napětí

V Česku se v poslední době dvakrát v několika větších městech protestovalo proti prezidentu Miloši Zemanovi a ministru financí Andreji Babišovi. Demonstrace jsou především reakcí na chování obou jmenovaných v průběhu vládní krize. Lidé proto žádají jejich odstoupení. V Praze 10. května na Václavské náměstí dorazilo podle některých odhadů až třicet tisíc lidí, kteří zaplnili téměř celou horní půlku náměstí. Ze stejného důvodu se v týž den protestovalo i v dalších sedmi českých městech. O týden později se demonstrace opakovaly, na Václavském náměstí se ale tentokráte sešlo už jen zhruba pět tisíc lidí. Zdá se, že každá motivace se postupně amortizuje.

 

Aktivisté ze spolku Obrana zvířat hodlají měsíc protestovat před Poslaneckou sněmovnou. Žádají úplný zákaz kožešinových farem. Každý den se jeden z nich na dvanáct hodin uzavře v kleci, přičemž první tak učinil 15. května. Sněmovna má ještě v květnu v posledním čtení projednávat zákaz kožešinových farem. Velikost použité klece podle aktivistů odpovídá po přepočtu na člověka rozměrům klece pro lišku. Novela by měla zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin“. Jak zákonodárci rozhodnou, není zatím vůbec jasné. Je možné, že zákaz bude odložen nebo se budou udělovat výjimky z jeho dodržování.

 

V neděli 14. května v Moskvě vyrazilo deset tisíc lidí do ulic vyjádřit nesouhlas se zbouráním takzvaných chruščovek (domů z doby Nikity Chruščova). Demolice může připravit o domov až 1,6 milionu lidí. Starosta spolu s městským vedením tvrdí, že domy jsou zastaralé, nevyhovující a pro nájemníky nebezpečné. Protestující se oproti tomu domnívají, že chystaný projekt bude spočívat ve vytvoření ghetta výškových budov a zničení jedné z nejzalesněnějších ploch v ruské metropoli. Chruščovky byly vybudovány v padesátých a šedesátých letech v souvislosti s tehdejší bytovou krizí; jedná se asi o osm tisíc domů.

 

V Tunisku se 11. května v městečku Tiburna polil benzínem a zapálil prodavač ovoce, jemuž policie zabránila pracovat. Muž nyní leží s těžkými popáleninami v nemocnici. Připomeňme, že podobný incident před šesti lety spustil revoluci, která následně odstartovala události takzvaného arabského jara. Tehdy se kvůli neúnosným životním podmínkám upálil mladík Muhammad Buazízí. I tentokráte následovaly pouliční protesty především mladých lidí a došlo při nich i na útoky proti policii. Nejde přitom o první protirežimní demonstrace v zemi, která je od roku 2011 považována za demokracii.