(1842–1888)
Nečistý vítr chlévů šedne
a vane ze světových stran.
Kdo mrtev je, ten nezasedne
ke stolům šťastných lidí zván.
S krásnými zády princezničky
nejsladší poklad otevrou.
V poušť odcházíš však přes tři říčky,
pohrdán, silný touhou svou.
Pak můžeš zřít, jak lúna zvedá
v černavém nebi klidný jas.
A morálka? ... ach, žádná, běda!
Těším se, že vás shlédnu zas
a ještě dnes vám sevřu pás,
přítelko nádherná a hnědá!
Z francouzštiny přeložil Vladimír Holan