Ad Nikolajův Florian (A2 č. 28/2008)
Reaguji na recenzi na knihu Andreje Stankoviče Josef Florian a Stará Říše. Karel Kolařík k mé radosti připomíná, že Stankovičova badatelská práce i přes výskyt novějších studií stále představuje nezastupitelný zakládající výkon. Ráda bych jen uvedla na pravou míru recenzentovu poznámku z úvodu, že Stankovičova diplomová práce o J. Florianovi byla „autorsky revidována a nově zredigována“. Protože příprava svazku započala v roce 2002, rok po autorově smrti, revizi a redakci textu jsem jako editorka této publikace provedla se svými spolupracovníky. Kolařík rovněž vyjádřil přání, aby Spisy Andreje Stankoviče přinesly také „výtečný rozhovor vedený s Olgou Stankovičovou a Olgou Havlovou, který v polovině osmdesátých let otiskla samizdatová Revolver Revue“. Nedlouho po „florianovském“ svazku vyšel další díl Spisů s názvem Co dělat, když Kolja vítězí (Triáda jej vydala ve spolupráci s Revolver Revue), který přinesl Stankovičovy kritické texty. Zbývá vydat svazek č. 1, jenž obsáhne autorovu básnickou produkci. Žádaný rozhovor s O. Stankovičovou z RR č. 10/1988, který vedly O. Havlová a J. Bělíková, přetiskla v listopadu 2007 Revolver Revue č. 69 na s. 167–205. Rozhovor byl publikován v rámci stankovičovského bloku, jejž tvoří dále autorovy vzpomínky na dětství v Prešově, texty T. Pokorné a V. Karlíka a bohatý fotografický doprovod.
Lucie Bartoňová
Ad Politici se strefují do šedesátých let (A2 č. 29/2008)
Rádoby moudré reflexe Daniela Cohn-Bendita tak docela neladí s jeho požadavky na honoráře za články a přednášky. Klišé jako „gaullisticko-komunistický systém“ (převzaté patrně od Alaina Badieua) nevysvětlují vůbec nic. Jsou to „postmoderní“ žvásty. Cohn-Bendit zůstává egomanem, jímž byl od svého mládí. Mluví-li o tom, že šlo o „náš společný projekt na nápravu vlastních životů“, vyvstává chtě nechtě otázka, s kým takový projekt sdílel a za koho mluví dnes. Nicméně je dobře, že jste interview otiskli.
Jan Zmatlík
Ad Značka: Sex ve městě (A2 č. 29/2008)
Článek mi přijde poněkud zapšklý. Od tohoto filmu přece nikdo nic než zábavu nečeká. Smích, slzy, hezky oblečené, příjemné ženy středního věku, happy end. Navíc jde podle autorky o „precizní práci tvůrců“. Nebezpečné mimikry? To mi přijde trochu přehnané. A že by na film chodily převážně ženy právě proto, že u pokladny k lístku „dostane divák jako dárek časopis pro ženy ve formátu padnoucím právě do dámské kabelky“? No nevím. Tuhle mi u pokladny jednoho neziskového divadla nabízeli zdarma jistý literární týdeník. Takové zlo! Pravda je, že ten bych si do svého batůžku musela přehnout.
Vlasta
Prohlášení filmových producentů
Český filmový průmysl je stejně jako ostatní průmyslová odvětví postižen trvalým posilováním české měny, a hlavně faktem, že Česká republika je jednou z posledních zemí, které nenabízejí zahraničním štábům daňové úlevy. APA věří, že česká vláda najde řešení tohoto problému vytvořením funkčního mechanismu, který bude v souladu s její daňovou politikou, a zajistí státní pokladně příjmy z filmového průmyslu. Vhodným mechanismem, kterým je možné tyto příjmy nejen udržet, ale i navýšit, je například systém, který zavedlo Německo v roce 2007.
Jde o systém daňových vratek, který přinesl okamžitý příliv zahraničních zakázek ve výši 400 milionů eur, a s tím spojený příjem do státního rozpočtu. APA bude koordinovat tyto aktivity prostřednictvím výboru, jehož založení bude oznámeno na začátku září 2008.
Pavel Strnad, předseda představenstva APA Asociace producentu v audiovizi
Soutěž
Správná odpověď na úkol z čísla 28 – Napište nám název alba, jehož součástí je píseň Danse macabre, a ve kterém roce album vyšlo – zní: Divné století, 1996. Knihu Hledání Jaromíra Nohavici posíláme Aleksandře Ziemlańské do Wrocławi.
–mam–