Ad Tajemná hudební fakulta (A2 č. 48/2007)
Při volbě rektora AMU (v listopadu 2004 i nyní 28. listopadu 2007) se stalo pravidlem, že je nutné, pokud kandiduje doc. Ivo Mathé, protikandidáta v očích senátorů znemožnit – a vhodný je pro tento účel jakýkoli způsob. V roce 2004 použil pan Mathé proti kandidátovi prof. Vojtěchovskému otevřený dopis člena akademické obce a senátora za FAMU Víta Janečka. V den letošních voleb vyšel článek v A2, kde, když nebylo možné zpochybnit protikandidáta, byla očerněna fakulta, která jej nominovala. Kladu otázku, jaký je Ivo Mathé rektor, když za tři roky svého působení problémy na AMU nevyřešil a medializuje je v den voleb?
K rozpočtu: Doc. Mathé byl pět let před jmenováním rektorem členem Správní rady AMU. Za tuto dobu ani jednou při projednávání rozpočtu nevznesl námitku, že je projednáván pouze rozpis části dotace, respektive příspěvku. Samozřejmě, že na úrovni AMU (vedení a porada tajemníků) bylo pracováno s celým rozpočtem již dávno před jeho nástupem do funkce. Účelové prostředky, granty, rozvojové projekty a doplňková činnost v rozpočtu figurovaly, stejně tak jako ve výročních zprávách o hospodaření školy. Tyto prostředky se však dále nepřerozdělují a jiný způsob zpracování rozpočtu, než který byl před jeho příchodem, pan rektor nezvolil. Takže jeho tvrzení, že skutečnému rozpočtování a strategickému plánování se teprve učíme, považuji za zcela zavádějící. K neuhrazené ztrátě existuje všeobecně známé vysvětlení (pravidelně uveřejňované ve výročních zprávách AMU jak za „rektorování“ doc. Mathého, tak před ním) vedoucí ekonomického odboru AMU ing. Slepičkové. Stanovisko pana rektora považuji za „ránu pod pás“, zejména pokud tuto informaci nedoplnil o to, co škola za „ztrátu“ získala (téměř 123 mil. Kč během tří let, kdy ztráta vznikla), a že za tyto prostředky zrekonstruovala okna a fasády HAMU a DAMU. Navíc účetní ztráta nebyla v legislativě vysoké školy problémem až do novely VŠ zákona v roce 2006. Jedná se o zkreslenou a zavádějící informaci, ke které by se „dobrý manažer“ nikdy neměl snížit. Pokud rektor demonstruje velmi nízkou transparenci hospodaření a finančních toků na AMU, proč nikdy na tuto skutečnost jako člen správní rady neupozornil a proč ji uvádí i poté, co byl tři roky rektorem? Co tedy změnil? A proč naopak nekonstatuje, že předchozí, dle jeho názoru netransparentní hospodaření, je po jeho tříletém působení již transparentní?
Počítačová firma JAAP-DATA, s. r. o., a její působení na HAMU: Firma působila za standardních finančních podmínek jako kterákoli jiná počítačová firma při správě počítačové sítě hudební fakulty. Její služba byla následně využita i tajemnicí filmové fakulty, která se mohla svobodně rozhodnout pro jinou firmu. Ve chvíli, kdy rektor Mathé označil působení firmy za střet zájmů, byla její činnost ukončena a zaměstnanec firmy p. Krajíček přešel do zaměstnaneckého poměru přímo na HAMU.
Ve svých vystoupeních rektor Mathé často poukazuje, že do života AMU přinesl zcela novou dimenzi. Ano, toto je pravda, přinesl způsob jednání, který nepatří na akademickou půdu. Místo přímého řešení problémů oznamuje na chodbách, na koho všeho podá trestní oznámení, kdo co zanedbal, kde jednal podvodně, protiprávně apod., jen nejedná s těmi, kterých se jeho obvinění týkají (a těch je bohužel celá řada). Navíc na veřejnosti pozice AMU nehájí, spíš na ni, jako by k ní nepatřil, útočí.
Senátoři AMU přistoupili dne 28. 11. 2007 k volbě a tajným hlasováním rozhodli o návrhu na nového rektora AMU. Od 1. února 2008 by jím měl být prof. Jiří Hlaváč.
Tamara Čuříková, kvestorka AMU
Ad došlo (A2 č. 48/2007)
Erik Vácha reagoval na moji glosu o tom, že filmoví kritici nemají žádný vliv na tvůrčí impotenci (nynějších českých) filmařů. „Jeho nihilistický příspěvek do rubriky Ovšem, kde tvrdí, že kritici nemají žádný, opakuji, žádný vliv na práci filmařů, je směšně exaltovaný,“ píše Vácha. Jednoho napadne, kolik bychom si ušetřili času, kdybychom se pokusili rozumět tomu, co píše ten druhý. Tak tedy pro nedůvtipné znovu: Český film je v hluboké krizi, která je způsobená myšlenkovou a tvůrčí sterilitou scenáristů a režisérů. A v takové situaci prostě žádná kritika nemá žádný, opakuji žádný vliv (ba ani ta Váchou vzývaná „opravdová“) na tvůrčí impotenci filmařů. Jinými slovy: nemá moc udělat ze špatných filmařů ty dobré. Jsou snad filmy Woodyho Allena výsledkem špičkové americké kritiky? A Tarkovského té ruské, potažmo sovětské? A Chabrolovy francouzské? A…? Ale kdeže. Filmová kritika na filmové tvůrce jistě vliv určitý má, ale tvrdit, že kdyby byla opravdu kvalitní, tak jsme na úrovni vyspělejších kinematografií, je opravdu velmi odvážná teze, která s úspěchem překračuje hranice reality. Podtrženo, sečteno: směšně exaltovaný je spíše způsob, jakým Vácha přistupuje ke čtení cizích textů. Možná by to chtělo jinou mentální výbavu, než jen s někým „ze zásady nikdy nesouhlasit“.
Jiří T. Král
Ad Hledání druhého levelu (A2 č. 48/2007)
Jste-li intelektuál s chorobným sklonem k užívání cizích či přejatých slov, první věc, kterou neopomeňte udělat po koupi počítače s operačním systémem Vista, je vypnout funkci automatických oprav slov. Jinak se dáváte v plen šotkům textového editoru, jež mění výrazy jako dispozitiv (používaný M. Foucaultem) na výrazy jako diapozitiv, jak se stalo v mé odpovědi na druhou otázku ankety o současné literární vědě v minulém čísle A2. Svatá pravda: technika je tu od toho, aby nám ulehčovala život.
Jan Matonoha
Ad Popík filmařského aktivismu (A2 č. 49/2007)
V minulém čísle A2 byla u článku Petra Šafaříka o snímku Michaela Moora Sicko použita fotografie s mylným podtitulem. Zachycená scéna se v Sicku odehrává ve Velké Británii, nikoli na Kubě. Autorovi i čtenářům se omlouváme.
–red–