Až přijde kocour
Režie Vojtěch Jasný, 1963, 91 min.
Dalo by se říct, že film Vojtěcha Jasného má šťastnou auru. V lednu bude totiž zařazen do Projektu 100 a zároveň vychází na DVD. Dařilo se mu i v roce svého vzniku, kdy sklidil mnoho československých i zahraničních uznání. Za všechny jmenujme hned čtyři úspěchy v Cannes a Trilobita pro Vojtěcha Jasného a kameramana Jaroslava Kučeru. Na počátku šedesátých let působil úspěch snímku jako povzbuzení pro český film. Pro spojení báchorečnosti s aktuálností připodobňovala významná filmová kritička a historička Galina Kopaněvová Jasného Kocoura k Zázraku v Miláně Vittoria De Siky. Odstranění filmu do trezoru během normalizace vedlo i většinu polistopadové kritiky k až pietnímu posuzování. Přesto jen mírná kritičnost vůči komunistickému režimu, spočívající v karikatuře, se v porovnání s dalšími filmy české nové vlny zdá dnes nedostatečnou a prozrazuje buď naivitu Vojtěcha Jasného anebo ústupky tehdejší cenzuře. Samotný scénář Jiřího Brdečky prošel několika zásadními změnami a teprve po obsazení Jana Wericha do hlavní dvojrole kostelníka Olivy a kouzelníka získaly dialogy na mnohovrstevnatosti a poetičnosti humoru Osvobozeného divadla. V celkovém pohledu formálně i obsahově převážilo nad satirou doby pohádkové podobenství, podpořené v té době novátorskými filmovými triky s barvou.
Sylva Poláková
Kinsey
Režie Bill Condon, 2004, 118 min.
Doktor Alfred Kinsey (1894–1956) byl americký entomolog a zoolog, který se v roce 1947 začal věnovat lidské sexualitě. Jeho práce Sexuální chování muže a Sexuální chování ženy změnily pohled prudérních Spojených států na sex a iniciovaly otevřený přístup k sexuálnímu chování. Dětství ovlivněné puritánským otcem, dlouholetá vědecká praxe, problém při svatební noci – to vše se u Kinseyho spojí v živý zájem o projevy lidské sexuality. Dotazníkovou metodou začíná pronikat do uzavřených amerických ložnic a postupně skládá obraz sexuálního života v USA. Kinsey se ve filmu představuje jako průbojný jedinec, který otevřel dveře třinácté komnaty, za což jej stihl trest. Pozitivní náladu odhalování dosud zamlčovaného tak střídá v druhé polovině filmu rozčarování z neustálého boje s konzervativními institucemi. Snímek zapadá svým vyzněním do vymezení žánru životopisného filmu – bez větších narativních kotrmelců sleduje Kinseyho životní dráhu, nevybočuje a není skandální. Film o přesvědčeném propagátorovi sexuální otevřenosti je tak zbytečně krotký, až konzervativní. Tento paradox je vyvážen spolehlivými hereckými výkony Liama Neesona a Laury Linneyové a také příjemně plynoucím tempem vyprávění. Jednodiskové DVD vydání obsahuje audiokomentář režiséra Billa Condona, vystřižené scény a několik nepovedených záběrů.
Jan Jílek
The Movies
Activision 2005
PC
Hlava britského herního vývojáře Petera Molyneuxe obsahuje nejeden revoluční nápad – to on vymyslel hry jako Black & White, Fable, Dungeon Keeper, Syndicate, Theme Park a nyní The Movies. Stanete se tu manažerem velkého produkčního studia na začátku filmové éry minulého století. Paralelně pečujete o technologický rozkvět studia, jeho vybavení a o jednotlivé pracovníky, jako jsou režiséři, herci, scenáristé nebo podpůrný personál. Na jedné straně The Movies hraničí s budovatelskými strategiemi a na druhé s emulátory lidského života typu The Sims. Hra se nakonec docela povedla, a tak dostáváte první možnost získat Oscara za film, který si napíšete, natočíte a nakonec i sestříháte. Jakkoliv může připadat tenhle nápad podivný, hra se výborně hraje a je přizpůsobená náročným i méně zběhlým hráčům. Jedním z nedostatků hry je však její rychlé „opotřebování“ – po několika hodinách se hraní zvrhne v opakující se systém „sepsání scénáře--natáčení-premiéra-úspěch/neúspěch“. V podání The Movies jsou dějiny filmu pochopitelně zcela odlišné od těch skutečných. Neuvidíte tedy Orsona Welese při práci na Občanu Kaneovi, zato ze svého režiséra budete moci udělat alkoholika. Ne nadarmo pasovala britská královna Petera Molyneuxe na Sira. Ten chlap ví, jak nás pobavit.
Pavel Dobrovský
Znouzectnost
Ad Astra
Black Point 2005
Již bezmála dvacet let se na české nezávislé hudební scéně drží plzeňská skupina Znouzectnost, jejíž styl bývá označován za mutaci punkrocku a klasického rock’n’rollu s náběhem do bigbítového písničkaření. Dvanáct vydaných alb a sólové projekty jednotlivých protagonistů dokumentují, jak úspěšně se Znouzectnosti podařilo vymknout ze žánrové škatulky punku a vydat se do hlubších vod, kterým není cizí experiment nebo avantgarda, přestože u většiny písní převládá jednotná forma. V porovnání s minulými deskami působí Ad Astra temněji a syrověji, ozývá se v ní větší množství samplů a hudebních hříček, které ale obsahovost nestrhávají k plytkému písničkaření nebo folku. Hned úvodní – Mars útočí – ukazuje, proč je kapela stále oblíbená mezi mladými lidmi: rychlá nářezová kytara s groteskním vědecko-fantastickým textem a silným zapamatovatelným refrénem. Píseň Minotaurus, podaná z pohledu slavné kreatury, nabízí existenciální zamyšlení nad bezvýchodností životních situací a v Rajských zahradách zavítáme do temného světa pohádek tisíce a jedné noci. Každá píseň má vyhraněný vnitřní příběh a evidentně čerpá z nejrůznějších inspiračních zdrojů, což z desky dělá mírně chaotický celek, který je zároveň stále posluchačsky atraktivní. Sympatické je, že některé písně jsou ke stažení na stránkách www.znc.cz.
–pd–