Zaměstnanci zlínské továrny na pneumatiky Mitas v úterý 11. dubna na několik hodin vstoupili do výstražné stávky. Chtěli tím upozornit na svou neúnosnou situaci a dosáhnout navýšení mezd, které se zde pohybují v průměru okolo 14 tisíc korun. Jedná se přitom o náročnou práci s karcinogenními látkami, přičemž za stejné výkony se v podobných firmách platí zhruba o deset tisíc korun víc. Firmě Mitas se podle výroční zprávy daří dobře a jen v posledním roce vykázala miliardový zisk. Požadavkem odborářů je mzdové navýšení zhruba o pět tisíc korun měsíčně; pokud neuspějí, nevylučují delší zastavení výroby.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a několik dalších českých akademických pracovišť se obrátilo otevřeným dopisem na předsedu maďarské vlády Viktora Orbána. Apelují na to, aby maďarská vládní novela vysokoškolského zákona nebyla realizována, protože ohrožuje budoucí existenci Středoevropské univerzity (CEU), ale i dalších akademických institucí v Maďarsku. Dle signatářů dopisu je podobné diskriminační zneužívání práva „charakteristikou nedemokratických, autoritářských režimů, o kterých jsme předpokládali, že se po zkušenostech z minulého století do Evropy již nevrátí“. V neděli 2. dubna proti vládnímu návrhu demonstrovaly tisíce maďarských i zahraničních studentů a profesorů, novela byla ale přesto schválena parlamentem.
Na Den Země 22. dubna se v rámci globální akce vědců celého světa chystají Pochody za vědu, které mají upozornit na narůstající politické zneužívání antivědecké rétoriky včetně používání takzvaných alternativních fakt. Zřejmě největší pochod se očekává v Ženevě, kde pobývá jedna z nejdůležitějších vědeckých komunit na světě. Nevyřčeným důvodem vzniku podobné globální akce je podle všeho i skutečnost, že se americkým prezidentem stal Donald Trump, jenž je znám například svým popíráním klimatických změn.
Zeď, která má vyrůst mezi Mexikem a Spojenými státy, ohrozí život Indiánů z kmene Tohono O’odham, protože by měla rozdělit jejich kmenové území na dvě části. Tohonů jsou asi tři tisíce a Spojené státy je uznávají jako autonomní národ, jehož teritorium se rozkládá od Arizony až po mexický stát Sonora. Obě země přitom s kmenem uzavřely dohodu, podle níž se jeho členové mohou volně pohybovat po obou stranách hranice. Příznačné je, že polonomádský kmen ve svém původním jazyce žádný výraz pro hranici vůbec nemá. Část kmene považuje výstavbu zdi za porušení lidských práv a chystá se s pomocí Národního kongresu amerických Indiánů věc otevřít u Meziamerického soudu pro lidská práva, v čemž je hodlá podpořit i mexická vláda.