V Bratislavě byly možné věci

Odchod Egona Bondyho na Slovensko

Přesídlení českého spisovatele a filosofa do Bratislavy mělo možná prozaičtější důvody, než se zpravidla zdůrazňuje. Praha devadesátých let Egonu Bondymu nenabízela stejné možnosti jako slovenská metropole, kde přednášel na univerzitě. Na počátku devadesátých let navíc Bondyho opustili skoro všichni jeho staří pražští přátelé.

Na otázku, proč Egon Bondy na počátku devadesátých let přesídlil do Bratislavy, kde pak žil až do své tragické smrti v roce 2007, existují různé odpovědi. Je kolem toho mnoho nejasností. Sám Bondy ale opakovaně prohlašoval, že na Slovensko odešel na protest proti rozdělení Československa, případně též na protest proti Klausem organizované restauraci kapitalismu v českých zemích.

 

V nové době bez přátel

Bondy se – podobně jako tisíce jiných lidí – roku 1990 ocitl v naprosto nové, zřejmě jím samým neočekávané životní situaci, a to především proto, že se opět po mnoha letech mohl politicky angažovat – nejprve se angažoval v roce 1948, jak známo z jeho memoárů Prvních deset let (2003), podruhé na konci šedesátých let, kdy propagoval maoismus a z ultralevicové pozice se vymezoval vůči „obrodnému procesu“ pražského jara. Bondymu bylo již šedesát let, když poprvé v životě mohl publikovat, co si zamanul, a když začaly vycházet také jeho básnické …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky