Jak šířit nekomerční literaturu?

Anketa

O tom, že nekomerční literatura si – nejen u nás – obtížně hledá cestu na knižní trh, asi nikdo nepochybuje. Několika menším vydavatelům jsme proto položili otázky, které nám v souvislosti s jejím vydáváním připadají podstatné.

1. Jakou máte zkušenost s distribucí?

2. Myslíte si, že kritika u nás ovlivňuje prodejnost knih?

3. Jaký má podle vás smysl Svaz českých knihkupců a nakladatelů?

 

Agite/Fra, Michal Rydval

1. Různou. Distribuce nabízejí knihy, které se prodávají, tj. které požadují knihkupci a znají čtenáři. Pokud čtenáři knihy neznají z médií či pultů, kniha prostě neexistuje. Zároveň knihkupci a distributři, až na výjimky, odmítají jakoukoliv propagaci titulů.

2. Ano. Ať je jakákoliv, prodejnost se zvedá (resp. se rozbíhá koloběh: čtenář se ptá – knihkupec objednává – distribuce se zajímá).

3. Nevíme. Pokud by měl mít, pak asi: servis pro nakladatele a knihkupce, starost o právní rámec knižního trhu, jeho kultivování, propojení se zahraničím, propagace kvality, potírání neserióznosti a mafiánství na knižním trhu. Pro další existenci menších nakladatelů, resp. nakladatelství nekomerční či vysoce výběrové literatury, je ještě důležitější to, jak zajistit adekvátní finanční podporu vydávání nekomerční literatury a jak vůbec distribuovat a propagovat nekomerční literaturu v prostředí stále se propojujícího trhu a velkých nakladatelských domů.

 

Alfa Publishing, Patrik Janda

1. Distribuujeme jen s největšími distributory, ti se chovají profesionálně v oblasti rozvozu. Další deklarované služby distributoři neplní a obávám se, že toho nejsou ani schopni (poradenství pro nakladatele v oblasti tvorby obálek, predikce prodeje, cenotvorby). Z mé zkušenosti je znalost v těchto oblastech nedostatečná až podprůměrná. Distribuce by měly zkvalitnit systém komunikace s knihkupci. Roztříštěnost distribučních služeb mezi malé distributory trhu škodí (velmi rychle se to mění), máme více registrovaných distribucí než v Německu.

2. Ne podstatně, pokud není zároveň reklamou.

3. Svaz je málo aktivní, jako člen vnímám jen velmi omezený rozsah činností, které mají diskutabilní přínos pro členskou základnu. Možná, že je to jen nedostatečnou komunikací směrem k členské základně. Pokud je pravda, že lobbuje u politiků, je to záslužné a důležité, ale taková věc se nedá ověřit. Pokud by to nebyla pravda, potom by zde byl svaz skoro k ničemu.

 

Burian a Tichák, Tomáš Tichák

1. Největší část naší produkce tvoří už pátým rokem kulturní a politický dvouměsíčník Listy, který distribuuje největší části čtenářů firma SEND Předplatné. Zkušenost je dobrá. Do trafik a některých knihkupectví Listy distribuuje PNS, sama spolupráce funguje seriózně podle smlouvy, ale tlak systému na odbourávání nízkonákladových titulů je velký. Ani trafikanti většinou nemají zájem udržet si tituly, kterých se mnoho neprodá, zisk je malý a účtovat se musí taky. I za cenu větší remitendy bychom byli rádi přítomni na více místech. Trápí nás, že se nám zatím nepodařilo uspokojivě vyřešit distribuci na Slovensko. Naše knihy distribuuje Kosmas, zkušenost máme dobrou. Knihy o lokální historii (Olomouc a Olomoucko) místním knihkupcům dodáváme také přímo; ani zde si není nač stěžovat.

2. Určitě. Asi nejspíše deníková, ale ta je málo systematická, podléhá módám, společenským i politickým. V lokálním tisku (mutace Deníku, lokální přílohy MFD, lokální strany Práva aj.) už se kritika nepěstuje. Takže naše – jak si myslíme – kvalitní tituly týkající se místní historie se velké reflexe nedočkají, to už je spíše zaznamenají třeba Dějiny a současnost. Z čehož máme radost, ale prodejnost v místě, kterého se knihy týkají, to moc neovlivní. Lepší to není s olomouckým pracovištěm České televize, větší zájem má zdejší Český rozhlas. Ale to už mluvíme o publicitě, informačním servisu vůbec, ne jen o kritice v užším slova smyslu.

3. Nevíme, vlastně jsme se s jeho činností přímo nesetkali. Ale může to být i naše chyba, že jsme se nezajímali. Možná jsme v tom součástí obecné nechuti organizovat se, přestože potřebu odborových, stavovských a podobných organizací uznáváme.

 

Dauphin, Daniel Podhradský

1. Tajemnou. Distribuce je prostor, kde se z knihy stává zboží i nastupují tržní zákony, temné a spravedlivé jako sám profesor prezident. Tedy prostor přerodu kovu ve výkal. Takovou mám zkušenost.

2. Stejně jako létavice, zdvojená duha, čas, kdy prší žáby a jiné vzácné jevy.

3. Nevím. (Opravdu nevím.)

 

Mot, Ivan Stable

1. Pro malé nakladatelství je velmi těžké být dostatečně představováno distributorem, pro malé nakladatelství vydávající „intelektuální“ komiksy je to nemožné! Proto se teď raději staráme o distribuci sami. Pracujeme s malou sítí knihkupců, s nimiž můžeme navázat lepší vztahy.

2. Mám pocit, ze hraje určitou roli, pro nás však žádnou, protože komiksové médium zůstává neznámé a podceněné. Rozšíření mezi lidmi nebo pověst jednoho komiksu kvůli jiným důvodům (třeba animované adaptaci Mouchy) funguje mnohem více.

3. To existuje?!? Žádný smysl, nakladatelé a knihkupeci jsou příliš různí, aby měli dostatečně společné zájmy.

 

Pistorius & Olšovská, Vladimír Pistorius (předseda představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů)

1. S distribucemi mám zkušenost poměrně malou. Nakladatelství, ve kterém jsem posledních šest let pracoval (Paseka), řešilo problém distribuce poměrně atypicky: má distribuci vlastní, a vazby na velkoobchodní firmy proto poměrně slabé. Myslím si nicméně, že konkurence velkého počtu distributorů tlačí dlouhodobě rabaty nahoru. To je sice dobré pro knihkupce, ne však pro nakladatele. Navíc se mi zdá, že distributoři pracují vesměs s poměrně vysokou vlastní, velkoobchodní marží. Pozice menších a nových nakladatelů je přirozeně horší než pozice velkých a zavedených. Ale tak je to skoro všude.

2. Články v tisku (mluvil bych spíše takto obecně než o samotné kritice) mohou ovlivnit prodejnost, ne však vždy. Mnohem větší účinek mají přitom podle mé zkušenosti články (případně ukázky) v denním tisku a masových týdenících než v malonákladových specializovaných časopisech. Myslím si, že vliv odborné kritiky je u nás menší než v řadě jiných zemí.

3. Smysl SČKN je podle mne dosti komplikovaná otázka a samotní členové tohoto svazu na ni mají různé názory. Myslím si – obecně formulováno –, že smysl Svazu je dvojí: jednak by jako stavovská organizace měl působit na co možná nejpříhodnější podmínky pro podnikání v oblasti knižního trhu (měl by být kupříkladu respektovaným orgánem při projednávání příslušných legislativních norem, měl by hájit nízkou DPH při prodeji knih atd.), a kromě toho by se měl snažit podpořit rozvoj knižního trhu v rámci aktivit, při nichž je třeba spojit síly: pořádání knižních veletrhů, vydávání odborného časopisu, zpřístupňování přehledu nových knih, organizování žebříčku, znovuzavedení knižních poukázek, znovuzavedení měsíce knihy, statistický průzkum prodeje knih a čtenářských návyků, podpora četby dětí a mládeže, vývoj specializovaného softwaru pro knihkupce a nakladatele, poskytování odborných informací.

 

Větrné mlýny, Petr Minařík

1. Knihy našeho nakladatelství jsou pro menšinové publikum a s tím ani sebelepší distribuční firma nic neudělá. Sny o „nekomerčních“ distribučních firmách zůstávají jenom sny. Prodejné tituly podporují distribuci a obráceně.

2. Ne, bohudík.

3. Myslím, že smysl má. Samozřejmě by se mu dalo ledacos vyčítat, ale on sám je obrazem stavu českého knižního trhu, na kterém rozhodně nedominují nezávislá či alternativní nakladatelství a knihkupectví.