Žádost o milost pro členy skupiny ZTOHOVEN
Vážený pane prezidente, my níže podepsaní Vás touto cestou prosíme o milost pro členy umělecké skupiny ZTOHOVEN. Za to, že dne 17. 6. 2007 narušili televizní vysílání pořadu Panorama obrazem jaderného výbuchu, jsou obviněni z šíření poplašné zprávy. Hrozí jim tak trest odnětí svobody až na tři roky. Plně uznáváme, že členové uskupení ZTOHOVEN neoprávněně nakládali s majetkem České televize. Svým činem ale nechtěli poškodit zájmy této veřejné instituce, ani šířit poplašnou zprávu. Obraz, který vložili do vysílání, byl natolik absurdní, že jej za poplašnou zprávu rozhodně nelze považovat. Atomový hřib uprostřed horské krajiny totiž nenechával nikoho na pochybách, že jde o obrazovou nadsázku. Jeho smyslem nebylo postrašit televizní diváky, ale demonstrovat rozdíl mezi skutečností a obrazem světa vnímaného skrze masmédia, a tím upozornit na důležitost kritického myšlení a vyhodnocování informací. Performance skupiny ZTOHOVEN také pomohla zviditelnit české současné umění ve světových médiích, která celou akci hodnotila vesměs kladně. Nepřiměřená reakce České televize bohužel potvrdila fakt, že média ráda považují sama sebe za objektivního zprostředkovatele skutečnosti, čímž uvádějí své diváky v omyl. ČT tímto nesmyslným krokem zbytečně utrácí peníze daňových poplatníků a vede boj se skupinou umělců, místo aby nechala policii i soudy věnovat se závažnějších kauzám a sama se soustředila na zkvalitňování vlastních služeb. Případné potrestání tohoto uměleckého činu by bylo nebezpečným precedentem a také mezinárodní ostudou ČR. Byli bychom snad jediným státem ve vyspělém světě, který v dnešní době posílá umělce za mříže.
Petra Jedličková, Denisa Kera, Martin Kermes, Jan Rod, Josef Šlerka. Další podpisy na webu www.stromateis.eu/ztohoven/.
Ad S/M (A2 č. 8/2008, rubrika beletrie)
Dne 29. 2. 2008 jsem byl jednou z kulturních redaktorek Českého rozhlasu Plzeň dotázán, zda jsem myslel vážně návrh, který se objevil v letošním osmém čísle týdeníku A2. V těchto novinách se na straně 26, v článku S/M, jehož autorem je František Dryje, píše: „Návrh čtenáře Lubomíra Stejskala z Karlových Varů, aby byli SM (zkratka pro starší manažery) drceni na prášek, ,jejž by bylo využívati při hnojení bramborových polí na Havlíčkobrodsku a Svitavsku‘, považuje redakce vzhledem ke známé rigiditě českých zákonodárců a příslovečné předsudečnosti HHČR Poněšického za neprůchodný až do nového stavu věcí.“ Po zjištění této skutečnosti považuji za nutné sdělit, že ač se jmenuji Lubomír Stejskal a žiji v Karlových Varech, nemám s výše uvedeným příspěvkem a návrhem v něm obsaženým naprosto nic společného. Mohu se jenom dohadovat, zda v Karlových Varech bydlí osoba stejného jména (dle TF seznamu nikoli, což samozřejmě nic nedokazuje), anebo zda mé jméno a bydliště bylo zneužito ke zveřejnění zmíněného návrhu, pod který se jeho skutečný autor styděl podepsat. Sám do tohoto periodika nepřispívám.
Lubomír Stejskal
Ad AMU – staré rány, nové bolesti (A2 č. 6/2008)
Jenom k vyloženým lžím: 1) Nepodepsala jsem smlouvu na pronájem kavárny Slavia, podepsal ji rektor doc. Urbánek. 2) Akademie múzických umění (AMU) do příchodu doc. Mathé neměla žádný rozpočet – není pravda, navíc doc. Mathé byl v té době (pět let) místopředsedou Správní rady AMU, která rozpočet projednává, a kde je jeho odpovědnost místopředsedy, co tedy projednával? 3) Pan Horáček píše o Akademickém senátu (AS) AMU: „Předseda Jan Dvořák i šéf volební komise Vít Janeček jsou připraveni rezignovat.“ Dne 19. 2. se sešel AS AMU, pan Janeček rezignoval a doc. Dvořák přes apel senátorů HAMU rezignovat nehodlá ani náhodou. 4) Citace: „Částky nikde nejsou doloženy, podrobnosti má v květnu odhalit státem prováděný hloubkový audit. Okleštěný rozpočet předkládala kvestorka Čuříková.“ V současné době končí na AMU kontrolu Nejvyšší kontrolní úřad, kontroluje období 2005, 2006 – tedy dobu rektorování doc. Mathé – a nechápu, jak může pan Horáček psát o něčem, u čeho zatím není znám výsledek. Všechny své připomínky k prezentaci, kterou mne doc. Mathé vyzval k rezignaci, i důvodům, které uvedl prorektor Klíma ve svém odvolání, jsem uvedla v časopise AMU – Informatorium č. 2/2008 (amu.cz). Na tuto skutečnost vás upozorňuji z důvodů objektivity, když jsem si vyslechla v pátek na Radiožurnálu od vašeho kolegy Jana Vávry, že se A2 začala o situaci na AMU zajímat na základě informací na webových stránkách AMU (nikoli na podnět – bohužel pro mne některé formulace v prvém článku Tajemná hudební fakulta jsou opravdu známé a nejsou z pera pana Horáčka). V příloze vám posílám reference o své práci, které mi vystavili emeritní rektoři, prorektoři, děkani a kolegové.
P. S.: A děkan FAMU se nejmenuje Jan. A jeden dovětek na závěr: V roce 1956 moje máti udělala chybu ve jménu Paul Verlaine – její šéfredaktor Řezáč s ní za to půl roku nemluvil. Ale tyto doby novinářské etiky jsou asi dávnou minulostí.
Tamara Čuříková
Soutěž
Správná odpověď na soutěžní úlohu z čísla 9 – Napište nám název sbírky Jana Skácela, ze které pocházejí básně K čemu by byl kosu nos a Luna a pes. – zní: Proč ten ptáček z větve nespadne (1988). Knihu Básně pro děti – Jak se učil vítr číst ABCDEF posíláme Lucii Hanušové z Prahy 9.
–mam–