Ad glosa Ludmily Kunčarové (A2 č. 32/2008)
Autorská práva je třeba zrušit. Jestliže někdo například složí a nahraje nějakou melodii a někdo si ji zapamatuje, jak může autor mít právo zakazovat tomu posluchači tu melodii dál reprodukovat? Je to totalitní (právo zasahuje do osobních záležitostí) a otrokářské (moc člověka nad člověkem, autora, resp. jeho zástupce nad posluchačem), civilizovaná a svobodná společnost by tento model měla co nejdříve opustit. Z tohoto pohledu je zrůdný i prodej hudby už ne jako nosiče, který je mým řekněme majetkem, s nímž mohu disponovat, nýbrž jako služby, kdy otrokář (autor, resp. většinou jeho zástupce) rozhoduje o tom, kolikrát, jak často, kde a kdy si otrok (posluchač) může hudbu poslechnout. Chválit něco podobného (“když to chceš slyšet víckrát, připlať si”) vyžaduje nemalou dávku totalitního myšlení a poukazuje na nepochopení smyslu kultury. Existence kultury je ve veřejném zájmu. Kultura je majetkem společnosti. Vše, co je součástí kultury, je majetkem společnosti. Takže ani hudba není majetkem jejího autora, nýbrž právě celé společnosti, v jejíž kultuře (i díky jejíž kultuře) ta hudba vznikla (je to dialektická vazba; bez těch, co tu hudbu budou poslouchat, by nevznikla). Nechápu, jak může někdo obhajovat autorské právo (a výstřelky v jeho rámci, jako je prodej hudby jako služby), které je jedním z nejnechutnějších případů privatizace kultury.
Petr Břeň
Ad Pasti, pasti, popravy (A2 č. 32/2008)
Nevím zdali víte, ale kauza podvodů exekutorů byla na příkaz soudu letos v dubnu opětovně otevřena. Bohužel ale šetření a snaha vyšetřovatelů ve věci není žádná. Je to naprosto stejné, jak uvádím na svém webu aktualne.eu, a velmi podobné praktikám mafie. Bohužel není vůle, aby podvody exekutorů byly prošetřeny, jelikož je v tom namočeno velké množství vlivných a mocných. Kdybych v roce 2005 věděl, jaká mafie ovládá naši justici, raději držím ústa a krok. To, co mi naše mafiánská justice dělá s životem, bych nikdy nikomu nepřál.
Milan Bajcár, Brandýs nad Labem
Tereza Boučková a Petr Čichoň
Stipendia Pražského literárního domu autorů německého jazyka letos získali Tereza Boučková a Petr Čichoň. Oba autoři stráví měsíc v literárním domě Villa Clementine v německém Wiesbadenu, kde budou psát, navazovat nové kontakty a prezentovat svou tvorbu v rámci čtení. Tereza Boučková odjíždí v září, Petr Čichoň v říjnu, mj. v době konání frankfurtského knižního veletrhu. O stipendium se ucházelo 19 zájemců; porota přihlížela ke kvalitě jejich dosavadní tvorby a k záměru využití stipendijního pobytu.
Petr Čichoň bude pracovat na rozepsaném románu, který tematicky zpracovává popřevratová 90. léta: „Zamýšlený příběh vypráví o slezských zednících, kteří odjedou pracovat za vidinou lepšího výdělku do sjednoceného Německa. Prožívají realitu několika kultur – život v postkomunistickém Československu, bývalé NDR, bývalé NSR a také novou realitu sjednoceného Německa. Do tohoto časově vymezeného příběhu se zedníkům z Horního Slezska snově připomíná jejich česko-německá historická minulost.“
Autoři budou také psát o svém pobytu ve Wiesbadenu, Tereza Boučková formou fejetonů, Petr Čichoň básní a básní v próze. Tyto „deníky“ či reportáže budou přístupné na internetových stránkách Pražského literárního domu prager-literaturhaus.com a vybrané části vyjdou v A2 kulturním týdeníku a v literární příloze Práva Salon.
Stipendium bylo vyhlášeno ve spolupráci s Hesenskou literární radou už podruhé (loni je získala Radka Denemarková). V listopadu přijede do Prahy německý autor, který bude reflektovat dění v Praze a bude možné se s ním setkat v rámci autorského čtení. Vznik Pražského literárního domu iniciovala pražská německy píšící autorka Lenka Reinerová spolu s Františkem Černým a Kurtem Krolopem, předsedou Společnosti Franze Kafky. Hlavním cílem nadačního fondu je přiblížit veřejnosti literaturu německy píšících autorů z českých zemí a oživit kulturní tradici. Dům disponuje unikátní tematickou knihovnou a pořádá kulturní akce a diskusní večery. Na realizaci stipendia se podílejí Ministerstvo kultury ČR a Institut umění.
Lucie Černohousová
Soutěž
Správná odpověď na úkol z čísla 30 – Co je Foucaultovo kyvadlo?– zní: Foucaultovo kyvadlo, pojmenované po francouzském fyzikovi Foucaultovi, představuje důležitý experiment potvrzující otáčení planety Země kolem své osy. Knihu Poznámky na krabičkách od sirek posíláme Tomáši Kopičkovi do Přeštic.
Odpověď na úkol z čísla 31 – Jak se jmenuje britský modernista (1900–1985), jehož dílo Richard Caddel editoval? – je: Basil Bunting. Knihu Psaní v temnotě posíláme Silvii Šopfové do Troskotovic.
Odpověď na úkol z čísla 32 – Napište nám název knižního debutu slovenského autora Bally a rok, kdy byl vydán – zní: Leptokaria 1996. Knihu Naživu posíláme Michalu Prekopovi na Slovensko do Púchova.
Odpověď na úkol z čísla 33 – Jak se jmenovala první kniha Marka Slouky a do kterých tří jazyků byla z angličtiny přeložena? – je: Válka světů (s podtitulem Kyberprostor a hi-tech útok na realitu). Vyšla i japonsky, čínsky a korejsky. Knihu Viditelný svět posíláme Veronice Velechové z Prahy 10.
–mam–