Doslov k románu Josefa K. Šlejhara Zločin, poprvé vydanému bez redakčních zásahů Františka Heritesa z let 1908–09 (Herrman & synové 2007), napsal editor Josef Hrdlička.
Medailon učitele a básníka Josefa (Joži) Zindra (1899–1929), autora jediné, posmrtně vydané sbírky Bludaři (R. Rejman 1930, doslov Jan Týml), otiskl v Listech starohradské kroniky č. 2–3 (červenec 2007) Josef Nešněra.
Antologii Experimentální poezie (Odeon 1967) a analogickou tvorbu Ladislava Nováka (1925–1987), Josefa Hiršala (1920–2003) a Bohumily Grögerové (1921) uvedl Petr Ferenc v závěru své studie o „využití hudebního a zvukového potenciálu literárních útvarů“ Zvuk textu v časopise pro současnou hudbu HIS Voice č. 4/2007.
Lítost, že Paříž má pamětní desku Pavla Tigrida a Praha ne („proti... se z nepochopitelných důvodů postavila manželka paní Ivana Tigridová, žijící ve Francii“), vyjádřil v Mostech č. 13/2007 Arnošt Burget.
V Přítomnosti (léto 2007) uvažoval Jiří Musil nad esejem Milana Kundery Světová literatura. Jak čteme jeden druhého (The New Yorker, leden 2007).
Heslo Josef Škvorecký v kapitole Osobnosti--Ostatní na nové webové stránce divadla Semafor uvádí Škvoreckého spoluautorství komentáře v Recitalu Evy Olmerové (1968), jeho scénář filmu Zločin v šantánu (1968), Šlitrovy ilustrace v knize Babylónský příběh a jiné povídky (1967) a výskyt jmen S + Š v knihách Příběh inženýra lidských duší (1977) a Všichni ti bystří mladí muži a ženy (1991).
Nejvíc na Jana Grossmana, kterého potkal, „když měl Rimbaudův věk“ a pak až po více než padesáti letech, vzpomínal v rozhovoru pro Lidové noviny 31. 7. 2007 v Portugalsku žijící básník a divadelník František Listopad. – Důkladný rozbor Grossmanovy inscenace Král Ubu od Alfreda Jarryho v Divadle Na zábradlí (premiéra 16. 5. 1964) knižně publikovala Kateřina Miholová (Kant 2007). Publikaci vybavenou interaktivním CD s úctyhodným množstvím všech dosažitelných domácích i zahraničních ohlasů inscenace recenzoval v Respektu č. 32/2007 Lukáš Jiřička.
O přednášce Miloše Horanského ve výběrovém semináři bohemistů a knihovníků na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě informovaly Noviny Slezské univerzity č. 5 (červen 2007).
Medailon nejznámější české autorky detektivek Evy Kačírkové publikoval u příležitosti jejího letošního jubilea v Knižních novinkách č. 12/2007 Jiří Vedral.
Ivan Hartman v Hospodářských novinách 17. 7. 2007, Petra Konrádová v Týdnu č. 30/2007 a Jaroslav Riedel v Rocku & popu č. 8/2007 podali zprávu o „osudovém zpěvu“ Marianne Faithfullové, jenž 15. 7. t. r. zakončoval šestý ročník Colours of Ostrava.
František Knopp
Velká Británie
Nejen Velkou Británii zachvátila horečka zvaná Harry Potter and the Deathly Hollows. Mnohem více než román samotný hýbala médii v posledních dnech především bezpečnostní opatření, jež nakladatelství Bloomsbury v souvislosti s vydáním knihy zavedla. I přes všechny vynaložené prostředky a úsilí však byly nakonec veškeré snahy marné. Nejprve kdosi zveřejnil na internetu celý román (nakonec se zjistilo, že se jedná o podvrh, který nemá s knihou Rowlingové nic společného), a mnohem horší problém nastal, když nejprve americké internetové nakladatelství začalo omylem romány distribuovat o několik dní dříve, a pak kdosi uveřejnil, opět na internetu, ofotografované stránky knihy, tentokráte již opravdu pravé. Navíc recenzenti nedbali proseb nakladatelství, aby s recenzemi počkali až do oficiálního vydání knihy, a své komentáře otiskli už dva dny předtím.
Poklidné prázdninové vody britské literatury rozvířil i jeden nezvyklý experiment, jenž v časech světových bestsellerů prodávaných po milionech kusů poukázal i na poněkud stinnější stránky britského, potažmo celosvětového vydavatelského průmyslu. David Lassman, ředitel Festivalu Jane Austenové v anglickém Bathu, povzbuzen někdejším nezdarem svého vlastního románu, thrilleru Freedom’s Temple, volně inspirovaného starověkou bájí o Théseovi a Minotaurovi, se rozhodl v „přestrojení“ za ženskou autorku, již pojmenoval Alison Laydeeová, vyzkoušet nejen postřeh britských nakladatelství, ale především zjistit, zda by jeho oblíbená autorka Jane Austenová měla dnes, po bezmála 200 letech, šanci se svými slavnými díly uspět. Reakce nakladatelství ho nejen překvapily, ale v mnohém i šokovaly. Ani jedno ze tří děl, jež jim poslal (šlo o první kapitoly románů Opatství Northanger, Anny Elliotové a Pýchy a předsudku, v nichž pouze nepatrně pozměnil jména postav a míst), nebylo přijato. Nejenže je většina nakladatelství odmítla, mj. se slovy, že se nehodí do jejich nakladatelského záměru, ale, což bylo podstatně horší, s čestnou výjimkou redaktora nakladatelství Jonathan Cape nikdo nepoznal, že jde o doslovné přepisy díla slavné spisovatelky – dokonce i přesto, že Lassman použil v Pýše a předsudku dnes již notoricky známou větu: „Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“ Byť se nakladatelství pokusila otevřené kritice bránit, jen těžko mohla vysvětlit, jak je možné, že jejich zaměstnanci nepřišli na to, co se jim dostalo do rukou. Podle Lassmana to poukazuje na poněkud jednostrannou honbu nakladatelství za zisky a nedbalou redaktorskou práci, jež není s to (a ani o to mnohdy nestojí) rozeznat kvalitu od škváru.
Minulý týden byly slavnostně odtajněny širší nominace letošního ročníku pravděpodobně nejprestižnější literární ceny Velké Británie, Bookerovy ceny za rok 2007. Porota ze 110 přihlášených děl vybrala 13 knih, jež se během následujícího měsíce pokusí probojovat do nominací užších. Vítěz bude zveřejněn během slavnostního galavečera 16. října. Jak se nechal slyšet předseda poroty Howard Davies, letošní nominace jsou hodně různorodé, obsahují jak čtyři literární debutanty, tak některá známější jména. Při pohledu na třináctku nominovaných je s podivem, jak málo skutečně zvučných jmen se do finálových bojů letos probojovalo. Kromě ostříleného Iana McEwana s románem On Chesil Beach patří ke známějším autorům např. Peter Ho Davies, který po několika sbírkách povídek debutuje románem The Welsh Girl, či Edward Docx, mj. autor románu Self Help. Podle slov poroty jde ve všech případech o vytříbená díla, jež však osloví širokou čtenářskou obec.
Markéta Musilová