editorial

Dámy a pánové,

nestává se bohužel úplně zřídka, že autoři odvolávají slíbené články s tím, že kritika některé z institucí v nich obsažená by mohla ohrozit jejich kariéru. Atmosféra strachu v českých muzeích, na kterou jsme narazili při přípravě tohoto čísla, však překonala naše dosavadní zkušenosti. Muzejníci byli ochotní scházet se jen na zastrčených místech a poskytovat informace pouze pod příslibem anonymity. Bývalý ředitel jednoho z muzeí nám pak přímo napsal: „Svůj napsaný text jsem konzultoval s kolegy z oboru, kteří mě varovali před jeho zveřejněním.“ Důvody existenčních obav podřadně placených pracovníků mohou být různé, jasně však poukazují na zatuchlost a neexistenci diskuse v českém muzejnictví. Vedle tematických článků – speciálně upozorňujeme na text redaktorky Lenky Dolanové (s. 14) o nových muzejních přístupech – bychom rádi doporučili dva texty o subkultuře na s. 16 a 17: první je rozhovorem o dění v pražském DisCentru, druhý se zabývá freeteknem. Jan Štolba v čísle píše o jednom ze „zlínských kronikářů“, Jaroslavu Kovandovi, a jeho knize Gumový betlém (recenze čísla na s. 39). A nepřehlédněte ani rubriku Beletrie (na s. 26 a 27), v níž uvádíme polského prozaika Mirosława Nahacze v překladu Báry Gregorové.

Odvážné čtení!