Většina lidí si svobodu spojuje s neomezeným časem a prostorem, německá filosofka Eva von Redecker však staví tuto představu na hlavu. V nové knize Bleibefreiheit i česky vydané Revoluci pro život navrhuje alternativní podoby svobody, vlastnických struktur společnosti i vztahu ke smrti.

Překladatelky Pána prstenů jsme se zeptali, za jakých okolností její překlad vznikal a co považuje za největší výzvy tolkienovského jazyka. Vysvětlila nám, proč se na ni kolegové za práci na fantastice dívali skrz prsty a že označení „vysoká literatura“ je už jen projevem snobismu.

S překladatelkou a germanistkou Věrou Koubovou jsme mluvili o „dobrodružstvích vyprovokovaných jazykem“ i o Kafkově smíchu a básnivosti. Mimo jiné jsme se zeptali, zda se dá vstoupit do stop všudypřítomného pražského chodce a jak k mytizovanému autorovi přistupuje popkultura.

Se spisovatelem a bývalým revolucionářem jsme hovořili o důvodech jeho emigrace, aktuální politické situaci v Nikaragui i jeho sandinistickém mládí. Došlo i na faktickou likvidaci kultury v současném diktátorském režimu nebo na to, proč dal před psaním poezie přednost próze.

Polské reportérky s profesním zájmem o současnou kontinentální i jihovýchodní Asii jsme se zeptali na rozdíly mezi východním a západním přístupem k mrtvým. Mluvili jsme i o indickém Auroville, městě, jehož obyvatelé se snaží vytvořit utopickou komunitu.

Nového dramaturga brněnského HaDivadla Mila Jurániho jsme se zeptali, jakou koncepci pro zavedenou scénu progresivního divadla plánuje. Mluvili jsme také o rozdílech mezi českým a slovenským přístupem k inscenování nebo o ekologické dramaturgii. Nebylo by nejekologičtější žádné divadlo nedělat?

Sborník Věčná devadesátá odhalující rozporuplnost a mnohoznačnost porevolučního období byl nominován na cenu Magnesia Litera za publicistiku. Jedné z jeho editorek jsme se proto zeptali, nakolik je platná představa dějinného předělu v roce 1989 a co vůbec znamenala ona devadesátková „svoboda“. …

O obtížném slaďování rodičovství a práce se v poslední době hovoří stále častěji. Divadelní režisérky Mariky Smrekové a kurátora Petra Dlouhého, kteří se ve svých aktivitách zaměřují na přítomnost rodičů v kulturních institucích, jsme se ptali, proč je téma péče tak kontroverzní a jak chtějí …

Básnířka Klára Krásenská v debutové sbírce Mýtinami imaginativně prozkoumává prostor domova či venkovskou každodennost a noří se do magie rituálních obřadů. V dalším ze série rozhovorů, v nichž dáváme prostor nastupující básnické generaci, jsme mluvili o kulturní paměti, otázce básnické tradice …

Po více než roce jsme se opět sešli s historikem Stanislavem Tumisem, specializujícím se na prostor východní Evropy, abychom s ním hovořili o možném vývoji ruské války na Ukrajině. Došlo mimo jiné na to, proč dohoda s Rusy nepřichází v úvahu a jak se vyvíjí ukrajinská identita.