Ad Nobelovská matematika (A2 č. 42/2007)
Nevím, jestli je úplně relevantní brát za autoritu jednoho amerického literárního kritika a postavit na tom vyznění článku, navíc v situaci, kdy s touto argumentací celý den šermovala česká středněproudá média. Od týdeníku A2 bych čekal víc – trošku víc četby alespoň britských médií a citací z nich – navíc považovat šedivé Murakamiho psaní za výkon hodný Nobelovy ceny vás také notně diskvalifikuje. Na závěr si nemůžu odpustit trochu matematiky: Doris Lessingové je 88 let, tedy nenapsala nic zajímavého za posledních 15 let, ale psala zajímavě do svých 73 let, tedy dosti požehnaného věku. Přiznám se, že jsem v komentáři Nobelových cen čekal od A2 víc, a ne ty nudné smyčky jako ve všech ostatních novinách.
km
Inu, inu. Tak nám bývalá komunistka dostala Nobelovu cenu. No řekněte sami, není to skandální? A navíc ji věhlasný americký kritik označil za čtvrtiřadou autorku sci-fi. Vskutku velmi průkazná argumentace. Musím se přiznat, že bych od A2 také čekal víc. Navíc, když už jsme u toho, si na rozdíl od autora článku nejsem tak úplně jist, zda je Philip Roth tak úžasným autorem, jak tvrdí, zejména s ohledem na jeho tvorbu posledních let – abych parafrázoval centrální argument odsuzující D. Lessingovou. Co třeba Spiknutí proti Americe? Převratné dílo?
LM
Ad anketa Co bude stát na Letné?
Na Letné přece bude stát velký olympijský areál. Aspoň 5 stadionů. Knihovna je pro historické město moc velká, ale taková olympiáda, to ne.
Eržika
Ad Hraniční osobnost naší doby (A2 č. 40/2007)
Jan Stern se ve svém eseji pokouší spojit nespojitelné. Konfrontuje tu totiž postavy ze seriálů Synové a dcery Jakuba skláře se současnou nejmaldší generací. Zatímco seriálové postavy měly „dobré nitro“ (tento pojem si vypůjčil z knihy Ireny Reifové Synové a dcery Jakuba skláře – dominantní a rezistentní významy televizní fikce ve druhé polovině 80. let, věnované normalizačnímu braku), „dnešní skupiny školáků a středoškoláků“ nedokáže autor „sledovat déle než deset vteřin“, připomínají mu totiž „přízraky“. Přestože si o současných studentech můžeme myslet cokoliv, těžko jim můžeme vyčítat to, že se nechovají jako postavy z komunistického propagandistického seriálu. Zároveň se v článku odvolává na knihu Janet Sayersové Matky psychoanalýzy a psychoanalityčku Helen Deutschové, které se zabývaly psychologickou poruchou nazvanou „jakoby osobnost“. Pacienti s touto poruchou nejsou schopni být někým (sami sebou). Pro Sterna je pak „jakoby osobnost“ „ideálem dnešní doby“. Lidé tedy dobrovolně trpí touto psychologickou poruchou, která se projevuje tím, že „se každou chvíli nadchnou pro něco jiného a pro někoho jiného“. Skutečně je taková většina dnešní společnosti? Kdyby chtěl autor srovnávat logičtěji, mohl si vybrat třeba postavy z původní Nemocnice na kraji města se současnou Ordinací v růžové zahradě. Jistě by odhalil, že v obou seriálech vystupují postavy s „dobrým nitrem“, ale také povrchní „jakoby osobnosti“.
Jiří Nikola
Petice na podporu výstavby nové budovy Národní knihovny od arch. Jana Kaplického na Letenské pláni (Petice expertů z oblasti architektury a vizuálního umění)
Vítězný projekt nové budovy Národní knihovny od arch. Jana Kaplického je mimořádné architektonické umělecké dílo, které díky své koncepci, technické a estetické kvalitě zapadá do prostoru, který byl pro tuto stavbu vybrán. Díky svým mimořádným estetickým hodnotám se může stát novou dominantou Prahy, aniž by svou polohou negativně ovlivnil historickou část města a její panorama. Může naopak doplňovat a obohacovat celkový vzhled panoramatu, tak jako řada jiných významných historických i moderních staveb, které musely ve své době čelit podobným útokům a nekompetentní kritice. Jsme přesvědčeni o tom, že Praha nesmí propást šanci, aby získala takto výjimečnou stavbu od jednoho z nejdůležitějších architektů současnosti, který je navíc Čech. Knihovna Jana Kaplického jednomyslně vyhrála mezinárodní soutěž, v jejíž porotě byli i zástupci města, UNESCO i přední světoví architekti. Lokalitu, na které by se měla knihovna stavět, schválilo zastupitelstvo Prahy. Nerespektování těchto skutečností by bylo neomluvitelným nonsensem. Byla by velká ostuda, kdyby tato budova nestála, a to i proto, že již dnes poutá obdivnou pozornost po celém světě a například v rámci tradiční letní výstavy, pořádané britskou Královskou akademií umění, získala nejvyšší ocenění. Je na čase přihlédnout k mnohým hlasům významných českých i zahraničních expertů a umožnit vznik této originální architektuře, a to na důstojném a exponovaném místě, kterým pražská Letná bezesporu je.
Jiří Černický, David Vávra, Ludvík Hlaváček, Zdeněk Lukeš, Jan Němeček, Michal Froněk, Pavel Liška, Jiří Ševčík a Alberto Di Stefano
Soutěž
Správná odpověď na otázku z čísla 41 – Jaká je původní profese spisovatelky Claude Pujade-Renaudové? – zní: Tanečnice. Knihu Macecha posíláme Heleně Pětivoké do Hradce Králové.
–mam–