Ve dnech 20.–26. října se uskutečnila ve Vídni v prostorách Staré kovárny (Alte Schmiede) germanistická konference u příležitosti 60. narozenin rakouské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinekové, věnovaná především její dramatické tvorbě. Sympozium pod názvem Nechci žádné divadlo uspořádalo Výzkumné centrum Elfriede Jelinekové, které vzniklo na podzim roku 2004 – měsíc před nečekaným udělením Nobelovy ceny této autorce. Od té doby centrum vydalo dvě důležité publikace: ucelenou dokumentaci autorčiny tvorby, zahrnující i rozhovory nebo méně známé lyrické a prozaické texty, scénáře, rozhlasové hry a překlady. V roce 2005 následoval svazek Nobelova cena – Elfriede Jelineková, mapující mnohdy rozporuplné reakce tisku, rozhlasu a odborných kruhů jak v Rakousku, tak i v ostatních zemích světa.
Zmíněná konference je jistým vyvrcholením odborného zájmu o Jelinekovou v Rakousku a byla bezesporu důstojnou oslavou všestrannosti autorky, která se stáhla v poslední době mediálně do ústraní. Hosté z Německa, Švýcarska, Francie, Belgie, USA a Japonska se v první části konference soustředili na Jelinekové novější dramatickou tvorbu, reagující například na válku v Iráku nebo medializaci novodobých mýtů, a především na problematiku inscenace jejích dramatických textů na jevišti. Mnohé divadelní interpretace vzbudily velkou pozornost literární veřejnosti a ukázaly, že jedno a totéž dílo lze převést zcela odlišně, což souvisí s otevřeností formy jejích textů, které se mnohdy tradičnímu označení „drama“ přímo vymykají.
Druhá část konference byla věnována Elfriede Jelinekové jako autorce multimediální: tak jako překračuje či nabourává tradiční formu dramatu, tak překračuje i hranice mezi jednotlivými médii, popřípadě je kombinuje. Spolupráce s hudební skladatelkou Barbarou Neuwirthovou, která se sympozia osobně zúčastnila, je poměrně známá, podobně jako skutečnost, že Jelineková napsala několik filmových scénářů, z nichž nejznámější je bezesporu její filmová adaptace románu Malina Ingeborg Bachmannové (1991). Jen málokdo však ví, že lyrické texty E. Jelinekové například využila pro svou performanci známá vídeňská umělkyně Elke Krystufeková anebo že je Jelineková autorkou pozměněných textových pasáží zatím neuvedené opery Tisíciletá stráž aneb Germanista od Ireny Discheové, která kombinuje dvě méně známé operety Franze Schuberta s aférou 90. let minulého století, kdy byl renomovaný německý univerzitní profesor (jedna z vůdčích osobností studentského hnutí 1968) odhalen jako bývalý příslušník SS.
Spektrum pohledů na dílo E. Jelinekové doplnily úryvky z jejích raných rozhlasových her a živá diskuse s intendanty divadel, která její dramata inscenovala. Světová premiéra divadelní hry Ulrike Maria Stuartová v hamburském divadle Thalia 28. října 2006 na tuto konferenci bezprostředně navázala a byla důstojným závěrem autorčiných oslav.
Renata Cornejo, Vídeň