Divadelní ředitelé k transformaci pražských městských divadel na o. p. s.
Od března roku 2007 jsme se bez úspěchu pokoušeli projednat deklarované záměry HMP v rámci zamýšlené II. etapy transformace s cílem dodržet termín vyslovený v programovém prohlášení Rady HMP pro volební období 2006–2010. Dne 3. března 2008 jsme tedy členu Rady HMP pro oblast kultury Milanu Richterovi předali vlastní pracovní materiál s názvem Předpoklady úspěšné transformace divadel. V závěru tohoto dokumentu jsme navrhli odložit záměr II. etapy transformace a zahájit konečně intenzivní jednání o nastavení podmínek tohoto procesu, který nazýváme „obdobím hledání konsensu“. Namísto toho pan radní písemně nařídil každému z nás dostavit se k individuálnímu jednání o podmínkách transformace. Projednávání konkrétní podoby transformace je ale možné až po nastavení věrohodného systému, ve kterém je jasně definováno postavení divadel veřejné kulturní služby v rámci pražské divadelní sítě. Konstatujeme tudíž, že za současných podmínek nelze proces II. etapy transformace zahájit. Východisko ze současné situace spatřujeme v sestavení společné pracovní skupiny, která by se našimi podněty (viz níže) zabývala. Zároveň žádáme Radu HMP o vyjádření, zda a v jaké podobě chce zachovat síť divadel veřejné kulturní služby, a naplnit tak Deklaraci HMP o podpoře profesionálního divadla. Na Radu HMP se obracíme z důvodu nedostatečné komunikace s panem radním Richterem.
Transformaci z příspěvkových organizací do obecně prospěšných společností považujeme za proces důležitý, účelný a nezbytný. Shodujeme se na tom, že pro její smysluplnou realizaci jsou čtyři klíčové předpoklady:
1. Považujeme za nezbytné, aby HMP ve své kulturní a grantové politice nadále vycházelo z Deklarace hlavního města Prahy o podpoře profesionálního divadla (příl. č. 1 k usnesení Rady HMP č. 1943 ze dne 20. 11. 2001). Na základě této Deklarace by HMP mělo ve své koncepci (i jednotlivých krocích) oddělovat neziskový sektor, jehož hlavním cílem je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby, od sektoru podnikatelského, jehož hlavním cílem je generovat zisk. Doporučujeme také, aby HMP vycházelo z kategorizace divadel navržené v Analýze transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných HMP z 30. 7. 2001 (kap. 4 Návrh dotačního systému jako předpokladu transformace pražské divadelní sítě).
2. HMP by mělo objektivně zhodnotit první vlnu transformace pražských divadel (ve spolupráci s řediteli již transformovaných organizaci) – a závěry z této reflexe pak použít pro realizaci druhé transformační vlny.
3. Jsme přesvědčeni, že je třeba aktualizovat grantový systém tak, aby už ve své podstatě nevedl k zániku budoucích transformovaných organizací. Zkrácení dotací na víceleté granty na pouhých 30 % z celkově poskytované částky na kulturu a umění totiž znamená fatální snížení dotačního stropu, na nějž mohou transformovaná divadla dosáhnout. Takto nastavený systém může vážně ohrozit pražskou síť divadel veřejné kulturní služby.
4. Je důležité, aby se stávající příspěvkové organizace staly spoluzakladateli nově zřízených obecně prospěšných společností spolu s Hlavním městem Prahou (v souladu s platnou Koncepcí kulturní politiky HMP). Jedině tak lze zaručit dlouhodobou kontinuitu umělecké tvorby transformovaných divadel.
Dále nás zneklidňuje stanovení šibeničního termínu dokončení transformace k 1. 1. 2009. Tento termín považujeme za velmi riskantní: pokud bude transformační proces probíhat pod takovým časovým tlakem, hrozí vrstvení pochybení a tím vznik nevratných a nenapravitelných ztrát. Proto navrhujeme v tuto chvíli oficiálně odložit proces transformace a zahájit intenzivní jednání o nastavení nových podmínek procesu. Pracovně toto období můžeme nazvat jako období hledání konsensu. Domníváme se, že v danou chvíli nelze zahájit proces transformace nikoli z důvodu nepřipravenosti jednotlivých příspěvkových organizací, ale z důvodu nepřipravenosti systému. Přestože považujeme danou situaci za vyhrocenou, jsme si jistí, že dohoda je možná a pro její dosažení hodláme udělat maximum.
Pokud budou výše uvedené předpoklady naplněny, ředitelé sedmi uvedených divadel věří, že transformace splní svůj účel ke spokojenosti jak pražské veřejnosti, magistrátu HMP, tak i transformovaných divadel.
Doubravka Svobodová (Divadlo Na zábradlí), Ondřej Zajíc (Městská divadla pražská), Petr Kracik (Divadlo pod Palmovkou), Jan Schmid (Studio Ypsilon), Daniela Šálková (Divadlo v Dlouhé), Daniel Hrbek (Švandovo divadlo)
Ad: Jsem vyloučen z čistoty (A2 č. 8/2008)
Tolik démonizovaný markýz de Sade! Nemohu se nezhostit role advocata dei – na životním příběhu markýze Alphonse Donatiena Françoise de Sade je mnoho divného, připomínajícího gordický uzel; ne však k rozetnutí, ale k rozvázání v nejvyšší trpělivosti. Už jenom ta legendární sexuální poživačnost markýzova: kdo se kdy věnoval psané literatuře, ví, že se vylučuje s nevázaností sexuální. Podobně de Sadovy „aféry“ s prodejnými děvkami (ve skutečnosti vědecké experimenty) zavánějí předrevolučním komplotem obecních pasáků a policajtů v jednom vůči de Sadovi; a že by zhýralec zplodil tré dítek, tomu poeta stěží může věřit! Nejpravděpodobnější až jisté je, že se markýz de Sade stal obětí revoluční difamace jako šlechtic a průkopník moderní sexuologie, zabývav se exaktními sebereflexemi a pozorováními (viz jeho experiment s kantaridami). Umělecké dílo jeho druhu má ráz symbolický – ostatně vzniklo v době, kdy cti bylo vtisknuto znamení hanby a hanba byla převléknuta za čest! Jsa básníkem, cítím se povinen vůči kolegovi tuto kritickou relaci zveřejnit.
Vít Kremlička, básník
Soutěž
Správná odpověď na soutěžní úkol z čísla 10 – Napište nám, kdo jako první a v kterém roce natočil film 3:10 to Yuma. – zní: Režisér Delmer Daves v roce 1957. Vstupenky na projekci filmu posíláme Daně Vrbové do Kutné Hory, Idě Míčkové z Prahy 8 a Janu Prokopovi do Uhříněvsi.
–mam–