Před nedávnem vyšla v českém překladu kniha Nová třída (recenzi najdete na straně 3) jugoslávského komunisty Milovana Đilase, který analyzoval fungování socialistických států ovládaných stranickou byrokracií. S historikem Ondřejem Vojtěchovským jsme hovořili nejen o Đilasovi, ale i o tom, co …

Ruské historičky, která se zabývá dějinami gulagu a perzekucemi v sovětském období, jsme se zeptali, kde leží hranice mezi historickou vědou a pamětí. Mluvili jsme o tom, jak společnost Memorial začínala s připomínáním obětí perzekucí, a narazili jsme i na specifičnost historické paměti obyvatel …

S odborníkem z Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského jsme mluvili mimo jiné o tom, zda se skutečně neobejdeme bez přehrad, proč není hloubení soukromých studen řešením nedostatku vody a proč krajinné úpravy v boji s dlouhodobým suchem příliš nepomohou.

Dramatičky, bývalé umělecké ředitelky studia Я slavného Gorki Theater a nově i spisovatelky jsme se zeptali, jaký pociťuje rozdíl mezi osobním a soukromým psaním. Mluvili jsme také o queer a postnacionální identitě, o tom, kdo je homo sovieticus, nebo …

Letos v českém překladu vyšel román Svině (recenzi najdete na straně 4) – fiktivní příběh obsahující aluze na okolnosti vraždy novináře Jána Kuciaka. S autorem knihy jsme kromě slovenské politické situace mimo jiné probrali také rozdíl mezi románem a „manuálem pro přežití“ …

Členky poradního orgánu Evropské komise ve věcech etiky výzkumu, která se specializuje i na otázky genetiky člověka, jsme se zeptali, jak na tomto poli probíhá vyjednávání o přijatelnosti vědeckého bádání. Hovořili jsme i o novém kriminalistickém nástroji forenzní fenotypizace DNA, který umožňuje …

Co specifického odhaluje genetické umění o naší každodennosti? Se spisovatelem, esejistou a umělcem Stevem Tomasulou jsme mluvili o upravených fosforeskujících zvířatech, genetickém inženýrství a přeryvy mezi uměním a vědou, etikou a estetikou.

Básníka a šéfredaktora literárního časopisu Tvar jsme se zeptali, co si myslí o kvalitě současného českého básnictví a jak hodnotí rozdíly ve fungování literárního provozu spojeného s poezií a prózou. Mluvili jsme i o tom, proč je poezie ekologická.

Sociolog Jiří Vinopal se už od roku 2004 věnuje analýzám role hospod a piva v české společnosti a na základě svých výzkumů tvrdí, že to se zánikem české hospody zatím nebude horké. Stihli jsme probrat i fenomén sídlištních hospod, přesvědčení o výlučnosti českých výčepů i situaci na vesnicích …

Prasynovce Vladimira Vladimiroviče Nabokova jsme se zeptali, zdali v rodinné tradici existovalo něco na způsob spisovatelova kultu a jaký má on sám vztah k dílům významného prozaika. Mluvili jsme i o tom, proč nikdy nečetl Lolitu a proč musí být Nabokovův překladatel pravý „nabokoved“.