Ad Ovšem (A2 č. 37/2007) a Došlo (A2 č. 40/2007)
V závěru článku Lucie Kněžourkové v rubrice Ovšem („Teď už snad ani Václav Havel nevěří, že pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí“) podle všeho skutečně šlo o něco jiného než o jízlivost, totiž o záměnu pojmů. Havlův slogan je zkratka, v dobovém kontextu výstižná a přesná, ale nejde v něm o nic pomíjivého: vyjadřuje ideál svobodné společnosti v kontrastu s totalitou. Vzaty doslova jsou ideály neuskutečnitelné, což však (samo o sobě) ještě nezavdává důvod na ně rezignovat. Lucie Kněžourková to ani při svém reparátu v rubrice Došlo nevzala v úvahu. Jinak by nemohla mluvit o „rozplynutí a rozmělnění ideálů a nadějí“, ale spíš o ztrátě iluzí nebo o nenaplněných očekáváních. I to je ovšem zajímavé téma.
Vilém Kodýtek
Ad Kdo je to kurátor/ka? (A2 č. 39/2007)
To, že současné umění je pro běžného diváka zcela nesrozumitelnou, nepochopitelnou a nezajímavou záležitostí je v první řadě zásluha kurátorů a kritiků. To oni zcela úmyslně vybírají nesrozumitelné a zbytečně složité kresby, videa nebo instalace, protože čím méně srozumitelná věc, tím větší význam má ono „tlumočnictví“. Kurátoři doslova milují tzv. konceptuální umění, protože pouze kurátor vysvětlí nedovzdělanému diváku, že například rozbité kolo opřené o zeď galerie není jen starý vrak, který se hodí maximálně do šrotu, ale zamyšlení nad pomíjivostí lidské existence, uchopení vztahu člověka a techniky, soubojem mikro a makrosvěta atd.
Pavel Fredevald
Tak především, kurátor zprostředkovává umění dvěma směry, jednak od umělce k divákovi, ale také od umělce do existujícího uměleckého provozu. Je velký počet umělců, kteří nejsou schopni komunikovat s kulturním establishmentem a potřebují čas a prostor na vlastní tvorbu. Tady si myslím, že je role kurátora nezastupitelná, protože jeho činnost je podporou. Jsou ovšem autoři, kteří prostředníka nepotřebují. Prostě není jenom jedna cesta. Vypadá že možností je více. Snad to nikomu nevadí, nebo ano?
Petr Vaňous
Jestli se Vám zdá současné umění „pro běžného diváka zcela nesrozumitelnou, nepochopitelnou a nezajímavou záležitostí“, je někde chyba. Ale ne na straně kurátorů a kritiků, jak píšete, je to nejspíš vina Vašeho špatného výběru výstav. Nevím, jak moc se vlastně o umění zajímáte, ale už jsem myslela, že je spojení „TAKZVANÉ konceptuální umění“ už minulostí. Jsou to zbytečné předsudky. I ono může být dobré nebo špatné.
Úlohu kurátora, myslím, zbytečně démonizujete. Vesměs věřím, že mívají v úmyslu v první řadě udělat dobrou výstavu a ne šokovat diváky svými interpretacemi. A vůbec se mi, oni kurátoři, nezdají být tak zlomyslní jako Vám.
P. Polifková
Ad Hraniční osobnost naší doby (A2 č. 40/2007)
To platí přece celá staletí: pocit stárnoucích, že nerozumí mladé generaci. Ani já ne. Co myslíte, je David Černý ve svém černém tričku narcis, nebo není? A jak to určit u mladých, které nevydržíte sledovat?
Miroslav
Stylisticky velmi zdařile propracovaný článek, jak ostatně bývá u Jana Sterna zvykem. Myšlením se autor přibližuje Erichu Frommovi (alespoň mi ho připomíná). Svými postřehy výstižně reflektuje okolí a nutí čtenáře k přemýšlení. Přehání to však s adorací socialismu.
Radim
Prohlášení ADT k přijetí tzv. diginovely
Asociace digitálních televizí vítá přijetí tzv. diginovely, kterou schválila Poslanecká sněmovna PČR. Novela umožňuje České republice konečně plně vstoupit do digitální televizní éry a vybudovat plnohodnotný televizní a reklamní trh. Občanům-divákům pak ve svých důsledcích umožní vybírat z podstatně většího množství televizních stanic než dosud, tak jak je to běžné nejen v ostatních zemích Evropské unie. Asociace výrazně oceňuje profesionální přístup, který k řešení nelehké problematiky zablokovaného digitálního vysílání zvolili předkladatelé zákona – ministerstva vnitra, kultury, průmyslu a obchodu. Jmenovitě oceňujeme náměstka ministra vnitra Mgr. Zdeňka Zajíčka, bez jehož velkého osobního nasazení by podle názoru ADT nemohla novela vzniknout v takové kvalitě a v tak relativně krátkém časovém období. ADT pozorně sledovala průběh debaty o zákonu v Poslanecké sněmovně a oceňuje mimořádně věcný přístup všech zainteresovaných poslanců. Pozitivní je zejména skutečnost, že zákon byl v závěrečné fázi podpořen poslanci všech poslaneckých klubů. ADT vítá, že díky tomu není tato novela komplikována nejasnostmi a rozpory, které v minulosti kvůli pozměňovacím návrhům na poslední chvíli poznamenaly všechny dosavadní české mediální zákony. I když byli současní vysílatelé zákonem opět zvýhodněni (prodloužením licencí), oceňujeme, že ve všech ostatních případech byl pro komerční televize dodržen princip rovnosti. Odpovědný přístup a profesionální spolupráci většiny poslanců koalice i opozice při projednávání tohoto zákona vnímá ADT jako příslib ještě vyšší kultury přijímání zákonů v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. ADT pevně věří, že podobně konstruktivní přístup zaujmou k zákonu také senátoři PČR.
Za členy ADT Jiří Balvín, předseda ADT a Martin Mrnka, místopředseda ADT
Soutěž
Správná odpověď na první otázku z čísla 40 – Ve kterém roce se festival Stimul konal poprvé? – zněla: Festival Stimul se poprvé konal v roce 2005. Vstupenky získal Karel Kubíček z Prahy 9. Správná odpověď na druhou otázku – Co znamená zkratka SKUTR? – zněla: Skupina KUkučka TRpišovský. Vstupenky na představení SKUTR-UNDERSTAND získala Béla Landsmannová z Prahy 7.
–mam–