Ve státní správě občas platí, že jeden úřad dělá přesný opak toho, co úřad druhý. V Praze se tak centrální městské části snaží vyrovnat s neblahými následky masového turismu, zatímco při magistrátu působí organizace Prague City Tourism, která turismus naopak podporuje. Právě z této líhně nápadů vzešel projekt na propagaci vánoční Prahy a jejích trhů. V propagačních materiálech se slibují „řemeslné výrobky a vánoční dobroty“, realitou je však nepitelné svařené víno, pseudofolklórní cetky, rádoby sváteční pop a špatně placení prodávající. Pro Prahu však jde asi o výnosný byznys, vzhledem k tomu, že dřevěných budek každým rokem přibývá. Nezbývá než doufat, že propastný rozdíl mezi slibovanou kvalitou a opravdovou nabídkou napálí dostatek turistů, aby z toho vznikl mezinárodní skandál. Pod jeho tíhou by byl magistrát nucen vánoční trhy zrušit, čímž by se všem, kteří pracují či se pohybují v centru, jenom ulevilo.
J. Horňáček
Přípravy Metropolitního plánu začaly už v roce 2012, ale až nyní známe jeho první verzi. Od začátku jej provází celá řada nejasností a sporů. Přitom si zaslouží, aby o něm autoři mluvili co nejotevřeněji, protože přichází se zcela novou metodikou územního plánování. Území Prahy už nebude rozděleno na obytné pozemky, zeleň a podobně, ale na zastavitelné a nezastavitelné plochy. Co se na zastavitelných pozemcích postaví, by autoři plánu nejraději vůbec neřešili. Je chvályhodné, že je návrh zveřejněn s předstihem. Nový regulační princip je složitý a bude potřeba dostatek času, aby se s ním Pražané seznámili a na jaře 2018 mohli uplatnit své připomínky. Plán nejspíš uvolní ruce developerům. Zástavba bude založena na volné soutěži a na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, což je nepřípustné. Město musí dbát na veřejné zájmy a zájmy obyvatel. Obavy už vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj – metodika podle něho neodpovídá požadavkům stavebního zákona. Hrozí, že plán brzy po schválení zruší soud a spousta veřejných prostředků přijde vniveč. Zastupitelé si musí uvědomit, že ponesou za svá rozhodnutí odpovědnost. To ostatně vyplývá i ze zpracovaných posudků.
V. Zahumenská
První listopadové pondělí byl v Divadle Archa uveden nový programový cyklus Knihovna Martina C. Putny, který „nabízí debaty na bolestná témata. Nabízí však víc než jen ‚názory‘, jak se dnes v médiích obvykle chce. Nabízí znalost – a z ní plynoucí otevřené otázky.“ Slova z anotace pořadu jeho dramaturg-moderátor na úvod večera zopakoval a zdůraznil, že diváci se zde s deklamacemi „názoru“ ve stylu „ano, to si myslím“ či „ne, to si nemyslím“ nesetkají. Za téma prvního dílu bylo vybráno sté výročí Říjnové revoluce, její povaha, vliv a odkaz. Historický i aktuální význam revoluce přišli do Archy zhodnotit historička umění Milena Bartlová a esejista Matěj Metelec. Náležitost jejich volby pro dané téma není myslím třeba zdůvodňovat, totéž platí o „starém antikomunistovi“ Putnovi. Přesto výsledek debaty vyvolával rozpaky. Zatímco Bartlová s Metelcem pohotově argumentovali a vzájemně se ve svých odpovědích na Putnou nahazované otázky doplňovali, on sám ustoupil do pozadí. Nesouhlas, který se mu často zračil ve tváři, do slov nepřevedl, spokojil se s gesty a několika ironickými šlehy. Diskuse, jakkoli zdařilá, vyzněla jednostranně. Do slibované „debaty vyhraněné až ke kontroverzi“ měla bohužel daleko.
M. Lukáš
Hokejové souboje s Ruskem, potažmo Sovětským svazem, vždy jitřily nálady českých fanoušků. Legendární hokejovou odvetu za srpnovou invazi z osmašedesátého navíc někteří hokejisté v čele s Jaroslavem Holíkem opepřili i kurážným přelepením pěticípé hvězdy na dresu. I slavná Jágrova 68 na dresu je upomínkou na vpád ruských vojsk. A proti Rusku jsme dokonce získali ve finále v Naganu vysněnou zlatou medaili. Nad účastí Ruska na nejbližší olympiádě v korejském Pchjongčchangu se ale stahují mračna. Mezinárodní olympijský výbor nechce tradičního sběratele medailí na vrcholný turnaj vůbec pustit. Rozsáhlá dopingová aféra, při které Federální bezpečnostní služba zcela průkazně pomáhala s dopingem výměnou vzorků po nocích, využíváním skrytých místností vedle laboratoří a v neposlední řadě i krytím státem řízeného lékařského programu, láme ruským sportovcům vaz. Hokejové Rusko proto pohrozilo embargem na hokejisty z Kontinentální hokejové ligy. Protože v této soutěži hraje i nemálo Čechů, Český svaz ledního hokeje přispěchal s otevřenou podporou, která bagatelizuje ruský doping jako prohřešek několika neukázněných jednotlivců. V době vlády sponzorů není čas na dodržování etických principů, za které Holíkovi a dalším reálně hrozilo i vězení.
V. Ondráček
Není daleko doba, kdy budou mít největší klenotnické firmy z Paňdžábu reklamu na stránkách Nového Prostoru. Bezdomovec Jarda z Ostravy-Přívozu připraví rozhovor s wimbledonským vítězem, načež se pod článkem dočteme, který fond to sponzoroval. Raději než rohlíky zaplatí Jardovi profi vizážistu, aby na společné fotce s tenisovou hvězdou nevynikal jeho neléčený ekzém. Došlo ke zrodu nového lifestylového časopisu, rafinovaně parazitujícího na „kouzlu outsiderství“ bezdomovců. Mezery mezi nimi a blaženě konzumující většinou lidu je třeba zacelovat na bázi lepkavé mediální laskavosti. Drobounké záchvěvy sounáležitosti pak suplují jakoukoli zmínku o likvidačních poměrech, které korporátní kapitalismus stvořil za účelem přímočarého zbavení se „lidského faktoru“. Zpěvák Petr Muk (kdyby žil, další adept na rozhovor) kdysi dávno charakterizoval rozdíl mezi punkery a novoromantiky bonmotem, že punkeři v tom lejně dupou, kdežto novoromantici je zakryjí krajkovým kapesníčkem. Nový Prostore – pryč s těmi krajkami!
P. Ctibor