Po pozoruhodném debutu Schmitke natočil Štěpán Altrichter adaptaci románu Jaroslava Rudiše Národní třída. Příběh o hospodské legendě koketující s neonacismem je divácky vstřícnější, ale nedokázal si poradit s problematickým hrdinou.
Štěpán Altrichter upoutal před pěti lety česko-německým Schmitkem (2014), vznikajícím v podmínkách podfinancované, nadšením živené produkce. Nešlo možná o bezchybné dílo – ale debuty tu přece nejsou od bezchybnosti. Film vnesl do tuzemské kinematografie závan čerstvého vzduchu jak svébytným pojetím, mísícím existencialismus se smyslem pro karikaturu, tak blízkostí k německému prostředí, vyplývající z režisérova česko-německého původu. Národní třída je prvním Altrichterovým pokusem vytvořit snímek standardně zapojený do filmově-průmyslového systému. Měl na něj mnohem více peněz a do hlavní role se podařilo získat populárního Hynka Čermáka. Post režiséra a spoluscenáristy byl Altrichterovi nabídnut právě pro jeho afinitu k německému kulturnímu prostředí, kterou sdílí se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, jenž je autorem útlé knižní předlohy filmu, oceněné Magnesií Literou.
Vandam z Jižňáku
Snímek vypráví o Vandamovi, který je možná neonacista, …
