Kritikou oceňovaná kniha Srdcovka patří k nejvýraznějším tuzemským komiksovým autobiografiím. S její autorkou Štěpánkou Jislovou jsme mluvili o proměnách komiksového trhu, o superhrdinech nebo o tom, proč nemá ráda pojem autofikce. Dozvíte se také, jak to, že u nás všichni kreslí s tikem v oku.

Vysokoškolská pedagožka a socioložka Iva Baslarová už šestým rokem pořádá bez jakékoli institucionální podpory letní tábor pro sociálně znevýhodněné děti, které jsou pro systém tak trochu neviditelné. Jakým překážkám čelí ve škole i na ulici a jaké běžné zážitky těmto dětem v životě chybějí?

Maďarské socioložky a politoložky, která se zabývá ideologiemi současné levice i pravice, jsme se zeptali, proč levice rozvíjející politiku identity není dostatečně přesvědčivá pro elektorát, který tradičně oslovovala. Hovořili jsme také o problematičnosti dočasných spojenectví nebo o střetu …

Většina lidí si svobodu spojuje s neomezeným časem a prostorem, německá filosofka Eva von Redecker však staví tuto představu na hlavu. V nové knize Bleibefreiheit i česky vydané Revoluci pro život navrhuje alternativní podoby svobody, vlastnických struktur společnosti i vztahu ke smrti.

Překladatelky Pána prstenů jsme se zeptali, za jakých okolností její překlad vznikal a co považuje za největší výzvy tolkienovského jazyka. Vysvětlila nám, proč se na ni kolegové za práci na fantastice dívali skrz prsty a že označení „vysoká literatura“ je už jen projevem snobismu.

S překladatelkou a germanistkou Věrou Koubovou jsme mluvili o „dobrodružstvích vyprovokovaných jazykem“ i o Kafkově smíchu a básnivosti. Mimo jiné jsme se zeptali, zda se dá vstoupit do stop všudypřítomného pražského chodce a jak k mytizovanému autorovi přistupuje popkultura.

Se spisovatelem a bývalým revolucionářem jsme hovořili o důvodech jeho emigrace, aktuální politické situaci v Nikaragui i jeho sandinistickém mládí. Došlo i na faktickou likvidaci kultury v současném diktátorském režimu nebo na to, proč dal před psaním poezie přednost próze.

Polské reportérky s profesním zájmem o současnou kontinentální i jihovýchodní Asii jsme se zeptali na rozdíly mezi východním a západním přístupem k mrtvým. Mluvili jsme i o indickém Auroville, městě, jehož obyvatelé se snaží vytvořit utopickou komunitu.

Nového dramaturga brněnského HaDivadla Mila Jurániho jsme se zeptali, jakou koncepci pro zavedenou scénu progresivního divadla plánuje. Mluvili jsme také o rozdílech mezi českým a slovenským přístupem k inscenování nebo o ekologické dramaturgii. Nebylo by nejekologičtější žádné divadlo nedělat?

Sborník Věčná devadesátá odhalující rozporuplnost a mnohoznačnost porevolučního období byl nominován na cenu Magnesia Litera za publicistiku. Jedné z jeho editorek jsme se proto zeptali, nakolik je platná představa dějinného předělu v roce 1989 a co vůbec znamenala ona devadesátková „svoboda“. …