Televizní vlnění se v prosinci s příchodem stanice Mňau TV změní skoro v televizní vrnění. Nový kanál, kompletně věnovaný domácím mazlíčkům, začíná „již brzi“, jak se píše na webových stránkách provozovatele. Doplnit by měl stanici Mňam TV. Společnost CE Media se stará o pohodu a pokojný odpočinek u televizních přijímačů v současné bouřlivé době věru poctivě. V listopadu navíc odstartovala své vysílání další Prima, tentokrát Max. Sympaticky začala Vlkem z Wall Streetu a westernovou klasikou Hodný, zlý a ošklivý, načež v dalších týdnech upadla do seriálového kómatu. V těchto dnech přidává Prima ještě nášup v podobě stanice přebírající program z americké Comedy Central. Čekají nás tak další seriály, tentokrát však na docela slušné úrovni, třeba Taková moderní rodinka. Poměrně nová je i jiná stanice, kterou má smysl si čas od času pustit, a to Kino Barrandov, kde se občas objeví i náročnější snímky, třeba korejské postapo Ledová archa, natočené dokonce na Barrandově. Navíc, pokud zrovna nebudete mít mňoukavou nebo mlaskavou, si můžete hned od ledna na ČT art dopřát lekci současné seriálové klasiky – Mad Men.
J. G. Růžička
Letošek se zdál literárně poklidný, tento týden ale vše mění. Literáti se konečně probrali a hromadně se vydali sledovat pořad, který už nikoho přinejmenším patnáct let nezajímá: Českého slavíka Mattoni. Jeho sledování je natolik rozpálilo, že členové Asociace spisovatelů sepsali otevřený dopis, který pro jistotu nepodepsali jménem organizace. Asi proto, že zakládající členka Petra Hůlová byla sice také rozpálená, ale nakonec zjistila, že dopisem se ničemu nepomůže, a raději se v glose na rádiu Wave jala rozvíjet spekulativní historii: „Pokud by se před druhou světovou válkou místo Hitlera existujících frustrací ujal někdo jiný, lepší, k holocaustu by možná vůbec nemuselo dojít.“ Zajímavá myšlenka. Ovšem to není vše – v rámci bilanční debaty na půdě Akademie věd, která se věnovala literatuře za rok 2015, jsme se od pořadatele soutěže Magnesia Litera dozvěděli, že náckům nemáme říkat náckové, jinak by se totiž literární cena mohla pro příště jmenovat už jen Litera. Mít v názvu pouhé „písmeno“ je ovšem stejně eklovní jako teplá neperlivá voda. A aby toho nebylo málo, Praha, honosící se fešným titulem „Kreativní město literatury“, se zřejmě rozhodla nad literaturou vynést ortel a navrhuje věnovat na ni dvě procenta z celkové výše grantové podpory.
T. Čada
Pár dní po slavné televizní orteliádě vystoupil v DVTV, která je prý undergroundovým projektem z Bakalovy garáže, Daniel Landa. Už předběžné PR kolem tohoto interview naznačovalo významný posun obecné přijatelnosti, když jeden z důstojníků karlínského newsroomu na Twitteru psal: „Je tu Landa. Z bezpečnostních důvodů má černé brýle a pořád mává rukama.“ Veterán bílého odpadkářství a výtečný obchodník Landa je po nástupu Ortela normalizován a v roli roztomilého poplety připraven k přijetí „slušnými občany“. A Landa tuto úlohu zahrál mistrovsky: udělal ze sebe kašpara, který žije ve světě draků, islamistů a gandalfů, a novináři toto sousto – jako obvykle – poslušně spolykali a přežvýkané ho posílají dál. Dá to méně práce než se podívat na zoubek Landovým afghánským warlordům a jejich společným obchodním projektům, než zkoumat, jak a proč se na tom všem podílí Armáda České republiky, a především než se ptát, kdo tomuto kšeftu poskytuje politické a zpravodajské krytí.
R. Rops-Tůma
Telegrafické shrnutí. Zpráva Kvalita ovzduší v Evropě 2015: „V Evropě je znečištěné ovzduší největším zdravotním rizikem. Ročně má špinavé ovzduší na svědomí více jak 430 tisíc předčasných úmrtí.“ Zpráva o stavu životního prostředí ČR 2014: „Zásadním problémem životního prostředí ČR v roce 2014 je, shodně jako v předešlých letech, zhoršená kvalita ovzduší v sídlech, zejména v Moravskoslezském kraji.“ Zpráva Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2014: „Nejzávažnější situace je v aglomeraci Ostrava/Karviná/FrýdekMístek.“ Podobné věty čtou obyvatelé Ostravska každý rok a každý rok je čeká další smogová sezóna. Řešení měl přinést takzvaný Program zlepšování kvality ovzduší, který ministerstvo životního prostředí připravuje od roku 2013. Dokument měl být hotový v půlce roku 2014. Je konec roku 2015 a bude konečně na světě. Bohužel průtahy neznamenají vyšší kvalitu programu, spíš naopak. Na tento stav občanská společnost dlouhodobě upozorňuje, například v rámci kampaně Vypakuj smog. Co po programu chce? Aby obsahoval konkrétní účinná opatření s cílem dosáhnout imisních limitů platných dle české legislativy. Nic víc, nic méně. Snad i to není moc.
M. Ubíková
Evropské státy reagují na nedávné teroristické útoky různě. Česká republika si zatím nevede nejlépe: kromě populistických vystoupení Bloku proti islámu a prezidenta republiky přejímají manipulativní rétoriku i média. Deník Metro vylíčil fakt, že letos neproběhne veřejné rozsvěcení vánočního stromu na Staroměstském náměstí, za pomoci slov jako „oběť“ nebo „omezení zážitků“. Považte, naše tolik uctívané křesťanské hodnoty a především zážitky jsou ohroženy a zjevně se budeme muset uskromnit i nadále! Je ale dobré se ptát, zda by se počet lidí na Staroměstském náměstí opravdu zvýšil tak zásadně, aby to vyžadovalo speciální opatření. Mnohem rozumnějším řešením by byl zákaz tamních vánočních trhů.
A. Stejskalová