Pražská pětka
Režie Tomáš Vorel, 1988, 97 min.
Pět originálních pražských divadelních souborů získalo zakázku na natočení videoklipů, avšak jejich členům, tak sršícím nápady, drobné rozměry nestačily. Tomáš Vorel se ujal nejen domlouvání kompromisu s Barrandovem na povídkovém filmu, ale i celkové koordinace natáčení. Vznikl snímek, jehož jednotlivé části ožívají samostatným životem, jsou však i unikátním celkem, labyrintem rozrůzněného bohatství filmově nefilmových žánrů, kterým nás vede karikatura stranického televizního hlasatele Milana Šteindlera. Noříme se do světa grotesky, letmo si prohlédneme scénickou koláž, mineme recitační satirickou moralitu, oddychneme si u moderního baletu, abychom byli odměněni hranou parodií na dobové agitky. Samotné DVD je stejně jako film bohaté a pestré, a to i přesto, že bylo těžké získat materiál o natáčení, neboť rok 1988 a politický režim nepřály ani profesionálním podmínkám natáčení, ani vyspělé dokumentační technice. Amatérská videokamera zachycuje jednotlivé fáze vzniku povídek, přičemž špatná kvalita nesnižuje přitažlivost dobového dokumentu. Rozhovory s tvůrci, scénář, storyboard, fotografie z konkursu i natáčení poodhalují zákulisí labyrintu, který je zakončen prostorem pro tanec u tří videoklipů, jež bezpečně známe, ale bavit nás jen těžko přestanou. DVD dokazuje, že soubory Pražské 5 nejsou jen „spolkem alkoholiků, kteří maskují svou běžnou činnost divadlem“…
–ks–
Batman začíná (Batman begins)
Režie Christopher Nolan, 2005, 141 min.
Ačkoliv už se zdálo, že úspěšná komiksová sága Batman po „zásahu“ režiséra Joela Schumachera skončí, neboť kvalitativně vykazovala sestupnou tendenci, objevil se náhle Christopher Nolan a svým invenčním přístupem ji opět přivedl na výsluní. Zvolil cestu hledání počátku celého příběhu, a tak se díky jeho interpretaci dozvídáme, jak že to s „netopýřím mužem“ bylo v dětství, co jeho osobnost formovalo do budoucnosti a hlavně, co jej přimělo sloužit spravedlnosti. Postava získala reálný psychologický základ a nepůsobí už tak ploše „hrdinsky“. V tom vidím hlavní přínos nového Batmana, na němž má velkou zásluhu také jeho představitel Christian Bale. I město Gotham prošlo proměnou, od „burtonovsky“ gotického přes „schumacherovsky“ neonové vyrostlo do podoby moderního velkoměsta, protkaného „nadzemkou“. Nolan si ve filmu vytvořil svá vlastní pravidla, a tak snímek nad ostatními adaptacemi hrdě vyčnívá. První z disků obsahuje vedle filmu jen upoutávku. Proto budou muset zájemci o bonusový materiál navštívit interaktivní komiksová menu na druhém DVD. Čtrnáctistránkový, do češtiny přeložený komiks ve svých útrobách skrývá odkazy na jednotlivé dokumenty. Dozvíme se, jak vznikal scénář, jak byl vybrán hlavní představitel, případně jaké má funkce Batmanův oblek. Bonusů je opravdu mnoho a angličtiny neznalé potěší i česká titulková podpora.
Jan Těšitel
Gods: Land of Infinity
Cypron studios 2006
PC
Slovenská herní produkce není zanedbatelnou figurkou v rámci evropských vývojářských šachů. Svědčí o tom i nová dobrodružná hra Gods: Land of Infinity, kterou můžete hrát z pohledu hlavní hrdinky. Jako boží posel se dostáváte do země s výraznou inspirací ze slovenského názvosloví a jmen. Vesnice jako Petrovce a jména jako Bedrich působí v jinak anglicky mluvené hře poněkud absurdně. Vaším úkolem je zjistit, proč upadla víra v bohy. Pátrání je dlouhé a plné neočekávaných setkání a rozvětvených dějových linií. Autoři se inspirovali nespoutanými světy, v nichž je možné plnit vedlejší úkoly a zapomenout na hlavní dějovou linii nebo se jen tak procházet po velkých a vizuálně relativně uspokojivých lokacích. Hra spadá do žánru klasických RPG, tedy her, v nichž při plnění úkolů bojujete s nepřáteli a zvyšujete své vlastnosti, jako je síla, vytrvalost, inteligence, štěstí, v závislosti na počtu vítězství. Souboje probíhají v kolových soubojích jako v Heroes of Might and Magic. Vzhledem k tomu, že boom RPG je dávnou minulostí, můžete brát Gods: Land of Infinity jako příjemnou a velmi povedenou nostalgickou vzpomínku na všechny velikány RPG scény: Might and Magic, Eye of the Beholder, Lands of Lore a tak dále. Milovníci tohoto žánru budou jistě uspokojeni…
Pavel Dobrovský
Jan Jelinek
Kosmischer Pitch
Scape/Starcastic.cz 2005
Berlín je v současnosti nejkosmopolitnějším místem Evropy, jako by převzal úlohu po předválečné Paříži. Trochu z jeho donedávna rozpolceného ducha si vypůjčil i multiinstrumentalista Jan Jelinek. Na svém aktuálním albu vrství na šustící elektronický podklad řadu kytarových riffů, rozpustilé tóny xylofonu, sampluje staré vinyly a akustickými nástroji dotváří místy až odvážně popově znějící album. Skladby, které by se mohly od začátku do konce pohybovat v ambientní mlze a ani největší znalec by to neměl hudebníkovi za zlé, Jelinek přibarvuje a urychluje neoposlouchatelnými loopy. Stačí chvilka, a o albu víte vše. Nic totiž nezůstane zatajeno, posluchač si rychle najde svou cestu v průzračných a přímočarých hudebně-myšlenkových pochodech. Album je až mrazivě atmosférické, ale i přesto zůstává mnoho místa na pocity. A když už začíná být zjevné, že za tvorbou stojí spíše dvojice sampler & laptop, a ne lidský mozek, Jelinek uzemní posluchače silnými motivy, které jsou ještě pořád alfou i omegou elektronické hudby. Kosmischer Pitch má sice jen něco přes padesát minut, nicméně tím spíše donutí svého posluchače pozorně vnímat od začátku do konce. Jednotlivé skladby jsou totiž fragmenty, které pouze dohromady tvoří fresku, zachycující Jelinka s vlajkou vítězství na jednom ze svých hudebních vrcholů.
Ondřej Stratilík
The Knife
Deep Cuts
V2 2004
Album další z řady úspěšných sourozeneckých dvojic, Švédů Olofa a Karin Dreijer Anderssonových sice vyšlo již v roce 2002, jeho rozšířená DVD verze, kde najdete všechny jejich videoklipy a několik nových písní, se ale objevilo až předloni. Přestože jde opravdu o hluboký zářez v současné hudbě, těžko se s jejich písničkami setkáte jinde než v pořadu Alternative Nation na MTV nebo v některém z nočních pořadů na Radiu 1. Připomeňme si tedy tento vynikající debut ještě předtím, než v březnu vyjde jejich nová deska Silent Shout. Depp Cuts je především hudebně velmi rozmanité album. Vedle až folkových skladeb, jako je úvodní Heartbeats (její remake se objevil v reklamě na televizi Sony a poté i v Hitparádě R1) nebo Pass This On, které připomínají tvorbu skupiny CocoRosie, doplněnou syntezátorovými podklady, nebo diskohitovky ve stylu 80. let Girls' Night Out a Listen Now (odkazující spíše na počátek 90. let), tu najdeme instrumentální skladbu se smyčcovými party Behind the Bushes, která by klidně mohla sloužit jako podklad pro romantickou filmovou scénu. Knife si očividně rádi hrají s technickými pomůckami, a tak se kromě téměř všudypřítomných zvuků elektronických kláves často objevují skladby s jejich přesamplovanými hlasy. Deep Cuts je pro mne deskou, která spojuje to lepší z pokleslé hudby konce minulého století s hravým písničkářstvím nového věku.
–jgr–
Richard Strauss
Daphne
Decca 2005, 2 CD
Americká sopranistka Renée Flemingová, dobře známá i u nás především díky své jedinečné interpretaci Dvořákovy Rusalky, už před několika lety uvedla na svém profilovém CD závěrečný monolog titulní hrdinky Straussovy jednoaktové lyrické opery Daphne, při němž se žalem zdrcená dívka promění ve vavřín. Nyní přichází na trh kompletní nahrávka tohoto pozdního díla Richarda Strausse s Flemingovou v hlavní roli. A nutno říci, že právě ona je tím hlavním lákadlem, proč si nahrávku pořídit. Nicméně ani její kolegové v dalších rolích (Johan Botha, Michael Schade, Anna Larssonová a další) nestojí v jejím stínu a odvádějí skvělé výkony. Dirigent Semyon Bychkov odvedl vynikající práci a nepotřeboval k tomu žádný z prvotřídních světových orchestrů; WDR Sinfonieorchester Köln se jim však pod jeho vedením přinejmenším blíží. Hlas Renée Flemingové je pro roli Daphne ideální; ostatně některé hrdinky Straussových oper nyní v jejím repertoáru právem převažují (zejména pak Arabella). Její sametově vřelý soprán s perlivými výškami a zvláštním ztišením v hloubkách je zde zachycen ve vrcholné formě; přímo cítíme éteričnost mytologické hrdinky, obzvlášť ve zmíněném závěru. Daphne, označená jako bukolická tragédie, bude jistě v diskografii této pěvkyně patřit na čelná místa a je dobře, že se méně známé a ne často nahrávané dílo dočkalo po dlouhé době nového a zdařilého záznamu.
Milan Valden