Ad Facebook: hřbitov soukromí na prodej (č. 46/2007)
Myslím, že autorovi unikol pomerne závažný fakt, že totiž nikto nie je povinný uvádzať pri prihlašování do podobných komunit svoje pravdivé údaje a nemusí mat len jeden profil zodpovedajúci svojej „oficiálnej“ identite. Možno práve v tom je virtuálna realita oveľa demokratickejšia než realita „bezprostredná“, „nevirtuálna“, alebo akože sa nazýva? A nebezpečenstvo, ktoré predstavuje, je reálne len v prípade, že je virtuálna realita vztiahnutá k „tej druhej“, kde si človek nevyberie meno, pohlavie atd. Mňa osobne oveľa viac znepokojuje to, ako je človek NÚTENÝ stotožniť sa sám so sebou, ako sa predpokladá, že ma koherentnú identitu potvrdenú kartičkami, na základe ktorých je možné ho vždy vypátrať. A ešte viac ma znepokojujú tendencie zaviesť podobne pravidlá do virtuálneho sveta, ako napríklad povinnosť vyplniť skutočné údaje pri zriadovaní blogu (blog.sme.sk), alebo odsúdenie vytvárania viacerých profilov. To večné oháňanie sa Foucaultom a spol. nikam nevedie, ved aj tak si s nim každý robí, čo chce. Podla mňa by ho oveľa viac zaujal fenomén toho, ako mnohí, a obzvlášť akademici, podriaďujú virtuálnu realitu „tej druhej“ a hodnotia ju spiatočnickými a moralistickými kritériami, ktorými sa ale väčšina ľudí, pohybujúcich sa v internetových komunitách, neriadí. Ako by napríklad vôbec mohol niekto predpokladať, že len preto, že som u svojho príspevku neuviedla svoje skutočné meno, si za svojim názorom dostatočne nestojím? To je totiž predpokladom politik rôznych „serióznych“ serverov – a ten ma znepokojuje oveľa viac, než to, že práve uskutočňujem „foucaultovskú spoveď“, alebo cosi podobné. Doporučujem autorovi článku zriadiť si aspoň dva profily napríklad na myspace. Jeden napríklad myspace.com/miesslermedialnistudia a druhy napríklad myspace.com/mfoucault, ktorého si potom môže dať medzi friends.
Alice Zaopletalová-Foucaultová
Ad humanismus nestačí (A2 č. 1/2008)
Velmi zajímavý rozhovor se vzdělaným, provokativním a lehce salonním filosofem současné doby, který se ale aspoň nestydí za své levicové smýšlení a je ochoten je hájit nadmíru čtivým způsobem. Měl bych však na pana Slavoje Žižka dvě otázky: 1. V čem byste viděl alespoň náznak záruky, že noví radikální levicoví projektanti současnosti, reagující na takzvané nové výzvy, rovněž bohužel tak nějak „nesejdou z cesty“ jako jejich slavní předchůdci a neuvrhnou tak naši kulturu do další katastrofy, o nespočetných lidských obětech nemluvě? 2. Příběh krutosti a krásy z nacistického tábora Buchenwald je velmi působivý. Myslíte si, že by měl pro vás stejné etické vyznění, kdyby se odehrál nikoli v nacistickém, ale komunistickém koncentráku – noční to můrou uskutečňování věčné platonské ideje? Byl byste ochoten stanout tváří v tvář přeživším a dosud žijícím obětem komunistického násilí a vysvětlit jim, proč jejich tehdy sepnuté ruce ve chvílích mučení jsou dnes pro levici ideologicky bezcenné?
Slavoj
Nechceme nový Radiožurnál
My, níže podepsaní posluchači ČRo 1 – Radiožurnálu, voláme po přehodnocení změn učiněných ve vysílání této rozhlasové stanice po 1. lednu 2008. Rádi bychom nejen ve vedení Českého rozhlasu vyvolali diskusi o tom, kde jsou hranice mezi veřejnoprávním a komerčním médiem. Jako důkaz vřelého vztahu k Radiožurnálu připojujeme své podpisy, čímž chceme zároveň podpořit a ocenit práci lidí, kteří své profesi rozumějí. Petice – radiozurnal.kvalitne.cz/
Karel Kratochvíl
Nechceme přeladit!
My, níže podepsaní posluchači a koncesionáři Českého rozhlasu, velmi nespokojení se současnou podobou Radiožurnálu, požadujeme: 1. Aby Rada ČRo přezkoumala nové programové schéma, uplatňované od 1. 1. 2008, které dle našeho názoru neodpovídá § 2 zákona o Českém rozhlasu. 2. Chceme slyšet informace o podstatném dění, nikoliv bulvární informace o takzvaných celebritách. Nechceme neustále slyšet výplň, že to, co posloucháme, je „nejlepší“, „vaše“ a podobná klišé bez obsahu, která jen zabírají čas důležitým informacím. V tom se Radiožurnál musí odlišovat od komerčních stanic, v tom je smysl koncesionářských poplatků a rozhlasu veřejné služby. 3. Aby se vysílací schéma přiblížilo tomu, které bylo na konci roku 2007, včetně pravidelných specializovaných pořadů s důrazem na obsah a srozumitelnost sdělení, nikoliv na osobní projev moderátora. Chceme moderátory, kteří hovoří neafektovaně a správně česky, jako hovořili ti v roce 2007. Nejlépe ty samé. 4. Změnu hudební dramaturgie tak, aby ve vysílání zaznělo široké spektrum hudebních skladeb, včetně těch méně známých, nikoli jen malý okruh vybraných hitů z posledních dekád. Pokud stávající vedení ČRo není schopno toto zásadní manažerské pochybení napravit a bývalou vysokou úroveň zajistit, nechť okamžitě odstoupí. Petice – iprotest.cz.
Za připravovaný petiční výbor Jan Petrus, Lubomír Gombos, Martin Holcman, Hana Kopecká, Jana Kopecká
Soutěž
Správná odpověď na otázku z čísla 1 – Z kterého roku pochází Máchův deník, v němž byly nalezeny šifrované erotické záznamy? – zní: Z roku 1835. Knihu Šifrovaný deník Karla Hynka Máchy posíláme Vladislavu Gabrielovi do Býště.
–mam–