postavy, text přechází …

Co všechno unese sonet? V „anarchoznělkách“ se autor po letech vrací ke své oblíbené formě, která v jeho podání dští síru, aby hned nato stanula před transcendentnem, zastává se práv trans lidí, a přitom si neustále utahuje sama ze sebe: „políbí, nasere / a táhne někam k čertu“. …

Rozsáhlá básnická skladba Rozsvícený dům z roku 1949 představuje v díle španělského básníka Luise Rosalese předěl. Existenciální rozjímání nad všedností, smutek z neustávající stejnosti i vzpomínky na mrtvé tvoří pozvolně ubíhající, téměř hypnotický proud obrazů.

„Ještě před pár lety bych si všimnul hned / vysoké postele umožňující nevšední soulož,“ čteme v milostném cyklu skeptického lyrika, který pochopil, že i malý odstup – v čase, zkušenosti nebo žánru – povede k míjení. Jonáš Hájek ve své poezii lehce rozehrává metaforické …

V nových básních Milana Ohniska se snové situace prolínají s absurdně komickými momenty, latentní erotické ovzduší střídají násilné výjevy či tísnivé introspekce a povrch věcí se deformuje vnitřním napětím: „V růžovém oparu / dojila tam nahá žena býka / V lodičkách a boa vypadal jako …

Citlivý pozorovatel přírody, nesmlouvavý posuzovatel marného lidského pachtění, hédonik i skromný zastánce těch nejposlednějších. To vše je Vít Kremlička ve svých nových básních, v nichž ovšem zůstává především vtipným a trochu potměšilým bardem, který si rád hraje s jazykem i okolním světem.

Básně oceňované polské autorky zachycují současnost digitálně vyčerpaným jazykem a současně tematizují básnická dilemata spojená s vyprázdněností slov a jejich neschopností reprezentovat realitu. „Na práškách / by se to dalo snést. Jazyk, kterým píšu, je mrtvý jako: / #soubor_mem_nálepka_obrázek.“ …

Mladá autorka Anna Zikratskaya ve svých básnických textech spojuje milostnou lyriku se zkušeností emigrace a hledání jazyka. Oblíbený žánr tuzemské poezie, k jehož toposům tradičně patří kvetoucí stráně jarního Petřína, tak prochází jemnou deteritorializací: láska se odráží v lokálních kulisách, …

V nových verších Kamil Bouška více než obvykle pozoruje své okolí. Nechává se jím opájet či drtit, zkoumá jeho barvy nebo zaznamenává nahodilá setkání. Průběžně ale probleskuje napětí mezi prostým bytím a nenasytnou ostrostí aligátořích čelistí: „Jedenáct hodin dopoledne / a čekání pokračuje …

Angažovaná poezie Iryny Zahladko jako by vznikala ve vrstvách. Nejde přitom jen o význam básní a jeho roviny či posuny, ale o samotný jazyk. Autorka nepíše v „rodné“ řeči a tento zdánlivý deficit rozšiřuje interpretační pole. Nesamozřejmost textu vytvořeného v „cizím“ …