Po delší době se v Ádvojce necháváme opojit popkulturními fikčními světy. V několika článcích reflektujeme zatím zřejmě největší filmovou událost letošního roku, americký superhrdinský snímek Black Panther. Jde samozřejmě o produkt, jehož primárním cílem je naplnit pokladny společnosti Marvel, potažmo The Walt Disney Company, přesto má film několik pozoruhodných rovin. Vystupují v něm až na pár výjimek pouze herci černé pleti a nebojuje se za osud Spojených států, jak bývá v superhrdinských narativech obvyklé, ale za fiktivní africké království Wakanda a jeho vyspělou futuristickou technologii. A na rozdíl od většiny superhrdinů nejde o samozvaného mstitele bezpráví, ale státníka, který musí činit složitá politická rozhodnutí. Je Black Panther skutečně „vymezující moment pro Afroameričany“, jak hlásal titulek v New York Times, nebo se jedná především o výnosné parazitování na tématu černošské emancipace? Na to se snaží odpovědět Lukáš Pokorný, který se zaměřuje na politický a sociální kontext snímku. Jan Šamánek se věnuje blackpantherovskému soundtracku, pod ním je podepsán patrně nejvýraznější angažovaný rapper současnosti Kendrick Lamar, a Antonín Tesař představuje genezi prvního černošského komiksového superhrdiny, který původně připomínal spíše Tarzana. Kromě toho najdete v aktuálním čísle i několik dalších témat: detailněji se věnujeme významné disidentce Ottě Bednářové, básníku Ondřeji Maclovi a také architektuře panelových sídlišť.