Ad Rovná a rovnější (A2 č. 14/2007)
Reaguji na text Petra Gočeva o (tehdy ještě) připravované vládní reformě financí. Bez ohledu na své dlouhodobé politické přesvědčení, aktuální vztah k naší stávající vládě i mně konvenujícímu pojetí spravedlnosti a sociální solidarity, které by se zřejmě blížilo spíše pojetí autora textu (kdyby je explicitně vyjádřil) než pana Topolánka a jeho ansámblu, bych chtěla upozornit na překroucení jednoho z argumentů, který autor použil proti myšlence takzvané rovné daně. Jedná se o odstavec, v němž parafrázuje Roberta Nozicka. S vědomím, že nejsem ekonom a můžu se mýlit, poukazuji na to, že od problému příjmu a jeho zdanění najednou autor přechází k otázce majetku. Domnívám se, že majetková daň je jiná otázka. Teoreticky by bylo možné kombinovat omezení progresivního zdanění příjmů se zdaněním majetku (něco jako ona levicí diskutovaná „milionářská daň“) – jsou-li pochybnosti o původu nabytého majetku, o nichž autor mluví? Existuje přeci možnost, že řada lidí s vysokými příjmy žádný legitimně či nelegitimně nabytý majetek (zatím) nemá?
Olga Huol