Režie Philippe Harel, 1999, 116 min.
Hollywood Classic Enterntaiment 2007
Prvním románem spisovatele Michela Houellebecqa, který se u nás objevil, bylo v roce 2004 Rozšíření bitevního pole. Jeho filmové zpracování pak je prvním snímkem, který se od tohoto autora objevil i v oficiální české distribuci, i když až osm let po svém vzniku. Je mi trošku nepochopitelné, proč distributor vybral zcela jiný překlad názvu, navíc nepříliš přiléhavý, když počet Houellebecqových čtenářů u nás začíná stoupat. Každopádně práce na scénáři se chopil sám autor, což by mělo být zárukou kvality. Není. Jistě, tato adaptace je velmi doslovná, k čemu ale potom je? Ve snímku se objeví pár dialogů, větší část však zabírá monolog hlavního hrdiny, doplňovaný monologem vypravěče, který tu vystupuje v trochu božském – vševědoucím postavení. Obrazově je film pouze doplňkem textu a vzhledem k tomu, že textu je tu nadměrně mnoho a navíc je vcelku složitý, divák se sice orientuje v jednoduchém ději, těžko si však odnese některou z Houellebecqových radikálních myšlenek, které jsou tu daleko podstatnější než děj. Možná potom sáhne po knize, ale to asi nebude pravý účel filmu. DVD navíc neobsahuje žádný bonus, takže i v tomto případě chybí jakákoliv přidaná hodnota.
Jiří G. Růžička
Okamžik zlomu / Fracture
Režie Gregory Hoblit, 2007, 112 min.
MagicBox 2008
Thrillery ze soudního prostředí mají výhodu v divákově neznalosti labyrintu zákonů a vyhlášek. Mohou tak stavět napětí na odkrývání právních kliček, aniž by bylo potřeba důsledně pracovat s věrohodností a logikou. Gregory Hoblit po několika seriálech výrazně uspěl s takto seskládaným Prvotním strachem a podobného modelu se rozhodl využít znovu. Vzhledem k tomu, že dějová zápletka by vystačila tak na jednu epizodu Matlocka, podepřel ji režisér silnými hereckými osobnostmi. Zatímco mladý Ryan Gosling dokáže ještě překvapit, Anthony Hopkins variuje tu více, tu méně potutelně tajemný výraz ve tváři. Přes to všechno mezi oběma herci ve vzájemné konfrontaci napětí skutečně vzniká a táhne snímek kupředu. Neduhem není ani tak délka filmu, jako několik prázdných motivů v čele s románkem mezi Beachumem (Gosling) a jeho nadřízenou (Rosamund Pikeová). Střetů mezi postavami zahranými Goslingem a Hopkinsem není tolik, aby tempo neztrácelo dech. Záchrannou ruku filmu ale podává Hoblit svou filmařinou: kamerou v neustálém pohybu, pestrou nabídkou rakursů a prostřídáváním všech velikostí záběrů, díky čemuž obrazy nepodlehnou po čase sterilitě. Okamžik zlomu nabízí na DVD alternativní a vynechané scény, které však na výsledný dojem vliv nemají. Obsahově totiž snímek nepodsouvá nové cesty a interpretace, jeho jedinou doménu představuje slušné herecké a režijní řemeslo.
Lukáš Gregor
Oběť / Offret
Režie Andrej Tarkovskij, 1986, 143 min.
Zóna, Aerofilms 2008
Snímkem Oběť uzavřel Andrej Tarkovskij své dílo nejen proto, že jde o jeho poslední film, ale i tím, že se zde završují všechny tematické linie jeho předchozí tvorby. Ve formálním smyslu je Oběť dokonalý film, v němž do sebe každá jeho část zapadá: režie, herci, scénář, dramaturgie – vše jede vpřed precizně nastavenou rychlostí jako dobře namazaný stroj. Jde o jeden z mála filmů, který se může pyšnit dokonalým zvládnutím filmového prostoru, vše je zde promyšlené, každý pohyb, každý detail jsou vycizelované, skoro se chce věřit, že do jediné možné varianty, a přitom celek působí přirozeně, zcela realisticky a věrně. Pokud Tarkovskij sochal své filmy z času, je v tomto směru Oběť technicky jeho nejdokonalejším výtvorem. České 2DVD obsahuje nejen samotný film s českými titulky, ale na druhém disku také celovečerní dokument Režie Andrej Tarkovskij, natočený během práce na Oběti a přibližující Tarkovského tvorbu obecněji, zcela podle jeho teze o „sochání z času“. Druhý dokument Sätta ljus, vytvořený ve stejném období, sleduje přínos a metodu práce kameramana Svena Nykvista. Oba dokumenty jsou vybaveny českými titulky, jako bonusy jsou zařazeny textové biografie hlavních tvůrců a hereckých představitelů.
Petr Gajdošík
*shels
Sea Of The Dying Dhow
Shelsmusic 2007
Při prvním setkání mohou britsko-američtí *shels působit jen jako další příslušníci „postmetalové“ škatulky, která v jejich pojetí mísí letmé doteky postrockové rozvláčnosti a zasněnosti, progresivních postupů rámovaných hutnými kytarovými stěnami či jemnými etnomotivy Orientu. Ostatně s oblastí Blízkého východu je pojí nejen libanonsko-íránský původ frontmana Mehdiho Safy, ale částečně i tematický a ideový koncept promítající se v názvu kapely a textové náplni debutu. Z pohledu hudebního rozpětí se *shels nepasují do role experimentátorů či novátorů – jejich síla tkví především ve schopnosti brát si z jednotlivých žánrů drobné střípky, vtisknout jim osobitý punc a funkčně je podřídit celkovému konceptu desky. Výsledkem jsou líbivé, nikoliv však banální melodické celky, zádumčivá zpěvnost či místy až filmová epičnost rámovaná atmosférou nostalgie a stesku po dnech minulých. Ukázkovým příkladem je hned titulní skladba The Conference Of The Birds, která kondenzuje charakteristický rukopis kapely. Upřímnost a určitá míra idealismu, s jakou hudebníci předestírají své nápady, naštěstí nepůsobí naivně. Deska i přes rozvláčnost funguje nejen díky bohatosti hudebních motivů, které se přes sebe přelévají tu hřmotně a dramaticky, jinde sametově a jemně, ale i pestré struktuře skladeb a šíři nástrojového obsazení. *shels neohromují zcela neslyšeným, jejich album však působí svěže.
Pavel Škopík
Earth
The Bees Made Honey In The Lion’s Skull
Southern Lord/Day After 2008
Earth z amerického Seattlu jsou mnohými považováni za otce metalového žánru zvaného drone doom. Skupina, jejíž adorace dosahuje místy až absurdních mezí, se po devíti letech bez řadové nahrávky vrátila v roce 2005 s překvapivě znějícím albem Hex, Or Printing In The Infernal Method, které nezanedbatelným dílem pomohlo dostat tento okrajový žánr do popředí zájmu. Spíše než jako drone metal se však dá nahrávka charakterizovat jako temné blues, přičemž častokrát zmiňovaná podobnost se soundtrackem Neila Younga k filmu Mrtvý muž je rozhodně na místě. Atmosféru Divokého západu zbavenou odéru naivního romantického idealizování připomíná i novinka The Bees Made Honey In The Lion’s Skull. Jejímu vydání však ještě v roce 2006 předcházela deska Hibernaculum, která skupinu představovala v její umírněnější a jemnější poloze. Novinka sice pokračuje v konceptu započatém na albu Hex…, které ještě více rozvíjí ve formě bohatšího vrstvení kytarových motivů; Dylan Carlson si k tomuto účelu přizval i několik hostů (např. kytaristu Billa Frisella). Album ale už není tak těžké a temné, do hry vstupují nostalgické a zasněné nálady, které tvorbu Earth posouvají ještě více mimo žánr, za jehož zakladatele jsou považováni. I přes pozitivní dojmy se však lze jen těžko ubránit pocitu nastupující omšelosti současné hudební tváře kapely. Její koncert 25. února v Paláci Akropolis však nelze než doporučit.
Dalibor Ňorek
Indies Scope 2007
Indies Scope 2007
Disk představuje tituly, které v loňském roce vydalo stejnojmenné brněnské hudební vydavatelství. Sborníková alba vydává Indies už tradičně každý rok a většinou na nich představuje několik nových talentů. Rok 2007 byl z tohoto hlediska spíš rokem váhavým. Mezi objevy roku patří jistě Jana Vébrová, na disku zastoupená skladbou Až mě vraní mrtvice z alba Kykyrý. Vébrová doprovází svůj zpěv na harmoniku, asociace s jinou výraznou českou harmonikářkou Radůzou však nejsou na místě – o co je hlas Jany Vébrové jemnější, o to jsou její texty drsnější. Na desce ji doplňuje hrou na akordeon, heligonku a piano Ivan Acher a vyvažuje tak její emocionální přednes. Díky jejich hudební spolupráci album působí vyzrále. Dalším novým počinem je album Reynkarnace skupiny Hukl. Jak již název napovídá, skupina „reinkarnovala“ některé z básní Bohuslava Reynka. Vynikající jsou aranžmá písní, slabší stránkou zpěv Petra Hudce. V některých písních je na škodu jeho vysoce položený hlas, jindy zpěvák sklouzává do folkových poloh písničkářů, což není úplně ku prospěchu věci. Ze srovnání zhudebnění Reynkových veršů například s Vladimírem Václavkem vychází Reynkarnace spíše jako poslechová deska než hluboká práce s veršem a tónem. Desku doplňuje samostatná část s názvem Best of Indies scope – osm nejlepších kapel, které se u Indies kdy objevily: Gipsy.cz, Tomáš Kočko, Hradišťan, Bittová a Václavek, -123 min.
Radka Bzonková