eskalátor

Poslanecká sněmovna schválením novely stavebního zákona na začátku dubna pošlapala právo občanů České republiky bránit životní prostředí před zvůlí úřadů či developerů ve správních řízeních. Hlavním strůjcem změny je firma CzechInvest, která napsala pro poslance Jaroslava Foldynu z ČSSD zadání pozměňovacího návrhu. Z řad ODS, ale překvapivě i z ČSSD, TOP 09 a ANO předtím padala lživá obvinění, mimo jiné z údajného zdržování staveb „ekology“. ČT24 vzápětí servilně (a mylně) spojila sedmiprocentní propad stavebnictví právě s údajnými „zdržovači“. Nikde ani slovo o tom, že novela nic neurychlí – lhůty jsou stejné, dokonce je nutné razítko navíc. Ve sněmovně jako kdyby se zapomnělo na práci desítek tisíc lidí, kteří většinou zcela zdarma a ve svém volnu chrání přírodu před šílenými nápady technokratů, kterým jde zkrátka jen o peníze. Také byste se bránili hluku a prašnosti z nové dálnice, spalovně odpadů či obří skladovací hale v blízkosti zástavby? Pokud novela projde i Senátem, už nebudete mít možnost. Modelovým příkladem budiž kauza břidlicových plynů. Exministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS pomohl v roce 2011 zahraniční lobby nebývalým způsobem ohrozit podzemní pitnou vodu. A byli to právě občané s osvícenými starosty, kteří museli celé čtyři roky bojovat nejen proti zahraniční mafii, ale právě i proti zvůli státu a politiků. Sněmovna se nyní stala zcela schizofrenickým útvarem, který v jednu chvíli pomáhá chránit národní parky, ale vzápětí odstraní jiný, možná důležitější pilíř české ochrany přírody – totiž právo občanů spolurozhodovat o prostředí, v němž žijí.

J. Malík

 

Zdá se, že vypukla drahošmánie. Jiří Drahoš se stal prakticky ihned po oznámení své kandidatury na prezidenta miláčkem médií a také velké části antizemanovské opozice, která v posledních čtyřech letech nedokázala vygenerovat nástupce Karla Schwarzenberga. Ve srovnání s někdejším šéfem české diplomacie se o názorech bývalého předsedy Akademie věd ví velice málo a občas to vypadá, že by se shodl s kdekým, třeba i se současným hradním pánem. Kromě toho: je v těchto nejistých dobách prozíravé postavit do čela státu člověka s nulovými politickými zkušenostmi? Ačkoliv se současným prezidentem je problém přesně opačný: svůj politický talent a zkušenosti používá dosti odpudivým způsobem. Otázku, zda jsou horší muži bez vlastností nebo ti, již dávají svůj talent do služeb pochybným cílům, zodpověděl už Dante v Božské komedii. Zatímco první poslal do předpeklí, druhé uvrhl hluboko do věčného zatracení. Z literárního hlediska jsou nicméně právě jejich zpěvy daleko zajímavější…

J. Horňáček

 

Zvláště pro obyvatele velkých měst je čím dál nepředstavitelnější, že by se náhle přerušila dostupnost služeb, na které jsou zvyklí. I když zrovna nepracuje člověk, stroje a zařízení musí zůstat v pohybu. Jednoho šabatového odpoledne se v izraelském Tel Avivu vydávám k nejbližší stanici s městskými koly. Proces vypůjčení a vrácení bicyklu je plně automatizovaný. Spoléhám na to, že vsunu kontrolní kupon do elektronického terminálu a systém mi uvolní kolo. Na stojanu s obrazovkou je ale přilepený papír s hebrejským nápisem, kterému nerozumím. Oslovím tedy kolem kroužícího hocha s jarmulkou na hlavě, aby mi vysvětlil, jestli je tato stanice v provozu. Odpovídá: „Asi nefunguje, protože je teď šabat, víte?“ Z kontextu jeho řeči následně vyplývá, že nejde o pravidlo poskytovatele služby, ale o svéhlavé rozhodnutí tohoto konkrétního zařízení nepracovat. Je to tady! Stroj nejenže už dál nechce být vykořisťovaným objektem. Jakožto uvědomělá entita s religiózním odhodláním ctí šabatový klid.

A. Bačíková

 

Jihočeské zdravotnictví je na špičkové úrovni. Svědčí o tom roční plat místopředsedy představenstva českobudějovické nemocnice Martina Bláhy, který je v přepočtu o dva miliony vyšší než plat Angely Merkelové nebo Françoise Hollanda. Hejtman Jiří Zimola však přichází s logickým vysvětlením. Zatímco Německo je pod Merkelovou ve stavu bezpečnostního rozkladu a Hollande už kandidaturu raději vzdal, jihočeské nemocnice prosperují. Zdá se, že zatímco dříve prchali lékaři za lepším do Německa, dnes stačí zajet do jižních Čech. Kraj na druhé straně Vysočiny je naopak po ztrátě hejtmana Michala Haška v rozkladu. Zatímco podle Blesku propadli studenti v Brně hédonismu a pijí kafe za devadesát korun, jejich rodiče na periferii podle nového průvodce To je Brno, vydaného tamějším turistickým informačním centrem, trpí. Ti šťastnější na omladinu pokorně vydělávají v pracovním táboře Kuřim, ti méně šťastní zahánějí beznaděj alkoholem ve Velkých Pavlovicích. Nezbývá než v blízké době očekávat migraci deprimovaných Jihomoravanů přes jihočeské rybníky. Útěchou hejtmanu Zimolovi budiž fakt, že příští migrační krizi bude moci řešit ze své nové chaty ve Slupečné.

O. Sedlák

 

Patříme sice k národům s nejmenším počtem věřících, i tak se v nás ale občas probudí bigotnost. Nejnověji jsme se o tom přesvědčili v Havířově, kde se nekonala výstava fotograf­ky Lucie Anny Přerovské – protože by mohla zkazit děti. Na nahého člověka si drobotina počká buď do osmnácti, anebo se kolem sebe rozhlédne a uvidí ho na každém rohu. V galerii ale ne! Úzkostlivost vedení Městského kulturního střediska Havířov, které galerii v Kulturním domě Petra Bezruče provozuje, může působit úsměvně. Horší je podezření, že důvodem zákazu není nahota obecně, ale „špatná nahota“, tedy taková, která neodpovídá preferovaným měřítkům. Jak pravil kurátor galerie Zdeněk Heiser: „Je tam třeba tlustá slečna vyfocená ve vaně nebo ve sprše. To přece nemůžeme vystavit v galerii, která je průchozí a kam mají přístup i děti.“ Zkrátka, pokud nejste modelové, nenechte se fotit. A pro jistotu vůbec nechoďte ven.

T. Čada