The Big Lebowski
Režie Ethan a Joel Cohenovi, 1998, 117 min.
Byl to jeden z nejúspěšnějších filmů devadesátých let. Neuplynulo ani desetiletí od jeho vzniku a stává se pomalu kultem. Řeč je o jednom z nejpovedenějších filmů bratří Coenů s názvem Big Lebowski. Ani ne příběh, spíš příhoda, ani ne zápletka, spíš situace, film uvařený zdánlivě „z ničeho“ a zdánlivě „o ničem“. Nedorozumění, záměna, přivede hlavního hrdinu, obstarožního hipíka, který si říká Dude a žije vcelku nekomplikovaný život mezi svým bytem, supermarketem a bowlingovým klubem, do konfrontace se společenskými a mafiánskými špičkami. Dude ovšem není z hrdinů, kteří by této situace dokázali využít a „mocné tohoto světa“ převézt. A snad to ani nechce; jeho jediným přáním je dostat zpátky zničený kobereček... Zručnost režijního dua bratří Coenů se v tomto komediálně laděném díle odhalila v plné kráse. Vynikající scénář a dialogy, postavy, které by vás nenapadly ani ve snu, ale které jsou neuvěřitelně reálné (zejména přitroublý Donny v podání Stevea Buscemiho), tradičně s filmem organicky srostlá hudba a precizní kamera – to vše povyšuje tuto vytříbenou hříčku na velký film. Na DVD je několik bonusů – dokument o natáčení, profil herců a fotogalerie.
Petr Gajdošík
Mrtvá nevěsta / Corpse bride
Režie Tim Burton a Mike Johnson, 2005, 76 min.
Východoevropská legenda o nešťastné mrtvé nevěstě znovuožívá pod vedením mistra absurdního humoru, malíře bohatých pláten, dirigenta barev a bizarních tvarů Tima Burtona. Pohádkový horor se točí okolo komplikované svatby neduživého mladíka Viktora se dvěma nevěstami, o jeho váhání a nutnosti volby, ale zároveň se stává prostorem, kde dochází k dynamické konfrontaci dvou rozdílných říší. Zatuchlou pozemskou, plnou drobných společenských i osobních nešvarů, a čistě upřímnou, karnevalově rozjásanou záhrobní. Burton lehce žongluje s obrazy, starými pověstmi, satirickými pobídnutími, vtipem i napětím. Stává se tak tvůrcem komického hororu, citlivé ironie, napínavé poezie i fantazijní reality, autorem dokonale kompaktní atmosféry i vtahujícího rytmu, za nimiž stojí neustálé propojování protikladů, odlišných světů, nálad a žánrů. Tvůrce originálně vykresluje postavy plné skutečných emocí, které budí potřebnou míru empatie i kritického odstupu. Mrtvá nevěsta potvrzuje, že nejpřesvědčivější herci mohou být vedeni loutkářem, že zaniklý svět může být neobyčejně živý, i že klasická animace rozhodně nezemřela. Autoři DVD nás v dodatečných materiálech vracejí zpět do reálného světa. V sérii minifilmů pohlédneme do zákulisí vytváření jednotlivých složek fantazijní říše. Až nás skutečnost znudí, můžeme se opět snadno položit do snění spolu s verzí doprovázenou pouze hudbou Dannyho Elfmana.
Kateřina Svatoňová
Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka / Wallace and Gromit: The Curse of the Were-Rabbit
Režie Steve Box, Nick Park, 2005, 80 min.
Vynálezce Wallace a jeho věrný pes Gromit ochraňují zeleninu všech svých sousedů před permanentně hladovými králíky. Na obrovského králíkodlaka jsou však jejich zabezpečovací systémy a alarmy krátké. Zelenina z místních zahrádek rychle mizí, a pokud se nepodaří tajemné monstrum co nejdříve zastavit, je letošní ročník pěstitelské soutěže o největší zeleninu ohrožen. Nick Park, autor tří krátkých filmů o Wallaceovi a Gromitovi i Slepičího úletu, v Prokletí králíkodlaka rozehrál kolem pěstování zeleniny zábavnou akci, naplněnou řadou drobných i náročnějších gagů a nejrůznějších ztřeštěných nápadů. K současným velkorozpočtovým animovaným filmům neodmyslitelně patří vtipné odkazy na nejrůznější filmová a literární díla. Pro Wallace a Gromita jsou navíc specifické zajímavé charaktery a tradiční loutková animace, která se vzhledem k výhodám digitální animované tvorby pomalu vytrácí. Svět plastelínových postaviček je tu oživen s velkým smyslem pro detail a zábavné vizuální i slovní hříčky. I když Nick Park tentokrát pracoval pro velké hollywoodské studio, neztratilo se ve filmu nic z osobitosti jeho tvorby ani z jeho příjemného britského humoru. DVD obsahuje mnoho bonusů – dokumenty o natáčení, o historii postaviček Wallace a Gromita, komentář režisérů, fotogalerie, upoutávky atd.
Jan Hanzlík
187
Režie Kevin Reynolds, 1997, 119 min.
„Scénář k tomuto filmu napsal učitel,“ upozorňuje režisér snímku 187 (kód americké policie pro vraždu) v závěrečných titulcích. Možná tím chtěl dodatečně diváka přesvědčit o jeho autenticitě. Snímek se odehrává v půlce devadesátých let, na střední škole pro trochu drsnější děti. Nejprve jsou to černoši z Brooklynu, poté mexikáni z Los Angeles. Na první škole hlavního hrdinu (Samuel L. Jackson), učitele, který je svým povoláním doslova posedlý, pobodá student, kterého nechá propadnout, na druhou školu se hrdina vrací po půldruhého roku trvající rekonvalescenci, aby pokračoval ve svém údělu. Režisér se prý svým snímkem snaží ukázat, jak to má takový pedagog mezi dnešní mládeží těžké. Místo ve třídě se ale ocitáme spíše v klubu gangsterů, kde žáci psychicky i fyzicky své vyučující týrají a diplomatický ředitel školy jim k tomu dává plné požehnání. Přesto se za maskou učitele, který jde na vše po dobrém a rád by svým studentům pomohl, skrývá tajemství... K lepším záběrům ve filmu patří ty zpomalené, s hudebním podkresem od Massive Attack (hudba je tím nejlepším na celém snímku), k nejhorším zas nudné dialogy. Nejzábavnější je ale rozhovor s infantilním hiphoperem Methodem Manem (objeví se asi na 15 sekund) v bonusových materiálech o tom, jaký je rozdíl mezi hiphopem a filmem a jak by si časem rád zahrál ve filmu (jakémkoliv), nejraději v nějakém z budoucnosti, jako je Blade Runner.
Jiří G. Růžička
Krvavý sport / Bloodsport
Režie Newt Arnold, 1988, 92 min.
Ve zlaté éře VHS v druhé půli osmdesátých let vtrhla do Evropy vlna filmů s bojovým uměním. Levné americké béčkové produkce byly točeny dle ustáleného vzorce: hlavní hvězda (v naprosté většině „bělošská“), asijští protihráči, exotický genius loci (nejčastěji Hongkong), některý z druhů bojového umění (muay thai, kickbox, ninjutsu, kung-fu…). Krabicoidní videa tak opanovaly hvězdy jako Loren Avedon, Cynthia Rothtrocková, Billy Blanks, Michael Dudikoff, Sasha Mitchell a samozřejmě Jean-Claude van Damme. Schematičnost vládla i v narativní složce. Jedním z nejextrémněji vyprázdněných vyprávěcích modelů je takzvaný turnajový film. Hrdina Krvavého sportu Frank Dux (JCVD) se po traumatu z dětství a tréninku u asijského mistra vydává do Hongkongu na turnaj ve full contactu. Cesta Franka Duxe turnajem tvoří dějovou kostru celého filmu a důsledným dodržením jednoty času, prostoru a děje odkazuje nejen ke klasickému dramatu, ale také k videohrám-mlátičkám. Mladý Jean-Claude van Damme se zde představuje v plné formě, stejně jako charismatický záporák Bolo Yeung a také nynější hvězda Forrest Whitaker (v roli policisty). Vydání Krvavého sportu na DVD oživuje lety zaprášené vzpomínky na jednu éru diváckého filmu. Disk od společnosti MGM bohužel postrádá jakékoliv bonusy, díky originální zvukové stopě si však alespoň můžete vychutnat hrůznou angličtinu mistra kopů a rozštěpů.
Jan Jílek
Ostrov / The Island
Režie Michael Bay, 2005, 127 min.
Režisér řady divácky úspěšných akčních spektáklů (Skála, Armageddon) Michael Bay příjemně překvapil svým posledním snímkem Ostrov. Scénář tematizuje problematiku klonování lidských bytostí a nebezpečného elitářství ve společnosti. Výše než samoúčelnou estetizaci akce v duchu reklamní poetiky staví režisér analytický pohled na proměnu lidské psychiky v důsledku šokujícího zjištění. Lincoln Six Echo (Ewan McGregor) a Jordan Two Delta (Scarlett Johansson) jsou, stejně jako tisíce dalších, klony žijící v obrovské podzemní laboratoři. Jakákoliv část jejich těla může být kdykoliv použita pro potřeby „originálu“. Firma nabízející tyto služby však všechny mystifikuje. Veřejnosti a svým movitým klientům tvrdí, že klony jsou pouhou nemyslící a necítící tkání. Klonům zase sugeruje, že jsou jediní, kteří přežili nukleární katastrofu, a proto musí dodržovat zvýšená hygienická opatření. Bayovi se více zdařila první polovina filmu, odehrávající se v podzemním komplexu. Působivě ztvárnil sterilitu prostředí i narůstající napětí mezi orwellovskými strážci a revoltujícími jedinci z řad klonů. Pronásledování obou prchajících klonů stejně jako závěrečný happy end vrací film zpátky do dobře vyšlapaných žánrových stop, i když s řadou osvěžujících nápadů. DVD podobně jako reklamní kampaň na tento film je velmi neuspokojivé – jednodiskové balení takřka bez bonusů.
Igor Faltus
Železný obr / The Iron Giant
Režie Brad Bird, 1999, 86 min
Celovečerní filmová prvotina Brada Birda je jedním z těch filmů, které jsou objevovány (a opěvovány) až po úspěchu režisérových dalších počinů. V případě Birda to byl o pět let později animovaný projekt Úžasňákovi. Obrovi se od společnosti Warner Bros. nedostalo přílišného zájmu, propagace byla prakticky nulová. Odrazilo se to na velmi nízké návštěvnosti, proto byl film z kin stažen a de facto zapomenut. Brad Bird měl tehdy za sebou pouze režii dvou epizod seriálu Simpsonovi a Amazing Stories. Důvěra studia Pixar, které mu umožnilo vytvořit jejich zatím poslední (uvedený) film, se ovšem nadmíru vyplatila. Boom Úžasňákových s sebou přinesl i zájem o Železného obra. Zánik díla byl tak stejně náhlý jako jeho následné vzkříšení. Příběh o přátelství mezi malým chlapcem a velkým robotem záměrně odkazuje na E. T. Mimozemšťana, ale odkazy na další díla kinematografie se doslova hemží. Nutno podotknout, že však spíše na ty ranější, jelikož děj je zasazen do padesátých let. Svým důrazem na strach Američanů z atomové bomby, dusného politického ovzduší či nedokonalost rodinných poměrů překračuje hranici klasického filmu pro děti. Birdovi se daří nejen v humorných scénách, ale obdivuhodný je především jeho odhad míry v dojemnějších sekvencích. DVD by si zasloužilo bonusový materiál – jeho absence zamrzí.
Lukáš Gregor
Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth
Bethesda 2006
PC, Xbox
Po šesti letech vývoje se na monitory dostává přepis hororové mytologie H. P. Lovecrafta, který ve svých povídkách vyjadřoval hrůzu z prastarých – a lidstvu notně nenakloněných – démonů, dekadentních bohů. Jako soukromý detektiv Jack Waters vyšetřujete podivné události v sychravém rybářském městečku Innsmouth na západním pobřeží USA. Objevujete kult Dagona, který nemá na práci nic lepšího než ve jménu nepozemských démonů brutálně zabíjet lidi. Walters je navíc aktivní schizofrenik a hra vám jeho chorobu dává najevo prostřednictvím efektních obrazových filtrů, které mají šanci přivést k šílenství i vás. Pakliže Jacka vystavíte příliš velkému tlaku paranormálních úkazů, je schopen se zastřelit, anebo v případě, že je zraněný, začne se zatemňovat výhled, až k zoufalému konci. Při dlouhém pohledu na odporné výsledky kultistického konání začíná Jack vidět rozostřeně, ozývají se zvukové halucinace... Call of Cthulhu v sobě kombinuje akční hru a adventuru, pronikání k srdci Dagonova kultu přitom krásně graduje strach a nervozitu. Jen málokdy se u PC her můžeme bát toho, co se děje – v Call of Cthulhu je strach integrální a funkční součástí herní atmosféry. Společně se stylovou grafikou, zasazenou na začátek dvacátého století, před vámi leží hra, kterou by byl hřích si nezahrát: vyvolává silné emoce a je poklonou literárnímu dílu H. P. Lovecrafta.
Pavel Dobrovský