500 let subjektu médií reformace revoluce
Na rok 2017 připadají dvě výročí, která si chceme připomenout v rámci společného umělecko-vědeckého projektu – uplyne 500 let ode dne, kdy Martin Luther přibil na dveře chrámu ve Wittenbergu svých 95 tezí, a 100 let od vypuknutí Říjnové revoluce v Rusku. První výročí je všeobecně považováno za začátek reformace v křesťanské církvi. Tento proces vyvolal dynamické politické, společenské a duchovní změny, které v následujících staletích směrodatným způsobem utvářely charakter Evropy i světa. Druhé výročí podnítilo vznik sovětského impéria a bylo na počátku téměř 70leté historie reálně existujícího socialismu a rozštěpení světa na dvě antagonistické ideologie resp. na dva mocenské bloky. U obou událostí hrála důležitou roli média, která v té době převažovala, a jejich dostupnost – například letáky a knihy v dobách Lutherových a film a rádio případně radiotechnika v dobách Leninových. Tímto vztahem mezi zásadní proměnou církve resp. ideologie a příslušnými médii, prostřednictvím kterých byla ideologie prezentována, se chceme v rámci projektu zabývat – i s ohledem na možné sociální a politické změny v naší dnešní době, které se ohlašují prostřednictvím všudypřítomných a hojně rozšířených sociálních sítí a digitálních médií.
„Obávám se, že v této části světa nastane velká revoluce,“ napsal Erasmus Rotterdamský v roce 1517. O několik týdnů později přibil Martin Luther svých 95 tezí na bránu zámeckého kostela ve Wittenbergu a dal věřícím na srozuměnou, že vstupuje do přímého vztahu s bohem, založeného na vlastní odpovědnosti. Důležitým předpokladem k tomu, aby věřící mohli zmocnit sebe sama k takovému kroku, bylo získání přístupu k náboženským textům. Lutherovy teze dokázaly ovlivňovat myšlení věřících zejména proto, že se díky vynálezu knihtisku a větší dostupnosti Lutherova překladu bible rychle šířily mezi obyvatelstvo. Převratné náboženské události reformace poskytly do jisté míry obsah pro mediální revoluci, kterou Malcolm McLuhan označil jako vznikání „Gutenbergovy galaxie“. O 400 let později přišly mediálně technické novinky – film a rádio jako potenciální konec knižní a písemné kultury – znovu ruku v ruce s procesy masivních sociálních a politických změn. Nová média vznikala současně s novými ideologiemi, které měly historický souběh v Říjnové revoluci. A dnes? V moderním procesu uvědomování si sebe sama, probíhajícím na sociálních sítích, se spojují reformační a revoluční subjektivnost, a to způsobem, který je vysoce individualizovaný a zároveň radikálně zespolečenštěný. Veřejná místa děje na sociálních sítích obývá pozoruhodně velký počet individualit – hybridní konstrukce z rozporuplných přání, z tělesně-sociálních realit a technických slibů. Je to, jako kdyby všechny možnosti zmocnění sebe sama z období posledních 500 let chtěly mít zároveň své výstupy na jevišti naší současnosti. Zdá se, že na stálost výroku „Zde stojím...“ si digitální subjekty nárok nedělají. Visí na vláknech, která nedrží bůh nebo nějaká strana, ale monstrózní zrcadlový obraz sebe sama.
V průběhu třídenní akce v listopadu 2017 se v Praze sejdou umělci a umělkyně a vědci a vědkyně, aby tyto souvislosti osvětlili. Jak husitská předehra reformace, tak i pražská VI. konference ruské sociální demokracie z roku 1912 k tomu navíc poskytují lokálně historické aspekty. V Praze došlo k rozchodu Lenina resp. bolševiků se Sociálně demokratickou dělnickou stranou Ruska, což je vnímáno jako jeden z předpokladů Říjnové revoluce. V rámci projektu vystoupí se svými projevy a intervencemi (výběrově): Xabier Arakistain (kurátor, Bilbao), Milena Bartlová (kunsthistorička, Prag/Praha), Nicholas Bussman (skladatel a performer, Berlin), Anna Daučiková (umělkyně, Praha), Iskra Geshoska (kurátorka a aktivistka, Skopje), Miroslav Petříček (filozof, Praha), Sazae-Bot (mediální aktivisté, Tokyo, Hiroshima), Tomáš Sedláček (ekonom, Praha), Ilona Švihlíková (ekonomka, Praha).
Tím projekt odkazuje na dva historické momenty, o kterých se ve vzájemných souvislostech doposud neuvažovalo. Reformace nastolila moderní ideál subjektivnosti, založený na vlastní odpovědnosti. Komunistická revoluce v roce 1917 tento ideál uchopila a převrátila naruby. Obě události měly konstituční účinky pro modernu, ve které dodnes žijeme. A přesto se množí náznaky, že jsme na cestě hledání toho, co bude „po“ moderně a „po“ západní „historii“. Tímto novým vyprávěním o 500 letech odůvodňování subjektu a o jeho příslušných mediálních konstelacích až k formám subjektivizace na sociálních sítích nabídne projekt vysoce relevantní příspěvek k zakončení dekády lutherovských výročí a ke 100. výročí Říjnové revoluce.
Pořádají:
Studio Hrdinů, Goethe-Institut Česká republika, Büro für prekäre Konzepte Berlin Prag
Termín konání:
sobota 2.12. 2017 od 12.00 do 0.00
vstup ZDARMA