Mé touhy jsou skromné

S Vladimirem Nabokovem o tvůrčí metodě

Jako úvod do nabokovovského tématu přetiskujeme část rozhovoru, který v polovině šedesátých let tehdy už světoznámý ruský spisovatel poskytl magazínu Playboy. Rozhovor s Vladimirem Nabokovem, od jehož narození 22. dubna uplynulo 120 let, vedl pozdější slavný futurolog Alvin Toffler.

Mohl byste popsat svou tvůrčí metodu a způsob práce? Anebo třeba jen přečíst několik poznámek či ukázek z knihy, kterou máte rozepsanou?

To ne. Nenarozené dítě by nemělo být předmětem invazivního zkoumání. Ale tady v té krabici mám kartotéční lístky s poznámkami více méně z poslední doby, alespoň tedy ty, které jsem nepoužil při psaní Bledého ohně. Je to taková sbírka zatracenců. Pár jich přečtu: Selene, měsíc. Selenginsk, město na Sibiři: Měsícovice… Nehet: černá špice na zobáku labutě velké… Píďalka: malá housenka zavěšená na hedvábném vlákně…V časopise Nový Bon Ton, ročník 5, 1820, strana 312, se o prostitutkách mluví jako o „slečnách z města“… Sny mládí: zapomenuté kalhoty, sny stáří: zapomenuté zuby… Jeden ze studentů při čtení románu raději přeskakuje stránky, „aby si o knize udělal vlastní názor a nenechal se ovlivnit autorem“… Naprapatie: nejhnusnější slovo, co znám. „Já,“ říká Smrt, „jsem …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky