Případ Památníku národního písemnictví
Vážené kolegium zástupců filozofických fakult, se znepokojením sleduji současný vývoj kolem instituce, ve které pracuji už více než 17 let. Vaše podpora (viz Zkrátka na s. 5 – pozn. red.; celý dopis na ff.cuni.cz) je pro většinu odborných pracovníků Památníku národního písemnictví na jedné straně vítanou posilou a zastáním ve chvílích, kdy Památníku hrozí ztráta samostatnosti. Jak dokazují zkušenosti ze slučování odborných a vědeckých institucí (například ze slučování ústavů akademie věd), vedou tyto praktiky od počátečních slibů rozsáhlých autonomií postupně k omezování odborné i veřejné činnosti těchto ústavů, mnohdy v horizontu několika let až k zastavení jakékoliv jejich činnosti. Na druhé straně je bohužel Vaše prohlášení textem poněkud problematickým, který může obraz PNP jako odborné instituce nespravedlivě poškodit.
Z části Vašeho tiskového prohlášení, že Památník v posledních letech nevyvíjel činnost, kterou od něj veřejnost přirozeně očekávala, by nezasvěcený čtenář či novinář mohl mít dojem, že odborné výstupy PNP jsou v posledních letech z celospolečenského hlediska zanedbatelné. Toto tvrzení ovšem svědčí o jediném, že Památník nedokázal všechno to, co po odborné stránce připravil, prosadil, realizoval, halasně hlásat do světa. Na exkurzích a praxích vedených našimi odbornými pracovníky se vystřídaly jen za poslední dva roky stovky vašich studentů, pro zájemce z řad studentů humanitních oborů připravujeme každoročně úvodní badatelské soustředění ve Starých Hradech. Která jiná státní příspěvková organizace se touto měrou stará o vysokoškolské studenty? Literární pořady připravujeme nejen pro strahovský sál Boženy Němcové, ale ve spolupráci s místními skupinami České křesťanské akademie se je pokoušíme uplatnit i na venkově, při tvorbě literárních pořadů spolupracujeme i s některými divadly. Pokud se týká publikační činnosti, vedle sborníku Literární archiv, který pravidelně vychází už od r. 1966 a kde vedle nás mnohdy publikují i vaši studenti a zaměstnanci, se podílíme na vydávání mnohých edic a monografií; stačí si jen například povšimnout více než tisícistránkové edice Kochemova Velikého života Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše, která po několik let vznikala v prostorách PNP a vyšla právě před měsícem. Co tedy od nás veřejnost očekávala a čeho se nedočkala? Výstav? Expozice o literárních salonech a hospodách v letohrádku Hvězda (autorky Y. Dörflová a V. Dyková) patřila bezesporu k nejzajímavějším výstavám, které byly letos v Praze k vidění, nezmiňuji desítky menších výstav v prostorách Strahovského kláštera. Snad málo zpřístupňujeme sbírky? O opaku svědčí desítky nových inventářů písemných pozůstalostí českých spisovatelů a literárních historiků. Pro badatele ze zahraničí připravujeme specializované soupisy našich archiválií (rosik, polonik, germanik, v jednáních je příprava soupisu hungarik), podílíme se na mezinárodních projektech. Přednášky o jednotlivých archivních fondech nebo skupinách fondů upozorňují badatele i širší veřejnost na někdy opomíjené bohatství fondů Literárního archivu. Pokud tedy odborný pracovník naší instituce čte slova o tom, že PNP nevyvíjí činnost, cítí zároveň hlubokou křivdu.
Když se rozhodovalo o zrušení Divadelního ústavu, zdůrazňovali všichni odborníci i novináři význam ústavu jako odborného nebo vědeckého pracoviště, upozorňovali na výsledky jeho činnosti. Činnost PNP je možná v porovnání s Divadelním ústavem podstatně mnohostrannější, ale v každém případě srovnatelně společensky a vědecky přínosná. Vaše prohlášení bohužel zkresluje skutečný stav věcí. Prosím Vás proto, abyste svůj závěr o tom, že Památník nevyvíjel činnost, kterou od něj veřejnost očekávala, poopravili, případně uvedli do patřičných souvislostí.
PhDr. Miloš Sládek, PNP
Ad Zprivatizované občanství (A2 č. 45/2007)
„Rozsah služeb, na které má občan nárok, neodráží striktně stanovená a ústavou garantovaná práva, ale práva, která jsou výsledkem aktuální politické debaty a která je možné kdykoli ,ořezat´.“ Mohl by mi někdo vysvětlit, jak garantovat jednou provždy ústavou práva na rozsah služeb v odvětví, které je vysoce inovativní? Sám pojem „zdraví“ se mění. Odkdy mám právo na drahé vyšetření – pokud se předejde výskytu nemoci v 5 %, 1 %, 0,001 %? Pokud existuje nová služba – třeba genový screening, na základě jaké ústavní formulace se stává automaticky mým právem? Měl by stát zdarma poskytovat veškeré drahé očkování, když jedu na dovolenou do exotického zahraničí? Konečně – proč mi stát zabraňuje v právu rozhodnout o míře, v jaké se pojistím proti zdravotním rizikům? Toto všechno jsou složité otázky, existuje o tom rozsáhlá literatura a snad nelze psát jednoduchoučké články, co vše vysvětlí.
Ondřej Čapek
Soutěž
Správná odpověď na otázku z čísla 42 – Jak se jmenuje hlavní postava životopisného filmu režiséra Roberta De Nira Kauza: CIA a kdo ji ztvárnil? – zní: Edward Wilson v podání Matta Damona. Vstupenky jsme poslali Lindě Pevné do Kolína, Petru Kučerovi do Prahy – Úval a Michalu Dubovi z Prahy 5.
Správná odpověď na otázku z čísla 43 – K jakému ptáku byl přirovnáván Vladimír Holan? – je: K havranovi. Knihu posíláme Pavlu Ďurišovi do Olomouce.
Odpověď na otázku z čísla 44 – Na které univerzitě působil autor knihy Úvod do teorie masové komunikace, Denis McQuail? – zní: Působil jako profesor masové komunikace při katedře komunikační vědy na univerzitě v Amsterdamu. Knihu posíláme Petře Jízdné do Kuřimi.
–mam–