Letošní kyjevský Pochod za rovnost, vlastně gay pride, dlouho očekávaná událost, které se účastnili i velvyslanci evropských zemí, proběhl 18. června pod důkladnou ochranou bezpečnostních složek poklidně. Devátého července ale došlo k jiné události, která ukázala, že členové LGBT komunity to na Ukrajině stále nemají lehké. V kyjevské kavárně Kupidon se toho dne v rámci Sex Education Week konala přednáška na téma transgender. Nedlouho po začátku akce do podniku vtrhlo deset zamaskovaných lidí a přednášejícího i účastníky napadli barvou a slzným sprejem. Policie sice útočníky po činu zadržela, ale na stanici se brzy zjevili jejich advokáti a známí, včetně jednoho městského zastupitele za nacionalistickou stranu Svoboda, a vymohli pro ně propuštění. Vyšetřování incidentu trvá. Kupidon, nacházející se v samém centru města, se svou atmosférou podobá řekněme pražské Literární kavárně v Řetězové – dostaveníčko si tu obvykle dává ukrajinská literární bohéma, nikoli radikální nacionalisté či jejich odpůrci. Pachatelé si ale s tím, že naruší poklid místa, jež je vhodné spíš k započetí románku než k násilné konfrontaci, starosti zřejmě nedělali.
M. Tomek
V posledních týdnech se roztrhl pytel s legislativními paskvily, které vracejí úroveň českého zákonodárství někdy i o několik desetiletí zpět. O ústavní změně zákona o držení zbraní už toho bylo napsáno mnoho. Kromě toho se však ještě schválila úprava stavebního a cizineckého zákona, které jsou svým rozsahem možná ještě horší. Ačkoli se současná vládní koalice ve svém programovém prohlášení usnesla, že „zachová současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí“, nově přijatý zákon jde přesně opačným směrem. Na návrh poslance Jaroslava Foldyny z ČSSD prošlo výrazné omezení účasti veřejnosti ve správních řízeních v duchu normalizační myšlenky, že každý, kdo se moc zajímá o své okolí, je podezřelý. Cizinecký zákon je pak podle všeho dokonce protiústavní. Marně se nevládní organizace, hospodářská komora i senátoři snažili poslancům vysvětlit, že učinit z cizinců pracujících v Česku občany druhé kategorie nic pozitivního nepřinese. Zvítězila iracionalita a předsudky. Doufejme, že zafungují ústavní pojistky a část přijatých nesmyslů se ještě povede zarazit.
O. Hudec
Praha je pro nízkonákladový turismus čím dál vyhledávanější destinací. Ceny ubytování se drží při zemi, pivo stojí stále přijatelné peníze, do české metropole zase začal létat Ryanair a svou troškou přispívá i stát a město, jež drží poplatek za ubytování na zanedbatelné úrovni. Za deset let se turismus v Praze zvýšil o třetinu, na šest milionů zahraničních hostů, ovšem někomu to stále není dost. Na internetu se proslavil akční youtuber Janek Rubeš, který sype návody, jak si město užít za co nejmenší peníz. Zdá se vám Pražský hrad drahý? Nevadí, běžte na Vyšehrad, radí koumák. Náš hrdina se ale nejvíc proslavil letákováním před směnárnami, jež zaslouženě natáhnou turisty, kteří si ani nezjistí kurs koruny. Nad nepoctivým směnárníkem či taxikářem se každý rád pohorší, ovšem tato nekalá činnost (plus naštvaní číšníci) snižuje turistickou přitažlivost Prahy, takže je pro její obyvatele vlastně přínosná. Klub Za starou Prahu by měl zvážit, zda všem propagátorům levného turismu v Praze neudělit známou cenu Bestia triumphans. V Praze, přímo i nepřímo, způsobili více škod než kdejaký developer a magistrátní úředník.
J. Horňáček
Jedni lidé se sešli, povídali si o svých zájmech a zájmech těch, kteří na ně mají vliv. Jiní protestovali a ničili věci dalších lidí. Odehrálo se další kolo hádky mezi liberály a (radikální) levicí o mezích protestu. Zjednodušme to na jeden z fundamentů. Liberálové překračují chápání zákona jako akumulované zkušenosti a výrazu pokory vůči dějinám, které konzervativcům dovoluje liberálně-levicovou hádku s pobavením sledovat, pojídat popcorn, případně snít o zvuku nabíjení pušek. Liberalismus nám dává široký a kultivovaný prostor pro diskusi o všem včetně zákonů. Vymlácená výloha pak představuje zradu, nevděk za darovaný prostor a konec politiky. Liberální politika jde na hranice ústavního řádu; končí, když padá smluvní základ společnosti, dál nastupuje válka. „Etičtí radikálové“ mohou připustit jisté podoby násilí jako prostředky politiky a současně je jako součást politiky zpochybňovat. Zobecnění liberálové v zájmu ústavnosti – jsme-li ve válce – snáz připustí násilí člověka vůči člověku. Spory o poničený majetek, „humanitární intervence“ nebo formy protikomunistického odboje tak neodráží liberální ani levičácké pokrytectví, ale fundamentálně odlišné chápání politiky a jejích hranic.
A. Handl
Zatímco televizní stanice HBO připravila na polovinu července premiéru nové řady seriálu Hra o trůny, naše televize, včetně té veřejnoprávní, přes prázdniny své programy jen udržují v chodu. Samozřejmě nechybějí tradiční Chalupáři, k nim Česká televize přidala Malý pitaval z velkého města, Nemocnici na kraji města či novější Vyprávěj. Nova útočí podobně secondhandovými zbraněmi, tedy x-tými reprízami Comebacku, Hospody a Kriminálky Anděl. Prima je v boji odvážnější a premiérově nasadila seriály slovenské. Prázdninová televizní nuda bohužel zasáhla i program ČT art, kde se reprízuje seriál Byli jednou dva písaři. Heslo „Opakování – matka moudrosti“ se usídlilo dokonce i na zpravodajské ČT 24, kde se můžete znovu podívat na pořady s Václavem Moravcem. Jedinou baštou nepředvídatelnosti se tak staly kanály sportovní, kde si diváci mohou užívat překvapivé tažení Tomáše Berdycha Wimbledonem, zběsilé tempo Tour de France nebo každoroční snahu českých fotbalových týmů o postup do finančně zajištěných evropských pohárů. Naštěstí se lze spolehnout, že i na letošní léto má většina čtenářů Ádvojky připravenu hromádku knih, na něž přes rok nebyl čas.
J. G. Růžička