klimatická změna
#15/2017

editorial

Google, Facebook, Amazon, Apple, Microsoft, Uber, Airbnb… To všechno jsou firmy, které kanadský filosof Nick Srnicek označuje jako digitální platformy. Jejich rozmach v posledních letech mění nejen naše technologické možnosti a způsob nakládání s informacemi, ale také podobu ekonomiky a v konečném důsledku i fungování společnosti. Expanze těchto platforem, označovaná někdy jako „čtvrtá průmyslová revoluce“, má obvykle formu bezplatného zpřístupnění služeb a následného zpeněžení dat získaných od uživatelů. Tato data se ve výsledku týkají v podstatě všech oblastí lidského života, včetně sféry, kterou mnozí ještě považují za důvěrnou, jako je třeba soukromá komunikace, zdravotní stav, finanční transakce a podobně. Náš život se stává obrovským rezervoárem dat, která mohou být zachycena, komodifikována, zpeněžena – a případně zneužita. Kam tato digitální kontrola může vést, a kam také s největší pravděpodobností brzy dospěje, ukazuje třeba článek o čínské digitální platformě WeChat. Ta kromě klasické on­-line komunikace sdružuje „funkce, jako jsou digitální peněženka, objednávání se na vyšetření u lékaře, platba účtů za elektřinu nebo nákup jízdenek“, a umožňuje tak přehlednou kontrolu svých uživatelů. Po přečtení tohoto čísla vás může napadnout, že přichází budoucnost, jak ji známe z temných kyberpunkových vizí Williama Gibsona. Jak říká André Ng, ředitel projektu Brain v Googlu: „Ať už vyhraje kdokoli, budoucnost patří umělé inteligenci.“